Josef Beneš

[ 1902—1984 ]

Bibliografie



1932

•   „»Prodejní úředníci«“ (Drobnosti), in: 16, 1932, p. 27–28.

Úředníci zaměstnaní prodejem, každý je však chápě jako úředníky, kteří jsou prodejní, viz „prodejná žena“; přípona -ný význam trpné možnosti, nepomohla by ani přípona -ni. Srv. návrhy redakce čtenářů 16, 1932, p. 94: „prodejoví úředníci“, „nákupoví úředníci“.

1933

•   „Homér“ (Drobnosti), in: 17, 1933, p. 286.

O příjmení v Bechyni.

•   „Příjmení Jiráni“ (Drobnosti), in: 17, 1933, pp. 31–32.

•   „Příjmení Stini (Stiny, Stínny)“ (Drobnosti), in: 17, 1933, p. 286.

1934

•   „Malypetr“ (Drobnosti), in: 18, 1934, p. 217.

Spřežky tohoto typu jsou řídké. První část zachovala starší tvar skrácena příponou. Srov. noveleto — „Na Smrtelnou neděli chodí děvčata s noveletem. Je to nastrojená loutka, která má značit příchod jara a nového léta. Při tom zpívají »Noveleto, noveleto, kdes tak dlouho bylo?...«.“

•   „Pohybné e v příjmeních“ (Drobnosti), in: 18, 1934, p. 94.

•   „Výslovnost příjmení na -sa“ (Drobnosti), in: 18, 1934, p. 64.

Dvojí německá a česká výslovnost, např. Kobsinek, Kobzinek, Jirsík (Jirzík) atp.

1935

•   „Patriarcha a patriarch“ (Drobnosti), in: 19, 1935, pp. 125–126.

•   „Poznámky k pravopisu cizích jmen zeměpisných“, in: 19, 1935, pp. 45–49.

•   „Poznámky k pravopisu cizích zeměpisných jmen II.“, in: 19, 1935, pp. 82–88.

1936

•   „Hříčky se slovy, zvláště cizími“, in: 20, 1936, pp. 101–104.

Tendenční etymologizování, calamboury.

1937

•   „Dativ a lokál podstatných jmen vzoru sluha“, in: 21, 1937, pp. 97–98.

Zejména u osobních jmen typu Jan Evangelista, Jan Žižka, Fráňa, Švanda.

•   „Jeden druh příjmení a o jednom způsobu kolektivního označení příslušníků rodiny“, in: 21, 1937, pp. 182–184.

Přivlastňovací a adjektivní tvoření -ský, -ovský; odvozená kolektivní označení příslušníků rodiny, typ Purkyňovští; označování manželů singulárem.

1938

•   „Předložka na při jménech osad“, in: 22, 1938, pp. 97–100, 129–133.

K typům směrových určení na Kladně.

1939

•   „Jarmila“, in: 23, 1939, pp. 246–249.

Václav Flajšhans považuje jméno Jarmila za přínos Máchův (Karel Hynek Mácha. Osobnost, dílo, ohlas, 1937, s. 193), Mácha však jméno jen přechýlil z mužského rodu — Jarmil.

•   „Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem“, in: 23, 1939, pp. 163–165.

Např. „O Dušičky jsem šel na hřbitov.“

•   „Stejný předmět u dvou souřadně spojených sloves z nichž každé má jinou vazbu“, in: 23, 1939, pp. 242–243.

Např. „Včera jsme viděli a mluvili jsme s panem státním presidentem.“

1940

•   „Jak čísti jméno Rosa?“ (Drobnosti), in: 24, 1940, pp. 223–224.

Proti Frintovu návrhu vyslovovat róza. „Myslím proto, že by bylo dobře držet se ... ustálené výslovnosti s -s- ... a nedbat alamódní hříčky nebo školácké a cizinecké výslovnosti.“

•   „Odkud je jméno Arbes“ (Drobnosti), in: 24, 1940, p. 224.

1. Nejpravděpodobněji od Erbse „Hrášek“. 2. Z hebr. arbeh, nejspíše „kobylka stěhovavá“. 3. Podle obce Arbesau, Varvažov od Chabařovic.

•   „Poznámky o pořádku vět v jednom druhu složených souvětí“, in: 24, 1940, pp. 72–80.

1941

•   „Domek Klemencovsko a dvůr Kyselovsko“ (Drobnosti), in: 25, 1941, p. 291.

Pojmenování domů a dvorů v severnách Čechách s příponou -sko podle osob, které měly zvláštní vztah k oněm budovám. Starobylého původu.

•   „Jižní Čechy či — Jihočesko?“ (Drobnosti), in: 25, 1941, pp. 126–127.

Jmenný tvar středního rodu přídavného jména s příponou -ský, -ská, -ské bývá velmi často jménem země.“

•   „»Potápky« a »potápnice«“ (Drobnosti. J. Bš.), in: 25, 1941, p. 32.

Afektovaná mládež s vlastním slangem. „Potápky mluví prý pomalu, rozvláčně, jen na půl úst, s bařtipánským nosovým zabarvením...“ Potápkyně (sleznice, kristiánky, bedly) mají hrubý, drsný, skřehotavý hlas — podobným zpívají jazzové zpěvačky. Sami si říkají trafíci podle »Trafouše« (Trafalgar Square) neboli Václavského náměstí, případně svingaři, neboť jejich nejmilejší zábavou je swing (při „svinčení“ tanečník s družkou dělají podřepy a proplouvají sálem, „potápějí se“...).

•   „Rosa, Arbes“ (Drobnosti), in: 25, 1941, p. 32. — Viz 1940.

Ohlasy od čtenáře Nezbedy z Dymokur. Rosa jen se -s-, něm. rodina Rossak; a dva doklady jména Růža a jeden Hrášek.

1942

•   „Nevhodné názvy v chemii“ (Drobnosti), in: 26, 1942, p. 237.

Anonce článku ve Vesmíru XXI/1, s. 14–15 od Karla Komárka o vžitých nepřeměnných názvech z chemie, „fosfor bílý“ atp.

•   „Před Vorlovy“ (Drobnosti), in: 26, 1942, p. 30.

Na Soběslavsku jsoy označovány rodiny přídavným jménem přivlastňovacím. Např.: „Tu před Vorlovy spatřila něco ohnivého.“

1943

•   „Jej místo jeho, ho“ (Drobnosti. Bš.), in: 27, 1943, p. 190–191.

•   „Náš a svůj“ (Drobnosti. J. B.), in: 27, 1943, p. 119.

•   „O jednom významu zájmena ten ve větách vztažných“ (Drobnosti. Bš.), in: 27, 1943, p. 191–192.

K tomu viz pozn. K. E., 28, 1944, s. 20.

•   „Porušování základní barvy českých samohlásek“, in: 27, 1943, pp. 64–65.

1944

•   „-ismy“ (Drobnosti. Bš.), in: 28, 1944, pp. 65.

Viz třeba fr. l'ana (Voltairiana a p.). — Připojena pozn. od š (Šmilauer), pp. 65–66.

•   „O našich příjmeních“, in: 28, 1944, pp. 141–148, 165–174.

Předneseno v Kruhu přátel českého jazyka v Praze.

•   „Thám a Tamele“ (Drobnosti. J. Bš.), in: 28, 1944, pp. 91–92.

•   „Z Jinec či z Jinců“ (Drobnosti), in: 28, 1944, p. 116.

Ke skloňování místního jména Jince. Genitiv Jinců uváděný Pravidly (1941), bude nutno opustit.

1945

•   „Prosy Františka Jakubova nebo F. Jakubůva či F. Jakubův?“ (Drobnosti. Bš.), in: 29, 1945, p. 24.

•   „Vašatý, Bradý a podobná příjmení“ (Drobnosti. Bš.), in: 29, 1945, pp. 143–144.

1946

•   „Jaké české příjmení si vybrati?“, in: 30, 1946, pp. 78–86, 121–128.

Jádrem příspěvku, myšleného jako rada těm, kdo si chtějí počeštiti příjmení, je rozbor a utřídění českých příjmení ze Soběslavska.

•   „Princ Waleský či princ z Walesu?“, in: 30, 1946, pp. 53–54.

•   „Příjmení Těhník a Technik“, in: 30, 1946, p. 20.

1947

•   „Kapitoly o tvarech našich příjmení“, in: ČMF 30, 1947, pp. 263–264.

•   „Příspěvky k poznání německých příjmení Čechů“, in: Druhé hovory o českém jazyce, Praha 1947, pp. 244–253.

1948

•   „Estetická hlediska při spojování křestních jmen s příjmeními“, in: Oběžník KPČJ 2, 1948, č. 5, pp. 8–9.

•   „Několik poznámek o jménech míst“, in: OKPČJ 2, 1949, č. 10, s. 7–8.

•   „Příjmení Dedera“, in: 32, 1948, p. 20.

•   „U sluncí a U slunců“ (Drobnosti), in: 32, 1948, p. 19–20.

Ke jménům domů.

1950

•   „Pronikání cizích křestních jmen v době starší“, in: OKPČJ 3, 1950, č. 15/16, s. 7.

•   „Rodová jména v lidových rčeních“, in: OKPČJ 3, 1950, č. 15/16, s. 5.

1951

•   „Osobní jména v Jiráskově díle“, in: OKPČJ 4, 1951, č. 20, s. 1–2.

1954

•   „Čeština ve vztahu k odborným předmětům na vyšší škole zeměměřičské“, in: Zeměměřičství 4 (42), 1954, s. 85–87.

Význam pomístního názvosloví a toponomastiky pro zeměměřiče.

1956

•   „O vyučování češtině, zvláště slohu, na průmyslových školách“, in: ČJ 6, 1956, s. 139–143.

1959

•   „Matení místních jmen s osobními v překladech ze západních jazyků“, in: Cizí jazyky 3, 1959, s. 84.

Několik konkrétních dokladů.

1960

•   „Výslovnost našich příjmení německého původu“, in: 43, 1960, pp. 269–275.

1961

•   „O názvech slovesných děl“, in: 44, 1961, pp. 279–290.

1962

•   Německo-český a česko-německý kapesní slovník. 1962.

•   „Naše příjmení nečeského původu ze zeměpisných jmen s příponou -ing, -ingen“, in: ZMK 3, 1962, pp. 298–300.

•   „Naše příjmení německého původu z místních jmen se základem Öd = samota“, in: ZMK 3, 1962, pp. 135–136.

•   O českých příjmeních, Práce ČSAV, Studie a prameny sv. 14, Nakl. ČSAV, Praha 1962, str. 355.

Viz též: Věra Doležalová, „Retrográdní rejstřík ke knize Josefa Beneše O českých příjmeních“, in: ZMK 15, 1974, č. 3–4, str. 309–506.

•   „O českých příjmeních“ (autoreferát), in: ZMK 3, 1962, pp. 413–415.

1963

•   „Naše příjmení z podstatného jména Hof a z jeho odvozenin“, in: ZMK 4, 1963, pp. 15–19.

1965

•   „Familiennamen tschechischer Herkunft in deutscher Umwelt“, in: Deutsch-tschechische Beziehung im Bereich der Sprache und Kultur, Berlin 1963, pp. 187–205.

Změny českých příjmení v německém prostředí.

•   „Jak se správně podepisovat?“, in: Národní výbory (Praha) 1965, č. 15, pp. 836–837.

Správné pořadí: rodné jméno, příjmení.

•   „Příjmení Šmilauer a jméno Vladimír“ (Příloha k č. 5: Oslava 70. narozenin Vladimíra Šmilauera), in: ZMK 6, 1965, pp. 3–4.

•   „Jan Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, 317 s.“, in: ČJL 15, 1964/1965, p. 56.

1966

•   „Ještěd (Ještěr) — Jeschken (Jaschkn)“, in: ZMK 7, 1966, str. 223–225.

•   „Waldštejn — Wallenstein. Příspěvek ke konkrétní onomastické metodologii“, in: Onomastické práce 1, Praha 1966, str. 13–18.

1967

•   „Oharka“, in: ZMK 8, 1967, str. 7–8.

K původu říčního názvu.

•   „O německých příjmeních Čechů“, in: Třetí zasedání Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku, Praha 1967, str. 175–178.

•   „Podžatecká“, in: ZMK 8, 1967, str. 437.

Jméno sídliště v Mostě.

1968

•   „Die Anpassung deutscher Familiennamen der Tschechen an die tschechischen Sprachverhältnisse“, in: Onomastica Slavogermanica 4, Wrocław 1968, pp. 165–171.

•   „Co znamená obrat »člověk z Ještěda«?“ (27. stovka), in: ZMK 9, 1968, str. 562.

•   „Křestní jméno Ladislav“, in: Onomastické práce 2, Praha 1968, pp. 21–24.

•   „Oživení staročeských osobních jmen“, in: Symbolae philologicae in honorem Witold Taszycki, Wrocław 1968, pp. 16–.../?/

•   „Přezdívkami sportovců...“ (27. stovka), in: ZMK 9, 1968, str. 560–561.

Podle článku Z. Šupicha v Rudém Právu z 13. ledna 1968.

•   „Sortiment a frekvence mužských (křestních, rodných) jmen Slováků v konfrontaci s obdobnými jevy českými“, in: ZMK 9, 1968, str. 154–167.

1969

•   „Chocholatá Lhota (u Prachatic) — motivace přívlastku“ (30. stovka), in: ZMK 10, 1969, str. 331–332.

•   „Miscellanea Kafkiana“, in: ČMF 51, 1969, str. 236–238.

Výklad příjmení Franze Kafky.

•   „O jménech hory Smrku v Jizerských horách“, in: ZMK 10, 1969, str. 483–486.

•   „Příjmení Sobotka“, in: Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 6, 1969, str. 79.

•   „Složená příjmení německého původu obsahující křestní jména“, in: ZMK 10, 1969, str. 678–681.

•   „Zu Max Brod Namendeutung“, in: BNF 4, 1969, pp. 215–216.

Výklady jména Maxe Broda.

1970

•   „Jak vykládat jméno Kubern, Na Kubrnech?“ (32. stovka), in: ZMK 11, 1970, str. 149–150.

•   „Některé osobitosti německých příjmení Čechů“, in: Onomastické práce 3, Praha 1970, str. 25–32.

1972

•   „Aktualizace příjmení“, in: ZMK 13, 1972, str. 10–23.

•   „Jarmilna skála“ (42.–43. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 614.

•   „Náhražková Švýcarska“ (42.–43. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 545.

Použití jména Švýcarsko v toponymii na základě podobnosti terénu.

•   „O příjmeních v padělaných občanských průkazech“, in: ZMK 13, 1972, str. 604.

Výběr příjmení v padělaných obč. průkazech odbojářů za německé okupace.

•   „Vypravování, pověsti a »legendy« o příjmeních“, in: ZMK 13, 1972, str. 345–349.

•   „B. Koudela, Místní jména v okresu Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1971, 71 s.“ (40.–41. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 317–318.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: BNF 7, 1972, str. 377–379.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: ZMK 13, 1972, str. 509–513.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: ZKPJČ 1976 (únor), str. 26–28.

1973

•   „Hirzo = Hýř“ (45.–47. stovka), in: ZMK 14, 1973, str. 517–518.

Výklad jména zvíkovského purkrabího Hrze a příjmení odvozených ze stejného základu.

•   „Muskie“ (45.–47. stovka), in: ZMK 14, 1973, str. 419.

Původ amerického příjmení.

1974

•   „Dalmatin — název psí rasy z příjmení“ (50. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 73.

•   „Hundertwasser“ (51. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 254.

Friedensreich Hundertwasser byl pseudonym rakouského výtvarníka Friedricha Stowassera (1928—2000) neboli Stovody.

•   „Chuligán“ (50. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 71.

Apelativum pochází z příjmení.

•   „Křestní jméno Věnceslav a Věnceslava“, in: ZMK 15, 1974, str. 167-171.

1975

•   „Konfrontace našich příjmení českého a německého původu“, in: ZMK 16, 1975, str. 101–109.

•   „Příjmení Cuřín“ (opověď na dotaz; 54.–55. stovka), in: ZMK 16, 1975, str. 566.

•   „Satchmo“ (54.–55. stovka), in: ZMK 16, 1975, str. 524–525.

K přezdívce černošského skladatele, instrumentalisty a zpěváka Louise Armstronga (1901—1971).

1976

•   „Názvy českých beatových skupin“ (58.–60. stovka), in: ZMK 17, 1976, str. 363.

•   „O. Kronsteiner, Die alpenslawischen Personennamen. Wien 1975“, in: ZMK 17, 1976, str. 507–509.

1977

•   „Bobby, český bobík“ (63.–64. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 356.

Vznik přezdívky londýnských policistů.

•   „Česká příjmení rodin židovského původu“, in: ZKPČJ 1977, str. 13–15.

•   „Pojmenování částí oděvů osobním jménem“ (61.–62. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 224–225.

•   „Příjmení z místního jména narážkou na místní událost“ (65. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 631.

1978

•   „Jméno hory Libína“, in: ZMK 19, 1978, str. 445–448.

Libín, hora u Prachatic, 1091 m. n. m.

•   „Názvům odrůd růží...“ (66.–67. stovka), in: ZMK 19, 1978, str. 125–126.

Původ jmen odrůd růží podle knihy Růže — královna květin (Jaroslav Havlů, Bohumil Jaša, Josef Klimeš), SZN, Praha 1977.

•   „Poměr příjmení z apelativ k apelativům“, in: ZMK 19, 1978, str. 253–260.

Příjmení jsou jiný druh slov než apelativa.

1979

•   „Ejem“ (odpověď na dotaz; 69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 184–185.

Výklad příjmení Ejem / Eyem / Egem a Eim, Aim.

•   „Elemér“ (71.–72. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 376–377.

Výklad rodného jména.

•   „Naše místní jména jako příjmení rodin židovského původu“, in: ZMK 20, 1979, str. 13–24.

•   „Příjmení hrdiny Jiráskova Věka, F. Vl. Heka“ (69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 198.

Podle knihy J. Johanidese Fr. Vl. Hek, Praha 1976.

•   „Remek II.“ (69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 178.

Původ příjmení prvního československého kosmonauta.

1980

•   „Některé informace vyplývající z našich příjmení“, in: ZMK 21, 1980, str. 194–199.

Informace demografické a antropologické, jejich omezená platnost.

1981

•   „Dismas“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 182–183.

Původ a užívání rodného jména Dismas.

•   „Est Est Est“ (76.–79. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 619.

Původ jména vína.

•   „Naše německá a zdánlivě německá příjmení a jejich svědectví“, in: ZKPČJ (březen) 1981, str. 35–41.

•   „Názvy hromadných turistických pochodů“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 186–187.

•   „Rod Alšův a Myslbekův“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 183.

K původu příjmení Aleš a Myslbek.

•   „Umělecké jméno Ferenc Futurista“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 216.

1982

•   „Jan Maria Plojhar“ (75. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 630–631.

Původ jména Zeyerova románového hrdiny.

•   „Marten“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 174.

•   „Naše příjmení psaná starým pravopisem“, in: ZMK 23, 1982, str. 535–543.

•   „Příjmení Stroupežnický“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 176–177.

•   „Složená příjmení se základním členem -bek za -bach“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 174–176.

K německým příjmení Čechů.

•   „Současná rodná jména v Olomouci“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 232–233.

Frekvence a obliba jmen.

•   „H. Bahlow, Deutsches Namen Lexikon. Familien- und Vornamen nach Ursprung und Sinn erklärt. — 2. Aufl. Stuttgart–Hamburg–München 1981, 576 s.“, in: ZMK 23, 1982, str. 383–389.

1983

•   „Diskusní příspěvek k referátu M. Rackové »Onomastika jako součást učitelského vzdělání«“, in: Slavica Pragensia 19, 1976 (Praha 1983), str. 222–223.

•   „Košvanec“ (83. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 626.

•   „K referátu o první části příspěvku P. Trosta »Über einige tschechische Familiennamen« (Onomastica Slavogermanica XIII) v ZMK 23, 1982, s. 442“ (83. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 621–623.

Polemika o výkladu některých příjmení.

•   „Linné“ (82. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 432.

K původu příjmení švédského botanika.

•   Dobrava Moldanová: Naše příjmení. Malé encyklopedie, svazek 16.   Mladá fronta, Praha 1983, str. 289. — Viz 2004.

Založeno na bohatém materiálu Josefa Beneše.

•   „Politické aspekty ve vývoji našich příjmení od první perzekuce za Habsburků (od poloviny 16. století)“, in: Slavica Pragensia 19, 1976 (Praha 1983), str. 119–123.

•   „Příjmení z vokativu“, in: OZ 24, 1983, str. 509–510.

1984

•   „Cizí příjmení připomínající svou podobou naše“, in: OZ 25, 1984, str. 251–258.

•   „Francouzská příjmení u nás“, in: OZ 25, 1984, str. 17–22.

•   „Italská příjmení u nás“, in: OZ 25, 1984, str. 259–264.

•   „Taussig — jak je třeba vykládati toto příjmení“ (Zprávy), in: OZ 25, 1984, str. 477.

1998

•   Německá příjmení u Čechů 1. Ed. Marie Nováková. Acta Universitatis Purkinianae 34. Slavogermanica IX.   Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1998, str. XIX + [3] + 359 + [1].

•   Německá příjmení u Čechů 2. Rejstříky vypracovala Marie Nováková. Acta Universitatis Purkinianae 34. Slavogermanica IX.   Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1998, str. [4] + 242 + [2].

2004

•   Dobrava Moldanová: Naše příjmení.   Agentura Pankrác, Praha 2004 (2. rozšířené vydání), str. 232.

Viz vydání z roku 1983.

 

 


 

Prameny

Nováková, Marie: „Josef Beneš a onomastika. Výběrový bibliografický soupis“, in: OZ ČSAV 27, 1985, č. 4–5, s. 340–348.

Nováková, Marie: „Tištěné práce Josefa Beneše o příjmeních“, in: Německá příjmení u Čechů I, 1998, pp. 4–5.

 

 

 

Bibliografie, za jejíž základ jsme vzali soupisy Marie Novákové, se stále rozrůstá.

Za laskavé poskytnutí fotografie dr. Josefa Beneše
děkujeme prof. Dobravě Moldanové.

( Poslední aktualizace 18. července 2011 )

 

 

 

 

 

Seznam zkratek:

BNFBeiträge zur Namenforschung, Heidelberg, 1949—.

ČJČeský jazyk, Praha.

ČJLČeský jazyk a literatura, Praha.

ČMFČasopis pro moderní filologii, Praha.

Naše řeč.

OKPČJOběžník Kruhu přátel českého jazyka.

OZOnomastický zpravodaj ČSAV, příloha ZMK.

ZKPČJZprávy Kruhu přátel českého jazyka.

ZMKZpravodaj místopisné komise ČSAV.


Josef Beneš (stranově zpřevráceno) Josef Beneš



 

 

< < < < < <