Václav Machek

[ 1894—1965 ]

Bibliografie


(Upraveno a vylepšeno podle SsVM)

 

1919

  Radda zhowadilych zwierzat a ptáctva k člowieku. Slovník a úvod V. M. — Písemná státní práce z češtiny. 1919 (rukopis).

Uloženo v staročeském oddělení slovanského semináře University Karlovy.

Srv. článek z r. 1938, LF 65, s. 455, pozn. 2 a článek z roku 1939, srv. i zprávu z roku 1943.

1922

  „Konrad Drzewiecki: Le genre personel dans la déclinaison polonaise. (Collection linguistique publiée par la Société de linguistique de Paris, 6). V Paříži 1918 (E. Champion). Stran VIII a 56. Za 12 Fr.“, Listy filologické 49, 1922, str. 55–57.

BVM (Bibliografie Václava Machka) 1 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1563-1564.

Online: Kramerius.lib.cas.

1924

  „Slov. klъkъ“, Listy filologické 51, 1924, str. 125–131.

BVM 2 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 23-29.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Slov. *dъlžь, stprus. dulsis“, Listy filologické 51, 1924, str. 132–135.

BVM 3 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 30-33.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Příspěvky etymologické“, Listy filologické 51, 1924, str. 240–244.

1. Slov. gatь a gajь. — 2. Slov. mězinъ, mězinьćь.

BVM 4 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 34-38.

Online: Kramerius.lib.cas.

1925

  „Slov. *jьgъla“, Slavia 3, 1925, str. 593–597.

BVM 5 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 39-43.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Dva příspěvky etymologické“, Listy filologické 52, 1925, str. 109–111.

1. lalokъ. — 2. leměcha.

BVM 6 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 44-46.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Slov. želǫdъkъ“, Listy filologické 52, 1925, str. 342–344.

BVM 7 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 47-49.

Online: Kramerius.lib.cas.

1926

  „Slov. gumьno“, Listy filologické 53, 1926, str. 342–345.

BVM 8 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 50-53.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Slovanská jména uzdy“, in: ΜΝΗΜΑ. Sborník vydaný na paměť čtyřicítiletého učitelského působení Prof. Josefa Zubatého na Universitě Karlově 1885—1925. V Praze, S podporou Ministerstva školství a národní osvěty vydala Jednota českých filologů (Tiskem Státní tiskárny v Praze), 1926, str. 413–427.

1. ǫdidlo. — 2. gryzadlo. — 3. zobadlo. — 4. uzda. — 5. brъzda. — 6. chъlzьno.

BVM 9 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 55-64.

 

  „František Palacký“, Nové Slovensko. Nezávislý politický týždenník na slovenskom západe, 3, č. 21, Trnava, 23. května 1926, 1926, str. ....

BVM 10 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1564-1565.

  „Zo študentských dôb Fr. Palackého“, Nové Slovensko. Nezávislý politický týždenník na slovenskom západe, 3, č. 21, Trnava, 23. května 1926, 1926, str. ....

BVM 11 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1565-1566.

  „Eduard Hermann, Die Sprachwissenschaft in der Schule. Göttingen 1923. Vandenhoeck & Ruprecht. Str. VIII + 192“, Listy filologické 53, 1926, str. 174–176.

BVM 12 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1566-1568.

Online: Kramerius.lib.cas.

1927

  „Veselé nad Váhom“ (Drobnosti), Naše řeč 11, 1927, str. 105.

BVM 13 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 65.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Kalina“, Naše řeč 11, 1927, č. 6, str. 121–125.

BVM 14 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 66-69.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Počáteční r- v slovech rdousiti a rmoutiti“, Časopis pro moderní filologii 13, 1927, sešit 2 (v březnu), str. 97–99.

BVM 15 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 70-73.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Nejstarší skupina slovanských jmen s příponou -tel-“, Listy filologické 54, 1927, str. 233–238.

1. dętьlъ, dętelъ ‚picus‘. — 2. dętelъ ‚trifolium‘.

BVM 16 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 74-79.

Online: Kramerius.lib.cas.

1928

  „Hostinec »Ku anjelovi«“, Naše řeč 12, 1928, č. 1, str. 12–13.

BVM 18 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 80-81.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Zor, zůr, zvůr“, Naše řeč 12, 1928, č. 4, str. 87–88.

BVM 19 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 82-83.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Přízvuková shoda v rýmech“, Naše řeč 12, 1928, č. 5, str. 103–109.

BVM 20 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 84-89.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Aleksander Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków. Krakowska Spółka wydawnicza, 1927. Str. XIV + 806. Subskr. cena 310 Kč“, Listy filologické 55, 1928, str. 141–152.

BVM 17 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1569-1580.

Online: Kramerius.lib.cas.

1929

  „Drobnosti ze slovenštiny“, Listy filologické 56, 1929, str. 28–32.

1. Změna st > c. — 2. Perna ‚ret‘. — 3. Bisťuže bohu; bojsa.

BVM 21 (č) [Viz 22, 42, 56, 97, 218]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 90-93.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „K článku "Drobnosti ze slovenštiny" v LF. 56, 1929, 28 n.“, Listy filologické 56, 1929, str. 175.

O změně st > c.

BVM 22 (à) [Viz 21, 42, 56, 97, 218]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 94.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Dareba s darebou“, Naše řeč 13, 1929, č. 2, str. 25–33.

BVM 23 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 95-102.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Dareba s darebou“ (Drobnosti), Naše řeč 13, 1929, č. 9, str. 214.

Poznámka k „Drobnosti: Dareba s darebou“, 13, 1929, č. 3–4, s. 88-89. Online: Kramerius.lib.cas.

BVM 24 (à). — Přetištěno: SsVM 1: s. 103.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Vzteknouti se“, Naše řeč 13, 1929, č. 9, str. 197–205.

BVM 25 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 104-112.

Online: Kramerius.lib.cas.

1930

  Studie o tvoření výrazů expresivních. Práce z vědeckých ústavů XXVII. Facultas philosophica Universitatis Carolinae Pragensis.   Praha, Filosofická fakulta University Karlovy, 1930, IV + 155 + (1) str. [Habilitační práce.]

Obsah: Úvod /1-9/. 1. Důležitost zkoumání slovního pokladu. – 2. Příčiny změn v struktuře indoevropského slovníku (náboženské, sociální aj.). – 3. Dvě sociální vrstvy a dva jazykové typy, intelektuální a afektivní. – 4. Zesilovací prostředky afektivní řeči. Geminace a aspirace konsonantů. Hláska a. – 5. Palatalisace a nasalisace. Hláska ch. Jména s novými kořeny expresivního obsahu. – 6. Které pojmy se nejčastěji vyjadřují výrazy expresivními. – 7. Doslov.
I. Afektivní palatalisace /10-24/. 8. Dosavadní práce o tomto thematu. – 9. Fakultativnost palatalisace. – 10. Fysiologický základ. – 11. Příklady z českých nářečí. – 12. Příklady praslovanských slov, v nichž se jeví palatalisace tohoto druhu. – Zvláštní skupiny gnj-, knj-, chň-. – 13. Slovanské výrazy na -gati, -gavъ. – 14. Příklady z litevštiny. – 15. Příklady z lotyštiny. —
II. Afektivní nasalisace /25-59/. 16. Teorie A. Sauvageota. – 17. Příklady afektivní nasalisace z nové češtiny. – 18. Jinoslovanské příklady. – 19. O druhotné nasalisaci v polštině. – 20. Příklad toho, jak slova domněle praslovanská se ukáží mladými variantami slov různého původu. – 21. Nasalisace v litevštině. – 22. Zvláštní případy, asi z baltoslovanské doby. – 23. Příklady z lotyštiny. – 24. Příklady z řečtiny a poznámka o germánštině. – 25. Teorie J. Otrębského o střídání infixového n se sufixovým r. – 26-30. O původu slova jutro a o jeho poměru k slovu ustro. – 26. Slovesa otjьtnǫti, otjutiti. – 27. Baltské výrazy příbuzné. – 28. Paralelnost významu kořenů jut- a bud-. Staročeské pobdieti. – 29. Význam praefixu at- v baltoslovanštině. – 30. Etymologie slova jutro. Jak slova jutro a *ustra na sebe vzájemně působila. – 31. Adjektiva istъ a istьnъ. – 32. O domnělém prothetickém j- před u-. – 34-37. Výklad slova vedro. – 38-40. Exkurs o lat. rancus, rancidus. —
III. O původu slovanského ch /60-110/. 41. Obtíže problému. – 42. Pedersenovo pravidlo. 43. Ch z *ks. Petersenova hypothesa. – 44. Domněnka Pedersenova a Iljinského o ch z *kh. Námitka Uhlenbeckova. – 45. Pův. . – 46. Výklad Zubatého o ch v slovích původu interjekcionálního. – 47. Brücknerova teorie o ch ze sk. – 48. Domněnky Sobolevského. – 49. Jiné domněnky o původu hlásky ch. – 50. Ch z předslovanského substrátu (Oštir). – 51. O skupinách sk a ks, metathesa, prajazykové střídání sk/ks. – 52. Slovanské ch může býti za sk nebo ks. – 53. Průkazné příklady Brücknerovy. – 54. Jiné příklady střídání ch/sk (šk). – 55. Sekundární sk (šk) místo staršího ch. – 56. Skupina ks v jiných jazycích indoevropských. – 57. Afektivní povaha slov obsahujících ch. Domněnka o původu starých ch-ových slov. – 58. Ch může býti původu několikerého. – 59-79. Nové výklady některých slov. —
IV. O jméně pьsъ a o slovech z něho utvořených /111-126/. – 80-81. Jméno psa v prajazyku a v slovanštině. – 82. Podle čeho nazván pes novým jménem. Kořen pis-. – 84. Žertovný charakter nového jména. – 85. Odvozeniny od jména pьsъ. – 86-87. Proč se motýl nazývá psotou? – 88. Noční motýli jsou podle lidových představ původci některých nemocí. – 89. Podobné představy u jiných národů. – 90. Jejich jazykové stopy u Řeků a u Litvanů. – 91. Exkurs o jméně ropucha. Nové výklady něm. Kröte a ř. βάτραχος.
Résumé /127-137/. — Seznam zkratek /139-140/. — Rejstřík věcný /141-142/. — Index /143-156/.

BVM 27 (k).

Online: dnnt.mzk.

 

  „Slovanské jméno piva olъ“, Slavia 8, 1929—1930, str. 209–217.

BVM 26 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 113-121.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Nochmals zu der Ausdrucksweise »seines Todes sterben«“, Zeitschrift für slavische Philologie 7, No. 3/4, 1930, str. 377–379.

BVM 28 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 122-123.

 

  „Die Publikationen des Prager Linguistischen Zirkels“, Prager Presse 25. Mai 1930 (Jahrgang 10., Nr. 143), str. 10.

BVM 29 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1581-1583.

Online: Kramerius.nm.

  „Роман Смаль-Стоцький: Примітивний словотвір. (Студії до українскої граматики, книга VI.) Varšava 1929. VIII + 200 stran. Cena neudána“, Listy filologické 57, 1930, str. 407–410.

BVM 30 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1583-1587.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Smal’-Stoc’kyj, Roman, Prymityvnyj slovotvir. (Studii do ukrains’koi hramatyky, kn. VI.) W. 1929. (Primitive Wortbildung. VII + 200 S.)“, Slavische Rundschau 2, 1930, str. 197–198.

BVM 31 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1587-1588.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1929. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil B. Havránek s pomocí V. Machka, J. Mukařovského a Fr. Oberpfalcera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1930, 64 str.

BVM 32 (b).

1931

  „Krkovička“, Naše řeč 15, 1931, č. 2 a 3, str. 69–70.

BVM 35 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 124.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Stopěruntík“, Naše řeč 15, 1931, č. 2 a 3, str. 71–72.

BVM 36 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 125.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „»Generál poručík«“, Naše řeč 15, 1931, č. 10, str. 223–224.

BVM 38 (č) [Viz 92]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 126.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Jan Otrębski, Z badań nad infiksem nosowym w językach indoeuropejskich. (Polska akademija umiejętności, Prace Komisji językowej Nr. 15.) Krakov 1929. 68 stran, cena 2 zł.“, Listy filologické 58, 1931, str. 209–212.

BVM 33 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1588-1591.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Řeč jugoslávských Čechů“, Naše řeč 15, 1931, č. 2 a 3, str. 63–64.

BVM 34 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1591-1593.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Fr. Trávníček: Jazyk a národ. Praha 1930, nákl. Jednoty českoslov. matematiků a fysiků. 80 stran, za 15 Kč“, Naše řeč 15, 1931, str. 159–163.

BVM 37 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1593-1596.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Vl. Šmilauer, Slovenské střídnice jerové a změna e, ě > a, o. (Prací Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě sv. 1.) V Praze 1930, 71 str“, Naše věda 12, 1931, str. 99–103.

BVM 39 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1597-1602.

  „Josef Zubatý“ (nekrolog), Legie (orgán Nezávislé jednoty československých legionářů a kruhu přátel), roč. 6, č. 13 (26. března 1931).

BVM 40 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2041-2042.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1930. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil B. Havránek s pomocí V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1931, 64 str.

BVM 41 (b).

1932

  „Drobnosti ze slovenštiny“, Listy filologické 59, 1932, str. 32–38.

4. Kto ho vie. — 5. Bohovitý ‚boží‘. — 6. Tam. — 7. Od jedna druhej.

BVM 42 (č) [Viz 21, 22, 56, 97, 218]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 127-133.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „O hlásce š v slovanštině“, in: Charisteria Guilelmo Mathesio quinquagenario a discipulis et Circuli linguistici Pragensis sodalibus oblata. Pragae, Pražský linguistický kroužek (Cercle linguistique de Prague), 1932, str. 42–44.

BVM 43 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 134-136.

  „Vývoj některých sloves ze skupiny tepǫ, *tepti v češtině“, Listy filologické 59, 1932, str. 390–395.

BVM 44 (č) [Viz 45]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 137-141.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Dodatek k článku "Vývoj některých sloves..." (k str. 395)“, Listy filologické 59, 1932, str. 448.

BVM 45 (à) [Viz 44]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 142.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Orientalia“, Naše věda 13, 1932, str. 14–16.

BVM 46 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1602-1604.

1933

  „Syntaktický typ dům od domu“, Listy filologické 60, 1933, str. 440–449.

BVM 48 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 143-152.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Vl. Šmilauer, Vodopis starého Slovenska. Prací Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě sv. 9. V Praze a Bratislavě 1932, XLIII a 564 stran “, Naše věda 14, 1933, str. 23–25.

BVM 47 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1604-1607.

  „Josef Baudiš, Struktura jazyků indoevropských“, Naše věda 14, 1933, str. 106–108.

BVM 49 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1607-1609.

  „Josef Baudiš, Struktura jazyků indoevropských“, Lidové noviny, 4. 3. 1933.

BVM 50 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1609-1610.

  „Zprávy“, Naše věda 14, 1933, str. 63 [Sborník Matice slovenskej 1932], str. 63-64 [Kultúra IV], str. 64-65 [K. Titz, Tábor, LF 59, 1932, 245-257], str. 113-114 [o přednášce B. Hrozného, AOr IV, 373-375], str. 114 [o sborníku Charisteria k 50. narozeninám V. Mathesia], str. 209 [M. Borecký: O jmenných větách v památkách staroíránských], str. 235 [o článku B. Hrozného v AOr V; o práci L. Machaly, Slovníček cikánské hantýrky česko-cikánský a cikánsko-český z r. 1933].

BVM 51 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1610-1617.

  (Překlad Il’jinského recenze na knihu Josefa Vajse Rukověť hlaholské paleografie), Naše věda 14, 1933, str. 182–184.

BVM 52 (př).

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1931. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil B. Havránek s pomocí J. M. Kořínka, V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1933, 64 str.

BVM 53 (b).

1934

  Recherches dans le domaine du lexique balto-slave. Spisy Filosofické fakulty Masarykovy univeristy v Brně, číslo 37.   Brno, Filosofická fakulta, 1934, 95 + (1) str.

Obsah: Introduction. — I. Quelques cas à alternance sourde/sonore. — II. Quelques cas à s mobile. — III. Quelques autres couples de mots balto-slaves. — Résumé en tchèque. — Index des mots.

BVM 54 (k).

Online: digilib.phil.muni.

 

  „Drobnosti ze slovenštiny“, Listy filologické 61, 1934, str. 133–138.

8. Slovesná deminutiva na -kať.

BVM 56 (č) [Viz 21, 22, 42, 97, 218]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 153-158.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Pavel Bujnák“ (nekrolog), Naše věda 15, 1934, str. 36.

BVM 55 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2043-2044.

  „Dr. Josef Holub, Stručný slovník etymologický jazyka československého. V Praze 1933 nákl. Státního nakladatelství. Stran XX + 294“, Naše věda 15, 1934, str. 124–126.

BVM 57 (r) [Viz 78]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1617-1619.

  „Ze slovanské filologie“, Lidové noviny, 28. dubna 1934, str. 9.

Euchologium sinaiticum. Text slave avec sources grecques et traduction française, par J. Frček. Paris 1933. (Patrologia orientalis XXIV, 5.) XXXIV + 210 stran.

BVM 58 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1620-1621.

  „Ríša veľkomoravská. Sborník vedeckých prác. Sostavil dr. Ján Stanislav. (Praha 1933, L. Mazáč, 532 stran.) — Životy slovanských apoštolov Cyrila a Metoda. Panonsko-moravské legendy. Z cierkevnoslovanského textu, prepísaného zo staroslovienskej pôvodiny, preložil Ján Stanislav. (Tamtéž.)“, Střední škola 14, 1934, str. 164.

Životy slovanských apoštolov Cyrila a Metoda. Panonsko-moravské legendy. Šest ilustrací a čtyři iniciálky na obálce Martin Benka. Osvetová knižnica, sväzok 3-b. Praha / Bratislava, L. Mazáč, 1933 (1. vyd.), 87 + IX str.

BVM 59 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1622.

  „JUDr. Emil Stodola: Prelom. Spomienky, úvahy, štúdie. (Praha 1933, L. Mazáč, 288 stran)“, Střední škola 14, 1934, str. 164.

BVM 60 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1622.

  „Ján V. Ormis: Rozhovory s baťkom Škultétym. (Praha 1933, L. Mazáč, 120 stran)“, Střední škola 14, 1934, str. 164.

BVM 61 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1623.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1932. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil J. M. Kořínek s pomocí B. Havránka, V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1934, 64 str.

BVM 62 (b).

1935

  „Slovesa na -ýňať“, in: Sborník Matice slovenskej pre jazykospyt, literárnu historiu, dejepis a národopis 13, č. 1-2, Časť prvá: Jazykoveda, (Nákladom Matice slovenskej [v Turčianskom sv. Martine]) 1935, str. 38–39.

BVM 63 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 159-160.

  „Zur Vertretung der indogermanischen Palatale“, Indogermanische Forschungen 53, 1935, str. 89–96.

1. ai. śámalam „Fehler, Schaden etc.“ : sl komolъ „hornlos“. — 2. Ai. śōkaḥ „Kummer“ ∼ sl. kukati, ai. śōčáyati ∼ sl. kučiti. — 3. Ai. śrāṇáyati „schenken“ ∼ sl. kloniti id. — 4. Ai. ślāghatē „schmeicheln u. ä.“ ∼ ač. klázniti. — 5. Ai. śabálaḥ „bunt, scheckig“ ∼ russ. kobél’ „Hund“. — 6. Ai. śātáyati „niederwerfen“ ∼ sl. kotiti „umwerfen, niederschlagen“. — 7. Ai. śramayati „macht müde etc.“ ∼ sl. kromiti „zähmen, bändigen“, chromъ „lahm“. — 8. Ai. śrīḥ „Schönheit etc.“ ∼ sl. krьjati. — 9. Ai. śliṣyati; – Kaus. ślēṣayati „zusammenfügen, schließen“ : slav. *klěsiti, -klesnǫti „einfügen“. — 10. Ai. śvasiti „atmen, hauchen“ ∼ sl. kъchnǫti.

BVM 64 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 161-167.

 

  „J. M. Kořínek: K tak zvanému thráckému nápisu na prstenu ezerovském“ (Zprávy), Naše věda 16, 1935, č. 1, str. 149.

J. M. Kořínek, Sborník filologický X, 69-110.

BVM 65 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1623.

  „O článku E. Šrámka v RÉS XIV“ (Zprávy), Naše věda 16, 1935, č. 1, str. 149

Emmanuel Šrámek, „Le parler de Bobośčíca, en Albanie : étude expérimentale d'une prononciation“, RÉS XIV, 171-203. Online: Persée.

BVM 65 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1623-1624.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1933. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil J. M. Kořínek s pomocí B. Havránka, V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1935, 64 str.

BVM 66 (b).

1936

  „Ještě jednou dareba s darebou“ (Psáno pro jubilejní sborník NŘ., věnovaný univ. prof. dr. E. Smetánkovi k šedesátým narozeninám), Naše řeč 20, 1936, č. 8, str. 201–204.

BVM 68 (č) [Viz 23, 24]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 168-170.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Tři jména rostlin“, Listy filologické 63, 1936, str. 129–133.

1. bršť (bolševník). — 2. ječmen. — 3. modřín.

BVM 69 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 171-175.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Drobné příspěvky lexikální“, in: Sborník Matice slovenskej 14, č. 1, časť prvá (jazykoveda), 1936, str. 158–163.

I. seknúť. — II. daj sa mi, svete (daj sa mi, bože).

BVM 70 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 176-182.

 

  „Práce Bedřicha Hrozného v oboru indoevropských jazyků a dějin Přední Asie“, Naše věda 17, 1936, č. 3-4, str. 61–68.

BVM 67 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1624-1635.

  „E. Benveniste, Origines de la formation des noms en indo-européen. I. Paris, Adrien-Maisoneuve, 1935. 8°. 224 S.“, Archiv orientální 8, 1936, č. 1, str. 393–394.

BVM 71 (r) [Viz 75]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1635-1636.

  „Původ slova tábor“, Naše Valašsko 12, 1936, str. 160–161.

BVM 72 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1636-1637.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1934. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil J. M. Kořínek s pomocí B. Havránka, V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1936, 64 str.

BVM 73 (b).

1937

  „Z oboru tvoření slov“, Listy filologické 64, 1937, str. 38–43.

1. O původu slovanské jmenné přípony -ьnъ. — 2. Slovesná přípona -k-.

BVM 74 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 183-188.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Zur Herkunft der slavischen Verbalklasse auf -ujǫ/-ovati“, Zeitschrift für slavische Philologie 14, 1937, str. 272–278.

BVM 79 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 189-193.

  „O některých slovenských tvarech na -om“, in: Sborník Matice slovenskej 15, časť prvá (jazykoveda), 1937, str. 140–146.

1. očistom. — 2. ukradomky. — 3. potajomky. — 4. neúrekom.

BVM 80 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 194-200.

  „Ario-slavica“, Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen 64, 1937, str. 261–266.

1. Ai. roman- : sl. runo. — 2. Ai. indra : sl. jędrъ. — 3. Ai. cárvati : sl. korvъ. — 4. Ai. bhárvati : sl. borvъ. — 5. Ai. mūrchati : sl. mъrsknǫti u. a. — 6. Ai. āścarya- „seltsam“ : sl. aščerъ „Eidechse“. — 7. Ai. múhu, av. mərəzu- : sl. bъrzъ. — 8. Ai. ghaṭate : sl. gotovъ. — 9. Ai. gāhate : sl. gaziti.

BVM 81 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 201-206.

 

  „E. Benveniste, Origines de la formation des noms en indo-européen. I. Paris, Adrien - Maisonneuve, 1935. 224 stran. Za 60 franků“, Listy filologické 64, 1937, str. 338–344.

BVM 75 (r) [Viz 71]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1637-1644.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Mélanges linguistiques offerts à M. Holger Pedersen. (Acta Jutlandica, Aarsskrift for Aarhus universitet IX. 1.) Aarhus 1937. Stran XXVII + 549. Cena 25 dánských korun“, Listy filologické 64, 1937, str. 465–469.

BVM 76 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1645-1648.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Jan M. Rozwadowski, Wörterbuch des Zigeunerdialekts von Zakopane. Mit Einleitung, Ergänzungen und Anmerkungen von Edward Klich. (= Polska Akademja umiejętności, Prace komisji orjentalistycznej, nr. 21.) Kraków, 1936. 8°. XXV + 91 Seiten“, Archiv orientální 9, 1937, str. 459–460.

BVM 77 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1649.

  „Josef Holub, Stručný slovník etymologický jazyka československého. Druhé vydání v Praze 1937 nákl. Unie, str. XVII + 364“, Naše věda 18, 1937, str. 220–222.

BVM 78 (r) [Viz 57]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1649-1651.

  Bibliografie československých prací linguistických a filologických za rok 1935. Část I. Linguistika obecná, indoevropská, slovanská a česká. Sestavil J. M. Kořínek s pomocí B. Havránka, V. Machka, J. Mukařovského, Fr. Oberpfalcera a V. Šmilauera. Praha, Česká akademie věd a umění, 1937, 64 str.

BVM 82 (b).

1938

  „Die Herkunft des -Stammes in der slavischen II. Verbalklasse“, Zeitschrift für slavische Philologie 15, 1938, str. 85–92.

BVM 83 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 207-212.

  „Toch. klop "Schmerz"“, Indogermanische Forschungen 56, 1938, str. 205–206.

BVM 86 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 213.

  „Ze slovanských »slov a věcí«“, Listy filologické 65, 1938, str. 314–319.

1. kaliti. — 2. Čes. kvačiti. — 3. palica. — 4. Čes. břinkovka.

BVM 87 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 214-219.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „První dvě vydání staročeské Rady zvířat“, Listy filologické 65, 1938, str. 454–460.

1. vyd. Plzeň, tiskař Jan Pekk, nakladatel Jan Mantuán Fencl, 1528. — 2. vyd. Praha, Melantrich 1578. — 3. vyd. 1628. — 4. vyd. Praha 1814. — Srv. státní písemnou práci z češtiny V. M. 1919 a článek z r. 1939.

BVM 88 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 220-226.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Nově objevené indoevropské jazyky“, Věda a život 4, 1938, str. 308–319.

BVM 84 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1652-1665.

  „Československá vlastivěda. Bd. 3: Jazyk. Prag »Sfinx« (B. Janda) 1934. 4°. 627 S. Dazu ein Nachtragsband: Spisovný jazyk český a slovenský. Ebda 1946. 4°. 229 S.“, Zeitschrift für slavische Philologie 15, 1938, str. 201–207.

BVM 85 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1666-1672.

  „Jan František Hruška“ (nekrolog), Naše věda 19, 1938, str. 61–62.

BVM 89 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2044-2045.

  „Stanislav Petřík“ (nekrolog), Naše věda 19, 1938, str. 148–149.

BVM 90 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2045-2047.

  „Zprávy“, Naše věda 19, 1938, č. 1-2, str. 64 a 312.

Str. 64: Vzpomínky K. Sabiny, vydal M. Hýsek v edici Paměti, knihovna literárních vzpomínek a korespondence, svazek IX., Praha 1937, str 165. — Bibliografie české historie 1935, str. XXXII + 222, sestavila St. Jonášová-Hájková. — Jos. Šusta, Posledních deset let československé práce dějepisné (nákl. Histor. klubu v Praze 1937, str. IV + 238). — Archiv orientální IX (1937). — J. M. Kořínek informuje v ZfslPh (XIV, str. 382-422) o naší práci jazkovědné.

Str. 312: Archiv orientální X, 1-2.

BVM 91 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1672-1674.

  „Plukovník-poručík“ (Drobnosti), Naše řeč 22, 1938, č. 3, str. 94.

Generál–poručík, překlad z něm. Generalleutnant. K článku v 15, s. 223n. — Viz poznámku redakce, str. 126.

BVM 92 (à) [Viz 38]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 227.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Etymologie“, in: Pedagogická encyklopedie 1 (red. O. Chlup – J. Kubálek – J. Uher). Praha, Novina 1938, str. 403.

BVM 93 (h). — Přetištěno: SsVM 1: s. 228.

  „Jazyk“, in: Pedagogická encyklopedie 1 (red. O. Chlup – J. Kubálek – J. Uher). Praha, Novina 1938, str. 539–541.

BVM 94 (h). — Přetištěno: SsVM 1: s. 229-231.

  „Jazykozpyt“, in: Pedagogická encyklopedie 1 (red. O. Chlup – J. Kubálek – J. Uher). Praha, Novina 1938, str. 541.

BVM 95 (h). — Přetištěno: SsVM 1: s. 232-233.

1939

  „Untersuchungen zum Problem des anlautenden ch- im Slavischen“, Slavia 16, 1938—1939, str. 161–219.

(Obsah:) Vorwort. — I. Was ergibt das ursprüngliche *kh? 1. sl. koli ∼ ai. khálu. 2. sl. korьcь ∼ ai. khārá-. 3. sl. kuljь ∼ ai. khola-. 4. sl. kydati ∼ ai. khudáti. — II. Sl. ch- aus ursprünglichem s. 1. sl. chudъ ∼ ai. kšodhuka-. 2. sl. choliti ∼ ai. kšāláyati. 3. sl. chabiti ∼ ai. kšapati. — III. Sl. k- wird zu ch-. 1. sl. chvastati ∼ ai. katthate. 2. sl. chatrati ∼ lit. katė́ti und skototi. 3. sl. chopiti ∼ lit. kàpt. 4. chlębati ∼ lit. klebėti. 5. sl. chręstati ∼ lit. kremsėti. 6. sl. chritati ∼ lit. kréiteti. 7. sl. chaba, chabina, chabъtъ (chъbъtъ) ∼ lit. kèbti. 8. sl. chlǫdъ ∼ lit. sklanda. 9. sl. chlъpъ ∼ lett. cilps, lit. kìlpa. 10. sl. chvorstъ „Strauch, Eisig; Eiche“. 11. chochati aus kochati „lieben“. 12. Gr. κηλέω ∼ sl. šaliti. — IV. Was ergibt das ursprüngliche ḱ ǵ im Slavischen? 1. sl. chromъ ∼ ai. srāma. 2. sl. chorna ∼ ai. śárman-. 3. sl. chomǫtъ ∼ ai. śámant-. 4. sl. chalǫga ∼ ai. śālā. 5. sl. chormъ ∼ ai. harmyám. 6. ač. chvor ∼ ai. hvaras-? — V. Sl. ch- aus g-. 1. sl. choldъ ∼ ai. ğaḍa-. 2. sl. cholpъ ∼ ai. ğālmá- und ğálpati. 3. sl. chvorъ ∼ ai. ğvara-. 4. sl. chorbrъ ͪ ai. -galbha-. 5. sl. chъlbiti sę ∼ lit. gul̃binti. 6. sl. chlębti ∼ lit. glèbti. 7. sl. chvatiti und chytiti. 8. sl. chlębъ. 9. sl. chrьbьtъ. 10. Mhd. guft ∼ sl. chupǫ *chupti. — VI. Ch- als Zusatzelement am Wortanlaut. 1. chmara (chmura) und smur-. 2. sl. chvějati ∼ ai. vépate. — Schlußbetrachtung. — Anhang. Über den Verbaltypus chrupǫ chru(p)ti. — Etymologische Liste der mit ch- anlautenden Wörter. — Literatur.

BVM 96 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 234-292.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Drobnosti ze slovenštiny“, Listy filologické 66, 1939, č. 2-4, str. 164–170.

9. O jméně valašských portášů.

BVM 97 (č) [Viz 21, 22, 42, 56, 218]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 293-299.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Úprava textu Rady zvířat pro 4. vydání“ (článek v příloze k faksimilovanému vydání), in: Kniha užitečná i kratochvilná, jenž slove: Rada všelikých Zvířat nerozumných neb zhovadilých i Ptactva kterau člověku všelikého povolání dávají, v čemby jejich přirození následovati a jakých povah k zprávě života dobrého se vystříhati měl. Od Jiřího Melantrycha z Aventýnu pro vzáctnost a výbornost nyní po čtvrté vydaná nákladem Františka Nairaitra a Františka Kočky. S 65ti v dřevě řezbami. V Praze 1814. V Hrabovské tiskárně. — Zpracovali Václav Flajšhans, Václav Machek, Zdeněk Tobolka. V Praze, Komise pro vydávání spisů Josefa Dobrovského při Královské české společnosti nauk, 1939, str. 23–31.

Srv. též článek z r. 1938 a státní písemnou práci z češtiny V. M. 1919.

BVM 98 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 300-304.

1940

  „Germano-slavische Wortstudien“, Časopis pro moderní filologii 26, 1939, str. 161–167.

1. Sl. lazъ und d. schlecht. — 2. Poln. kobieta aus ahd. gabetta. — 3. Sl. zola aus d. Sole.

BVM 99 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 305-311.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Příspěvek k dialektickému slovníku českému z Holicka“, Listy filologické 67, 1940, str. 95–96.

Poznámka o »Příspěvku k dialektickému slovníku českému z Holicka« od V. Eliášové, LF 66, 1939, s. 390-396. Online: Kramerius.lib.cas.

BVM 100 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 312-313.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Kladná slova ze záporných“, Naše řeč 24, 1940, č. 8, str. 225–229.

1. kalý ↔ nekalý. — 2. plechý ↔ neplechý.

BVM 104 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 314-318.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Domnělá změna o—ou v češtině“, Listy filologické 67, 1940, str. 302–307.

BVM 105 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 319-324.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Prof. Oldřich Hujer šedesátníkem“, Venkov, 24. listopadu 1940.

BVM 101 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1674-1675.

  „Oslavný večer na počest prof. O. Hujera“, Venkov, 27. listopadu 1940.

BVM 102 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1675-1676.

  „Listy filologické Oldřichu Hujerovi k šedesátým narozeninám 25. XI. 1940. Z podnětu výboru Jednoty českých filologů“. Uspořádali J. M. Kořínek a V. Machek. Listy filologické 67, 1940, str. 130–408.

BVM 103 (e).

Online: Kramerius.lib.cas.

1941

  „Řec. ἐρέφω, ὄροφος a slov. stropъ“, Listy filologické 68, 1941, str. 94–101.

BVM 112 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 325-332.

  „Několik slov s počátečním ch-“, Naše řeč 25, 1941, str. 198–208.

1. chomáč, chumáč, chumel. — 2. chundel. — 3. chuchval. — 4. chmýr. — 5. chamradí.

BVM 113 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 333-343.

  „Slav. rarogъ ‚Würgfalke‘ und sein mythologischer Zusammenhang“, Linguistica slovaca 3, 1941, str. 84–88.

BVM 114 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 344-349.

  „Ein slavistischer Beitrag zur Frage des p-Kausativums“, Zeitschrift für slavische Philologie 17, 1941, str. 258–265.

BVM 115 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 350-356.

  „Indoevropský pravěk podle nordické theorie“, Věda a život 7, 1941, str. 220–227.

BVM 116 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 357-364.

  „Name und Herkunft des Gottes Indra“, Archiv orientální 12, 1941, str. 143–154.

BVM 117 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 365-377.

 

  „Emil Franke“ (nekrolog), Naše věda 20, 1941, str. 51.

BVM 106 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2047-2048.

  „Jan Otrębski, Indogermanische Forschungen. Wilno 1939. (Rozprawy i materjały wydziału I Towarzystwa przyjaciół nauk w Wilnie, tom X. zeszyt 3.) XIV + 290 stran“, Listy filologické 68, 1941, str. 63–66.

BVM 107 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1676-1679.

  „Dokončení Bernekerova slovníku“, Naše věda 20, 1941, str. 113.

J. M. Kořínek v SaS (VI, 221-223) oznamuje, že má celý rukopis pokračování Bernekera (Slavisches etymologisches Wörterbuch) připraven k tisku.

BVM 108 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1680.

  „Časopis Slovenskej učenej spoločnosti“, Naše věda 20, 1941, str. 113.

Acta Eruditae societatis slovacae.

BVM 109 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1680.

  „Linguistica slovaca“ I/II, 1939–40, Naše věda 20, 1941, str. 114–115.

BVM 110 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1681-1682.

  „Hovory o českém jazyce“, Naše věda 20, 1941, str. 242.

Vydal Kruh přátel českého jazyka, v Praze 1940, str. 149. Naklad. Prometheus.

BVM 111 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1683.

1942

  „Futeř“, Naše řeč 26, 1942, str. 33–37.

Název zimní vichřice ve východních Čechách futeř (fem.), proniká do obecné češtiny jako fukeř, fukýř, fukejř (masc.). — Srov.: 1. činěnica, čina. 2. metelice. 3. dřenica, dření. 4. chumelenice, chumelice, chumelka. 5. kudolica, kundolica. 6. fujavica, chujavica. 7. šuteřica, šutořica, šutera. — Viz pozn. redakce s. 158–159.

BVM 123 (č) [Viz 145]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 378-381.

  „Lidová jména rostlin“, Naše věda 21, 1942, str. 76–83.

BVM 125 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 382-389.

  „Několik sloves“, Listy filologické 69, 1942, str. 33–43, 245–259.

1. častovati. 2. čišeti. 3. honositi se. 4. jednati. 5. kasati. 6. mazliti se. 7. meškati. 8. naparovati (se). 9. oprávat. 10. plísniti a blouzniti. 11. przniti. 12. teřeti. /33-43/. — 13. bloumati. 14. cumlati. 15. cloumati. 16. hlupiti. 17. klevetati. 18. kobeltovať. 19. mříti zimu. 20. pochlebovati. 21. šplhati. 22. špouliti. 23. štibrati. 24. žebrati. /245-259/.

BVM 127 (č) [Viz 154, 161]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 390-417.

  „Chachar“ (Drobnosti), Naše řeč 26, 1942, str. 239.

Ad V. Martínek , 26, 1942, 51, 191. Původem asi lašské machar "trhan", nebo zachar (zachař), zachaři jsou "tuláci, pobudové" (podle Zubatého).

BVM 128 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 418-419.

  „Slonbidlo“ (Drobnosti), Naše řeč 26, 1942, str. 239–240.

Různé tvary: slombidlo, slonbidlo, zlombidlo "velký, štíhlý člověk" (Jungmann); lašské ocloň, "vysoký, nemotorný chlap" (Frenštátsko) z *osloňbidlo "zaclánějící bidlo".

BVM 129 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 420-421.

  „Beiträge zum baltisch-slavischen Wörterbuch“, Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, str. 21–29.

Sl. kasati ∼ lett. kuôst (ḱ-) und einige Bezeichnungen für „Zeit“. — 2. Sl. korviti ∼ lit. šarvati. — 3. Sl. kъrpěti, kъrpatъ ∼ let. kver̂pt. — 4. Čech. za-mrknouti ∼ lit. mir̃kti. — 5. Sl. orǫžьje ∼ lit. ãpranga. — 6. Westslav. pěkny ∼ lit. puikùs ∼ lat. pulcher. — 7. Č. dial. osľáknúť ∼ lit. ap-slinkti. — 8. Č. dial. sľákať ∼ lit. sliñkti ‘kriechen’.

BVM 130 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 422-429.

  „Die Stämme der slavischen Verba auf -ěti und -iti“, Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, str. 61–72.

BVM 131 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 430-439.

  „Aus der slavischen Hochzeitsterminologie“, Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942―1943, str. 315–331.

1. nevěsta. 2. svatъ. 3. korvajь.

BVM 133 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 440-452.

  „Lidová jména rostlin“, Věda přírodní 21, 1942, č. 3, str. 65–67.

BVM 134 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 453-456.

 

  „Česká jména osobní a rodová“, Naše věda 21, 1942, č. 1-2, str. 39–40.

Vydala Rodopisná společnost, v Praze 1941, str. 110.

BVM 118 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1683-1685.

  „Výzkum slovenských nářečí“, Naše věda 21, 1942, č. 1-2, str. 40.

BVM 119 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1685-1686.

  „Linguistica slovaca“, Naše věda 21, 1942, č. 1-2, str. 54–55.

Linguistica slovaca III, 1941.

BVM 121 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1686-1688.

  „František Bergmann“ (nekrolog), Naše věda 21, 1942, č. 1-2, str. 50.

BVM 120 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2048-2049.

  „Lidová jména rostlin“, Slovo a slovesnost 8, 1942, str. 55–56.

Ref.: Václav Kosík, Slovník lidových názvů rostlin (v Praze, Škol. nakladatelství 1941, 139 str., za 18 K).

BVM 122 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1688-1690.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Fukéř“, Naše řeč 26, 1942, str. 212.

BVM 124 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1690-1691.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Oldřich Hujer † 4. VI. 1942“ (nekrolog), Listy filologické 69, 1942, str. 81–84.

BVM 126 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2049-2052.

  „František Trávníček, Historická mluvnice československá. Prag (Melantrich) 1935, 446 S., gr. 8°. (Erschienen in der Sammlung Vysokoškolské rukověti als Bd. 2 der Řada spisů duchovědných)“, Zeitschrift für slavische Philologie 18, 1942, str. 222–225.

BVM 132 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1691-1695.

1943

  „Drobné výklady“, Naše řeč 27, 1943, č. 3, str. 56–63.

Brundibár. — Haluzna. — Holoť a jeho obměny. — Na rapačku. — Rolnička.

BVM 140 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 457-464.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Dodatek o futeři“, Naše řeč 27, 1943, č. 7, str. 154–155.

Ohlasy čtenářů: varianta chuteř, atp.

BVM 145 (č) [Viz 123]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 465-466.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Nové práce B. Hrozného v oboru indoevropských jazyků a dějin Přední Asie“, Naše věda 22, 1943, str. 6–14.

BVM 135 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1695-1704.

  „J. Kurz, Soupis prací Oldřicha Hujera“, Český časopis filologický 1, 1942—1943, str. 243–244.

Josef Kurz, Soupis prací Oldřicha Hujera k jeho šedesátce v listopadu 1940 (vydal Pražský linguistický kroužek, 44 stran); „Dodatek k bibliografii prof. Oldřicha Hujera“, SaS 8, 1942, 221-222. — „Úhrnem obsahují Kurzovy soupisy 809 čísel.“

BVM 136 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1705.

  „V. Flajšhans: Josefa Dobrovského vydání Rady zvířat a Fenclova Radda zhovadilých zvieřat a ptactva“, Naše věda 22, 1943, str. 30.

BVM 137 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1706.

  „V. Vaněček, Historické základy našeho právního názvosloví“, Naše věda 22, 1943, str. 30–31.

BVM 138 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1707.

  „Archiv orientální 13“, Naše věda 22, 1943, str. 70.

BVM 139 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1708-1709.

  „František Horečka: Nářečí na Frenštátsku. Ve Frenštátě pod Radhoštěm 1941 („Vlastivěda Frenštátska“, sv. II), str. 180“, Naše věda 22, 1943, str. 80–81.

BVM 141 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1709-1711.

  „Věstník České akademie věd a umění 51“, Naše věda 22, 1943, str. 100–101.

BVM 142 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1711-1712.

  „Bedřich Hrozný: Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie. Druhé, rozšířené a přepracované vydání vydal Melantrich v Praze 1943, str. 224 s hojnými ilustracemi a mapami“, Naše věda 22, 1943, str. 114–116.

BVM 143 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1712-1714.

  „K. Pekárek, Starozlínské pověsti a lidové povídky“, Naše věda 22, 1943, str. 134–135.

BVM 144 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1714-1715.

  „Česká filologie v cizích časopisech“, Naše věda 22, 1943, str. 173.

BVM 146 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1715-1716.

1944

  „Drobné výklady o jménech rostlin“, Naše řeč 28, 1944, č. 5, str. 106–109, 175–180.

1. máčka. — 2. posed /106–109/. — 3. chřest. — 4. šípek /175–180/.

Viz též máčka, 29, 1945, s. 47 a 191.

BVM 153 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 467-475.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Několik sloves“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 224–229.

25. spílati. — 26. šklébit. — 27. uřasnúti sě. — 28. zízat.

BVM 154 (č) [Viz 127, 161]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 476-481.

  „Staročeská jména hub v Klaretově Glossáři“, Naše řeč 28, 1944, č. 6, str. 117–130.

Dodatky viz 29, 1945, 46–47, 213–214.

BVM 155 (č) [Viz 164, 209, 210, 331, 369]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 482-494.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Pachole“ (Drobnosti), Naše řeč 28, 1944, č. 7, str. 162–163.

BVM 156 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 495.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Šuchomjať“ (Drobnosti), Naše řeč 28, 1944, č. 8, str. 188.

Šuchomať, "nečisté obilí zarostlé trávou, ovsihou, ohnicí; špatná krmě dobytku"; šusosmec "daremné, nečisté obilí". — Viz 25, 1941, 199.

BVM 157 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 496.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Choluj“ (Drobnosti), Naše řeč 28, 1944, č. 9, str. 212.

Srv. Kott VI, 428; haluz atp.

BVM 158 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 497.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Einige slavische Fischnamen“, Zeitschrift für slavische Philologie 19, 1944, str. 53–67.

1. ǫgoŕь. — 2. Namen für Schmerle, Barbe und ähnliches. — 3. Č. hrouzek ∼ lit. grùžas. — Sl. kъlbъ ∼ lit. kilbùkas. — 4. Pol. zręka, č. ruka. — 5. Sl. piskoŕь, lit. pyplỹs. — 6. Sěkavьcь. — 7. Č. střevle, p. strzewla, ukr. čerevucha. — 8. Č. dlešec. Apr. locutis. — 9. Šaran. Apr. sarote.

BVM 159 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 498-509.

 

  „A. Šulová: Když se předl len“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 95.

BVM 147 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1716-1717.

  „J. Š. Kubín: Hrozná chvíle“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 95–96.

BVM 148 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1717-1718.

  „K. Čupr: Česká jména hvězd“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 174–175.

Karel Čupr, „Česká jména hvězd“, Říše hvězd 24, 1943, s. 149-153.

BVM 149 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1719-1720.

  „Z. Kuzela — J. Rudnic’kyj: Ukrainisch-deutsches Wörterbuch“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 243.

Zeno Kuzela und Jarosłau Rudnićkyj: Ukrainisch-deutsches Wörterbuch – Україньско-німецький словник. Im Auftrage des Ukrainischen wissenschaftlichen Instituts in Berlin bearbeitet von Zeno Kuzela und Jaroslau Rudnyc’kyj unter Mitwirkung von Karl H. Meyer. Vorwort I. Mirtschuk. Leipzig, Otto Harrassowitz, 1943, XL + 1494 stran, cena váz. 160 K.

BVM 150 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1721.

  „V. Polák: K problému vplyvu slovenčiny na češtinu“, Český časopis filologický 2, 1943—1944, str. 243–244.

Václav Polák, „K problému vplyvu slovenčiny na češtinu“, Slovenská reč. Mesačník pre záujmy spisovného jazyka, roč. 10, 1942/1943, str. 97–104, 150–156, 218–222, 285–289, 323–327; roč. 11, 1943/1944, str. 6–12.

BVM 151 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1721-1723.

  „B. Ryba: Nové jméno mistra Klareta“, Naše věda 23, 1944, str. 28.

Bohumil Ryba: „Nové jméno mistra Klareta“, Věstník Královské české společnosti nauk. Třída pro filosofii, historii a filologii, ročník 1943, číslo V., 13 stran. — Akrostich: a Bohemario Bartholomeo dicto Clareto de Solencia compilatus.

BVM 152 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1723-1724.

  „Archivum orientale Pragense 14“, Naše věda 23, 1944, str. 137–138.

BVM 160 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1724-1726.

1945

  „Několik sloves“ (pokračování), Český časopis filologický 3, 1944—1945, str. 78–81.

29. zuřiti. — 30. navštíviti.

BVM 161 (č) [Viz 127, 154]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 510-513.

  „Tratoliště“, Naše řeč 29, 1945, str. 10–12.

BVM 162 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 514-516.

  „Chasa“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 45–46.

BVM 163 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 517.

  „Jména hub“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 46–47. — Viz 121.

Ohlasy čtenářů k předchozímu článku v 28, s. 117.

BVM 164 (č) [Viz 155, 209, 210, 331, 369]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 518-519.

  „Jména hub“, Naše řeč 29, 1945, str. 213–214. — Viz 121.

Druhý dodatek k 28, s. 117.

BVM 164 (č) [Viz 155, 209, 210, 331, 369]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 520-521.

  „Българскитѣ глаголи боравя, заборавямъ, забравя“, Списание на Българската Академия на науките 70, 1945, str. 119–124.

BVM 167 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 522-527.

  „Filolog sportovcům“, Svobodné noviny, 9. září 1945.

O slově sauna.

BVM 168 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 528.

  „Výklady slov“, Naše řeč 29, 1945, str. 61–68.

1. Plivník. — 2. Ještě jednou tratoliště.

BVM 169 (č) [Viz 162, 180, 207, 211]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 529-535.

  „Šemnička“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 95.

Žemnička, šimečka, druh dýmky.

BVM 170 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 536.

  „Drobné výklady o jménech rostlin“, Naše řeč 29, 1945, str. 107–114. — Viz 117.

5. rdest a rdesno. — 6. řepík, řepeň; sveřep.

BVM 171 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 537-543.

  „Fragnářka“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 140–141.

Viz 29, 26: P. Bezruč o fragnářce.

BVM 172 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 544-545.

  „Parkos“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 141–142.

Demin. parkosek; souvisí s pastorek "zakrslý stromek".

BVM 173 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 546-547.

  „Několik názvů jídel, vážných i posměšných“, Naše řeč 29, 1945, str. 149–161.

1. bába, bábovka. — 2. bacan. — 3. cirifinda. — 4. huspenina. — 5. úšelo. — 6. omachel. — 7. metyja. — 8. trdlovka, trdelnica. — 9. koláč.

BVM 174 (č) [Viz 196]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 548-559.

  „Haluzna“, Naše řeč 29, 1945, str. 211–212.

Viz 27, 1943, s. 57.

BVM 175 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 560-561.

 

  „Máčka“ (Drobnosti), Naše řeč 29, 1945, str. 47 a 191.

Ohlas čtenáře D. Niče z Prahy, na Slánsku mačka. Podle Aug. Jar. Doležala mačka též v Pyšelích.

BVM 165 (à) [Viz 153]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 475.

  „Profesor J. M. Kořínek zemřel“, Svobodné noviny, 31. srpna 1945.

BVM 166 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2053.

1946

  „Mastenie rohov“, Národopisný sborník (Turčiansky Sv. Martin) 6/7, 1945—1946, str. 203–204.

BVM 176 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 562-563.

  „Výklady slov“, Naše řeč 30, 1946, č. 1, str. 4–7, 38–42.

[1.] Pouhý /4-7, 38/. — [2.] Chaloupek. [3.] Sovek. [4.] Nekleč. [5.] Sobovati. [6.] Sveřepa. — Mróskat se /38-42/.

Dodatek [k 2. Chaloupek] v 31, 1947, 74–76.

BVM 179 (č) [Viz 211, 216]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 564-571.

Online: [4-7] Kramerius.lib.cas. [38-42] Kramerius.lib.cas.

  „Tratoliště — plápoliště — plácholiště“ (Drobnosti), Naše řeč 30, 1946, str. 57–59.

BVM 180 (č) [Viz 162, 169, 207]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 572-574.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Zachrouti“ (Drobnosti), Naše řeč 30, 1946, str. 59–60.

BVM 181 (č) [Viz 211]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 575-576.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Příspěvky k výkladu Klaretových slov“, Listy filologické 70, 1946, str. 75–79.

1. jablka čiřičná. — 2. kapalicě. — 3. nohojěda? — 4. ohlobně. — 5. polenicě. — 6. viech.

BVM 182 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 577-581.

  „Drobné výklady o jménech rostlin“, Naše řeč 30, 1946, str. 61–68.

7. Metlice a smldí. — 8. Jedle. — 9. Bedla.

BVM 195 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 582-589.

  „Dodatek o názvech jídel“, Naše řeč 30, 1946, str. 96–99.

1. bába, bábovka. — 4. huspenina. — 6. omachel. — 8. trdlovka, trdelnica. — 9. koláč.

BVM 196 (č) [Viz 174]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 590-593.

  „Origin of the Aśvins“, Archiv orientální 15, 1946, str. 413–419.

BVM 197 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 594-600.

  „Výklady slov“, Naše řeč 30, 1946, str. 141–146.

Krondaro.

BVM 208 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 601-607.

 

  „Rudolf Bednárik, Duchovná a hmotná kultúra slovenského ľudu. (Odtlačok z II. sväzku Slovenskej vlastivedy.) Turčiansky Sv. Martin 1943. 256 stran textu s množstvím příloh“, Listy filologické 70, 1946, str. 50–52.

BVM 177 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1726-1729.

  „Bibliografie prací ze srovnávacího jazykozpytu indoevropského za r. 1940“, Listy filologické 70, 1946, str. 59.

Podepsáni: J. Kurz a V. Machek.

Indogermanisches Jahrbuch 26 (W. de Gruyter, 1943), 410 stran; s obrazem N. van Wijka.

BVM 178 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1729-1730.

  „Mélanges linguistiques offerts à Charles Bally. Genève (Georg & Cie) 1939. 515 stran“, Listy filologické 70, 1946, str. 113–117.

BVM 183 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1731-1736.

  „Jan Frček“ (nekrolog), Listy filologické 70, 1946, str. 133–135.

BVM 184 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2054-2057.

  „Zdenek Materna“ (nekrolog), Listy filologické 70, 1946, str. 135–136.

BVM 185 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2057-2058.

  „Josef Horák“ (nekrolog), Listy filologické 70, 1946, str. 136–139.

BVM 186 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2058-2061.

  „Josef Zubatý: Studie a články I (1-2)“, Naše věda 24, 1946, str. 50.

BVM 187 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1748.

  „Jan Vilikovský: Mabinogi, Keltské pověsti. — Jaromír Borecký: Čtyřverší Omara Chajjáma“, Naše věda 24, 1946, str. 52–53.

BVM 188 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1748-1750.

  „Bohumil Ryba: Středolatinský slovník Lucianus a jeho české úpravy“, Naše věda 24, 1946, str. 53.

BVM 189 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1750-1751.

  „Archiv orientální 15“, Naše věda 24, 1946, str. 295–296.

BVM 190 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1751-1752.

  „Josef Horák“ (nekrolog), Naše věda 24, 1946, str. 55.

BVM 191 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2062-2063.

  Redakční poznámka k Václav Polák: „K problému lexikálních shod mezi jazyky kavkazskými a jazyky slovanskými“ (Listy filologické, ročník 70, 1946, str. 23–31), Listy filologické 70, 1946, str. 30 (pozn. 1).

BVM 192 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1736-1737.

  „Souborné vydání prací Jos. Zubatého“, Listy filologické 70, 1946, str. 139.

BVM 193 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1737-1738.

  „Baltische Lande“, Listy filologické 70, 1946, str. 141–143.

BVM 194 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1738-1741.

  „Filolog Josef Straka sedmdesátníkem“, Svobodné noviny, 18. října 1946.

BVM 198 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1741-1742.

  „Josef Miloslav Kořínek“ (nekrolog), Naše věda 24, 1946, str. 192–193.

BVM 199 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2063-2064.

  „Ph. Mr. Josef Čižmář: Lidové lékařství v Československu. Dva díly. V Brně (v komisi B. Komůrky) 1946. 328 + 286 stran“, Listy filologické 70, 1946, str. 201–202.

BVM 200 (r) [Viz 215]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1742-1744.

  „Josef Miloslav Kořínek“ (nekrolog), Listy filologické 70, 1946, str. 217–220.

BVM 201 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2064-2068.

  „Hujerův Úvod ve třetím vydání“, Listy filologické 70, 1946, str. 221–222.

BVM 202 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1744-1745.

  „[Předmluva]“, in: Oldřich Hujer, Úvod do dějin jazyka českého. Třetí vydání. Praha, Vydala nákladem Jednoty českých matematiků a fysiků Jednota českých filologů, 1946, str. 3.

V. M. Hujerův text korigoval, přidal bibliografické doplňky, které byly vyznačeny hranatými závorkami, a doplnil několik poznámek ze srbského překladu Увод у историју словенских језика (Bělehrad 1935).

BVM 203 (před). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1745.

  „Slovník spisovného jazyka slovenského“, Listy filologické 70, 1946, str. 224.

BVM 204 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1745-1747.

  „K století Brusu a broušení“, Listy filologické 70, 1946, str. 270–271.

Sté výročí od vypsání soutěže na Matiční Brus jazyka českého. — Ferdinand Strejček, Olověné boty včerejška (V Praze 1945, Topičova edice, 71 stran).

BVM 205 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1753-1755.

  Poznámka ke zprávě „Parkos“ od Karla Adama, Naše řeč 30, 1946, str. 140.

BVM 206 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1747.

  Poznámka k článku „Tratoliště“, Naše řeč 30, 1946, str. 140.

BVM 207 (z) [Viz 162, 169, 180]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1747.

1947

  „Ze staročeského názvosloví hub“, Čs. mykologický sborník (Časopis československých houbařů) 24, 1945—1947, str. 17.

Koloděj; kovář, něm. ‚Schusterpilz‘.

BVM 209 (č) [Viz 155, 164, 210, 331, 369]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 607.

  „Lidová jména hub“, Les nomes vulgaires des champignons, Čs. mykologický sborník (Časopis československých houbařů) 24, 1945—1947, č. 4-6, str. 49–51.

BVM 210 (č) [Viz 155, 164, 209, 331, 369]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 608-611.

  „Dodatky k dřívějším výkladům“ (Drobnosti), Naše řeč 31, 1947, č. 1, str. 18–19.

Kopiště. Nekleč. Sovek. Zarachati, narachaná, rochňata.

BVM 211 (č) [Viz 169, 180, 182]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 612.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Chaloupek“ (Drobnosti), Naše řeč 31, 1947, str. 74–76.

BVM 216 (č) [Viz 179]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 613-615.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Výklady slov“, Naše řeč 31, 1947, str. 87–98.

Kocanda.

BVM 217 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 616-627.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Drobnosti ze slovenštiny“, Listy filologické 71, 1947, str. 86–94.

9. Poklona. — 10. Glezeň. — 11. Zádrenie. — 12. Netakší. — 13. Sťa. — 14. Větné klišé se slovem jako.

BVM 218 (č) [Viz 21, 22, 42, 56, 97]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 628-636.

  „Essai comparatif sur la mythologie slave“, Revue des études slaves 23, fascicule 1-4, 1947, str. 48–65.

BVM 229 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 637-652.

Online: Persée.

  „Dělati dryje, trile“, Naše řeč 31, 1947, č. 9-10, str. 180.

K tomu poznámka V. Š. [= Šmilauer]: možná z něm hovorového Triller.

BVM 230 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 653.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  Redakční poznámka k recenzi L. Zgusty, Abel Juret: Vocabulaire étymologique de la langue hittite, Listy filologické 71, 1947, str. 35.

BVM 212 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1755.

  „Tadeusz Lehr-Spławiński: O pochodzeniu i praojczyzńie Słowian. Prace Instytutu Zachodniego nr. 2. Poznań (Wadawnictwo Inst. Zach.) 1946. 237 stran — Jan Filip: Počátky slovanského osídlení v Československu. Knihovna Společnosti přátel starožitností č. 5. Praha 1946. 96 stran“, Listy filologické 71, 1947, str. 35–43.

BVM 213 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1755-1765.

  „Časopis Český lid obnoven“, Listy filologické 71, 1947, str. 54.

BVM 214 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1765-1766.

  „Rudolf Bednárik: Duchovná a hmotná kultúra slovenského ľudu. (Otisk ze Slov. vlastivedy.) Turč. Sv. Martin 1943, str. 256 s množstvím příloh. — Josef Čižmář: Lidové lékařství v Československu. Dva díly (v komisi B. Komůrky) v Brně 1946, str. 328 + 286“, Naše věda 25, 1947, č. 1-2, str. 31–34.

BVM 215 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1767-1769.

  „Metod Nečas: My před dvěma tisíci lety. Blansko (K. Jelínek) 1946. 143 stran“, Listy filologické 71, 1947, str. 150–151.

BVM 219 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1769-1771.

  „Alfred Senn, Lithuanian dialectology. (Supplement to The American Slavic and East European Rewiev, Number I; George Banta Publ. Co., Menasha, Wisconsin). 57 stran s mapou B. r. [1946]. — Lithuanian surnames. The Amer. Sl. and E. E. R IV 1945, 127–137“, Listy filologické 71, 1947, str. 155–157.

BVM 220 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1772-1775.

  „K českým překladům Ráje duše“, Listy filologické 71, 1947, str. 166.

BVM 221 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1775-1776.

  „Dva jazykovědné časopisy na Slovensku“, Listy filologické 71, 1947, str. 167–169.

Jazykovedný sborník. — Slovo a tvar.

BVM 222 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1776-1780.

  „Soupis prací Viléma Mathesiusa“, Listy filologické 71, 1947, str. 170.

Soupis prací Viléma Mathesiusa. K druhému výročí úmrtí svého zakladatele vydal Anglický seminář Karlovy university a Pražský linguistický kroužek, V Praze 12. dubna 1947, 17 stran, 14 Kčs.

BVM 223 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1780-1781.

  „O podkrkonošském nářečí“, Listy filologické 71, 1947, str. 170–171.

Fr. Jílek-Oberpfalzer, Jak žili naši otcové. Vrchlabí, u Jos. Krbala, 1946, 438 stran, 150 Kčs.

BVM 224 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1781-1782.

  „Onomastica“, Listy filologické 71, 1947, str. 171–172.

BVM 225 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1783-1784.

  „Sborník filologický 12“, Listy filologické 71, 1947, str. 172.

BVM 226 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1784.

  „O jméně Jeseníků a o lokalisaci jisté bitvy s Huny“, Listy filologické 71, 1947, str. 255.

BVM 227 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1784-1786.

  „Jméno Olomouc“, Listy filologické 71, 1947, str. 256.

BVM 228 (z) [Viz 286]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1786-1787.

  „Václav Chaloupecký: Valaši na Slovensku. Praha (Slovanský ústav; v komisi Orbisu) 1947. 116 stran“, Listy filologické 71, 1947, str. 304–306.

BVM 231 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1788-1791.

  „Karel Šiman, Česká mluva myslivecká. Praha 1946, vydala Zář v Brně. 210 stran“, Listy filologické 71, 1947, str. 306–308.

BVM 232 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1792-1794.

  „Josef Janko“ (nekrolog), Listy filologické 71, 1947, str. 308–310.

BVM 233 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2068-2070.

  „Proč lidé mluví různými jazyky“, Listy filologické 71, 1947, str. 315–316.

V. Nikolskij – N. Jakovlev, Proč lidé mluví různými jazyky. Předmluva I. I. Meščaninov. Kulturní obzory, sv. 5. Praha, Svoboda, 1947 (1. vyd.), 79 stran, 20 Kčs.

BVM 234 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1794-1795.

  „O místě indoevropské pravlasti“, Listy filologické 71, 1947, str. 316.

Stuart E. Mann, 64. „The Cradle of the 'Indo-Europeans'; Linguistic Evidence“, Man 43, (July–August) 1943, s. 74-85.

BVM 235 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1796.

  „Nové vydání Lidských dokumentů A. Šebestové“, Listy filologické 71, 1947, str. 317.

Augusta Šebestová (1852—1933), Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky. S předmluvou B. Havránka. Vydala po druhé Pavla Antošová. Praha, Fr. Borový, 1947, 434 stran, 120 Kčs.

BVM 236 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1796-1798.

  „Jan Rypka: Iránský poutník. Nákladem Družstevní práce v Praze 1946, str. 433“, Naše věda 25, 1947, str. 316.

BVM 237 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1798-1799.

1948

  Josef Baudiš. Praha, Česká akademie věd a umění, 1948, 29 + (3) str.

Soupis prací J. Baudiše, s. 27-29.

BVM 243 (n). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2071-2087.

 

  „O slovanském odru“, Slavia 18, 1947—1948, str. 72–86.

BVM 238 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 654-668.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Výklady slov“, Naše řeč 32, 1948, č. 1, str. 8–11.

Tůně. Udice.

BVM 239 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 669-672.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Výklady slov“, Naše řeč 32, 1948, č. 3-4, str. 74–76.

Městys.

BVM 244 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 673-675.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Graeco-slavica“, Listy filologické 72, 1948, str. 69–76.

1. αἰκάλλω, κόλλαξ ∼ slav. *cholcholiti. — 2. γλήνη ∼ slav. zrěnica. — 3. δρυμός ∼ slav. dǫbrъ. — 4. κολοβός ∼ slav. komolъ. — 5. ὄλβιος ∼ slav. obilъ. — 6. πυνθάνομαι ∼ slav. pъtati sę. — 7. στίλβω ∼ slav. blьstati. — 8. τέλμα ∼ slav. timę. — 9. τρᾱχύς ∼ slav. dražiti. — 10. χείρων ∼ slav. goŕьjь. — 11. χέρμα ∼ slav. kremy. — 12. μόσσῡν ∼ slav. synъ.

BVM 246 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 676-683.

  „Staroslověnské popьrište“, in: Slovanské studie. Sbírka statí věnovaných prelátu univ. prof. Josefu Vajsovi k uctění životního díla. Edd. Josef Kurz, Matyáš Murko, Josef Vašica.   Praha, Vyšehrad, 1948, str. 111–114.

Staroslověnský překlad řeckého στάδιον nebo μίλιον. Patrně souvisí s č. prapisek "kamenný sloupek", v stsl. "milník" vlivem římských reálií.

BVM 247 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 684-688.

  „Některé slovesné přípony všední češtiny“, in: Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi, Praha 1948, str. 317–324.

1. ceniti se. — 2. klohnit. — 3. korejhniti. — 4. krohnit. — 5. těhnit. — .

BVM 248 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 689-694.

  „Houby jako zápor“ (Drobnosti), Naše řeč 32, 1948, č. 8-10, str. 179–180.

BVM 254 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 695-696.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Étymologies slaves“, Recueil lingustique de Bratislava I, 1948, str. 93–116.

1. Terminologie de l’ancienne organisation sociale slave (*panь, *voldyka). — 2. Quelques adjectifs. Bridъkъ. Dobrъ. Pěkrъ. Prikrъ. Soldъkъ. Starъ. Storvъ. Terzvъ. Svěžь. Vasъkъ.

BVM 255 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 697-717.

Online: juls.savba.sk.

 

  „Dnešní směr ruské jazykovědy“, Listy filologické 72, 1948, str. 57.

ITT: marrismus. — Jerzy Kuryłowicz, „Ruský jazykospyt posledných čias“, Slovo a tvar 1, 1947, č. 3. (původně vyšlo v revui Język polski 1947) — Srv. k tomu redakční poznámku Bohuslava Havránka [rd.] „Sovětská jazykověda“ v SaS 11, 1948/9, s. 48 a odpověď V. Machka v LF 72, 1948, 320.

BVM 240 (z) [Viz 256]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1799-1800.

  „Nový slovník polsko-český“, Listy filologické 72, 1948, str. 59.

Bohumil Vydra, Polsko-český slovník , Praha, Unie, 1947, 815 stran, 210 Kčs.

BVM 241 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1800.

  „Murkův sborník“, Listy filologické 72, 1948, str. 59–60.

BVM 242 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1800-1802.

  Redakční poznámka k článku V. Poláka, „Řečtina a jazykový typ semitský“, Listy filologické 72, 1948, str. 69.

BVM 245 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1802-1803.

  Redakční poznámka ke zprávě F. Horečky, „Kosy zapadajú“, Naše řeč 32, 1948, str. 100.

Podepsáni: V. M. — V. Š. [Vladimír Šmilauer]

BVM 249 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1803-1804.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Archiv orientální 16“, Naše věda 26, 1948, str. 121–122.

BVM 250 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1804-1805.

  „Jaroslav Zaorálek, Lidová rčení. Praha (F. Borový) 1947. 741 stran“, Listy filologické 72, 1947, str. 312–314.

BVM 251 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1805-1808.

  „Nový časopis pro všeobecný jazykozpyt“, Listy filologické 72, 1948, str. 318–320.

O čas. Lingua (Haarlem).

BVM 252 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1808-1811.

  „Slavistická bibliografie“, Listy filologické 72, 1948, str. 320.

Václav Polák, Bibliografie prací ze slovanské jazykovědy (soupis za léta 1946—1947), litografováno (květen) 1948, 114 stran (přes 1100 čísel).

BVM 253 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1812.

  „Pro domo“, Listy filologické 72, 1948, str. 320.

Odpověď na redakční poznámku B. Havránka v SaS 11, s. 48.

BVM 256 (z) [Viz 240]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1812-1813.

1949

  „Origine des thèmes nominaux en -ęt- du slave“, Lingua Posnaniensis 1, 1949, str. 87–98.

BVM 265 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 718-727.

  „Hittito-slavica“, Archiv orientální 17 (Symbolae ad studia orientis pertinentes Frederico Hrozný dedicatae), část 2, 1949, str. 131–141.

1. hitt. andras ∼ sl. modrъ. — 2. hitt. harra- ∼ sl. oriti. — 3. hitt. kusan ∼ sl. kuna. — 5. hitt. te-hi ∼ sl. dějǫ; — hitt. te-mi ∼ sl. děmь. — 5. Le renforcement des noms par hitt. ant, sl. ǫt.

BVM 272 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 728-739.

  „Ukrajinské názvy rostlin na Valašsku“, Naše valašsko 12, 1949, str. 130–131.

1. možucha. 2. krusíček. 3. konopka. 4. slabonoha. 5. trlič, prlič. 6. mokrýš. 7. bračka. 8. budra.

BVM 273 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 740-742.

  „Dodatki etymologiczne“, Język polski (Towarzystwo Miłośników Języka Polskiego) 29, 1949, str. 229–230.

1. Policzek. — 2. *Węźnia.

BVM 277 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 743.

 

  „Ročenka slovanského ústavu v Praze“, Listy filologické 73, 1949, str. 64.

BVM 257 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1813.

  Josef Zubatý, Studie a články, svazek I, část 2. Ed. V. Machek.   Česká akademie, Praha 1949.

BVM 258 (e).

  „Stanisław Urbańczyk: Religia pogańskich Słowian. Kraków (Wydawnictwo studium słowiańskiego uniw. Jagiell.) 1947 (vyšlo 1948). 89 stran“, Listy filologické 73, 1949, str. 112–115.

BVM 259 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1814-1818.

  „Bedřich Hrozný: Nejstarší dějiny Přední Asie, Indie a Kréty. Praha 1948 (Melantrich), 254 stran“, Listy filologické 73, 1949, str. 126–128.

BVM 260 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1818-1820.

  „Jan Otrzębski: Słowianie. Rozwiązanie odwiecznej zagadki ich nazw. Poznaň (Księgarnia Ziem Zachodnich) 1947. 191 stran“, Listy filologické 73, 1949, str. 128–131.

BVM 261 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1821-1825.

  „B. Horák o prvotních sídlech Slovanů“, Listy filologické 73, 1949, str. 150–151.

Bohuslav Horák, „La territoire slave d’après Jordanès“, Anthropologie 11, 1933, 245-252.

BVM 262 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1825-1827.

  „Românoslavica“, Listy filologické 73, 1949, str. 151–152.

BVM 263 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1828-1829.

  „Souborné vydání některých statí Viléma Mathesia“, Listy filologické 73, 1949, str. 156.

Čeština a obecný jazykozpyt. Praha, Melantrich, 1947, 463 stran, 145 Kčs (34 statí).

BVM 264 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1829-1831.

  „Oskár Ferianc: Slovenské názvoslovie rýb Československej republiky a susediacich krajov (Prírodovedný sborník II. 1947, str. 65-152.) Vyšlo též samostatně — s jistými doplňky — jako 3. svazek ve sbírce Spisy Prírodovedného odboru Matice slov. 1948“, Listy filologické 73, 1949, str. 211–214.

BVM 266 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1831-1835.

  „Dvě práce o Illyrech“, Listy filologické 73, 1949, str. 228–230.

Willy Borgeaud, Les Illyriens en Grèce et en Italie (Ženeva 1943, Georg et Cie, 147 stran, 6 šv. fr.). — Hans Krahe, „Die illyrische Namengebung“, Würzburger Jahrbücher 1946, str. 167-225.

BVM 267 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1835-1838.

  „Družiny dávných velmožů“, Listy filologické 73, 1949, str. 230–231.

Václav Vaněček, „Les "družiny" (gardes) princières dans les débuts de l'état tchèque“, Czasopismo prawno-historyczne II, Poznań 1949, str. 427-447.

BVM 268 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1838-1840.

  „Studia linguistica“, Listy filologické 73, 1949, str. 231–232.

BVM 269 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1840-1842.

  „Slavistický časopis v Maďarsku“, Listy filologické 73, 1949, str. 232–233.

BVM 270 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1842-1843.

  „Pro domo“, Listy filologické 73, 1949, str. 235.

Reakce na článek B. Havránka (BHk) „Slepý o barvách“, SaS 11, 1949, s. 144.

BVM 271 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1844.

  „Z časopisu Onomastica“, Listy filologické 73, 1949, str. 285–287.

BVM 274 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1844-1847.

  „Nový slovník albánštiny“, Listy filologické 73, 1949, str. 287–288.

Stuart E. Mann, A historical Albanian-English dictionary (London 1948, 601 str.).

BVM 275 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1847-1848.

  „Zpráva o výzkumu tocharštiny u Němců“, Listy filologické 73, 1949, str. 288.

BVM 276 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1849-1850.

1950

  „Drobné výklady o jménech rostlin: potměchuť“, Naše řeč 34, 1950, str. 19–21.

BVM 285 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 744-746.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Jméno Olomouc“, Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 59, 1950, str. 12–17.

BVM 286 (č) [Viz 228]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 747-753.

  „To jsi byl ještě na houbách...“, Mykologický sborník (Časopis čs. houbařů) 27, 1950, str. 87–88.

BVM 290 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 754-755.

  „Drobné výklady o jménech rostlin: brslen“, Naše řeč 34, 1950, str. 89–92.

BVM 292 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 756-759.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Quelques noms slaves de plantes“, Lingua Posnaniensis 2, 1950, str. 145–161.

BVM 297 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 760-773.

  „Einige slavische Vogelnamen“, Zeitschrift für slavische Philologie 20, 1950, str. 29–51.

1. bъrgъlězъ ‚Spechtmeise‘. — 2. ač. drlicě, p. dzierlatka ‚Heidelerche‘. — 3. gylъ ‚Gimpel‘. — 4. lastovica ‚Schwalbe‘. — 6. perpelъ ‚Wachtel‘. — 7. skvoronъ ‚Lerche‘. — 8. slǫka ‚Schnepfe‘. — 9. vьlga ‚Pirol‘; č. žluva dass. — 10. žьlna ‚Grünspecht‘.

BVM 299 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 774-791.

 

  „Josef Zubatý: Studie a články. Svazek I.: Výklady etymologické a lexikální. Část I. V Praze 1945, 399 stran. — Část II. 1949, 464 stran. Nákladem České akademie věd a umění“, Slavia 19, 1949—1950, str. 513–514.

BVM 278 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1850-1853.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Archiv orientální 16, 3–4“, Naše věda 27, 1950, str. 47.

BVM 279 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1853.

  „Ant. Profous, Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. (A–H) a II. (Ch–L). Praha (Česká akademie) 1947 a 1948. Stran 726 a 705“, Listy filologické 74, 1950, str. 37–39.

BVM 280 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1854-1856.

  „Úvod do jazykozpytu“, Listy filologické 74, 1950, str. 58.

Univ. prof. dr. J. M. Kořínek, Úvod do jazykospytu. Náučná knižnica Slovenskej akadémie vied a umení, sv. 5. Bratislava, Slovenská akadémia vied a umení / Academia scientiarum et artium Slovaca, 1948, 107 stran, 120 Kčs.

BVM 281 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1856-1857.

  „Jména bohů a démonů jakožto jména řek“, Listy filologické 74, 1950, str. 58–59.

J. U. Hubschmied, Bezeichnungen von Göttern und Dämonen als Flussnamen. Bern 1947, P. Haupt, 24 stran.

BVM 282 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1857-1858.

  „Kuronská otázka“, Listy filologické 74, 1950, str. 60–62.

Valentin Kiparsky, Die Kurenfrage (Annales Academiae scientiarum fennicae XLII), Helsinki 1939, 474 stran.

BVM 283 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1859-1861.

  „Jak se mluví pod Radhoštěm“, Listy filologické 74, 1950, str. 63.

František Horečka, Jak se mluví pod Radhoštěm. Soukromý tisk základní odborné školy 2 v Ostravě. (Vysázeli a vytiskli žáci I. a II. ročníku grafického oddělení Leopolda Parmy s jeho signovaným dřevorytem), 1948, 19 stran (2. opravené a doplněné vydání). Autor vybral rozličná rčení, přirovnání, přísloví apd. ze své sbírky Nářečí na Frenštátsku (1941).

BVM 284 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1861-1862.

  „Úkoly iránské filologie“, Listy filologické 74, 1950, str. 155–157.

BVM 287 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1862-1864.

  „Původ slovanských vidů“, Listy filologické 74, 1950, str. 157–158.

Alfred Senn, „Verbal Aspects in Germanic, Slavic, and Baltic“, Language XXV (1949), č. 4, s. 402-409.

BVM 288 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1865-1866.

  „Z polské archeologie“, Listy filologické 74, 1950, str. 158–159.

Józef Kostrzewski, Kultura prapolska (Poznań 1947, Instytut zachodni, 605 stran). — Konrád Jażdżewski, Atlas do pradziejów Słowian (I. Mapy /20 map/. Łódź 1949. — II. Tekst. 1948, 140 stran).

BVM 289 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1866-1868.

  „Symbolae ad studia orientis pertinentes Frederico Hrozný dedicatae (= Archiv orientální r. 17). V Praze 1949, 423 + 452 stran“, Naše věda 27, 1950, str. 181–183.

BVM 291 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1868-1871.

  „Vladimir Georgiev o dnešním stavu ve výzkumu starých jazyků balkánských a maloasijských“, Listy filologické 74, 1950, str. 234–236.

1. „État actuel des études de linguistique préhellénique“, Studia linguistica 2, 1948, s. 69-92. — 2. „État actuel des recherches et coordination du travail dans le domaine des langues anciennes balkanoasianiques“, Archiv orientální XVII/1, 1949, s. 275-287.

BVM 293 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1871-1874.

  „Slovanská jména ptáků“, Listy filologické 74, 1950, str. 236.

L. A. Bulachovskij (autoreferát), „Славянские наименования птиц“, Izvestija A. N. otd. lit. i jazyka VI, 1947, s. 345.

BVM 294 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1874-1875.

  „Lingua Posnaniensis“, Listy filologické 74, 1950, str. 238–239.

Podepsáni: R. Hš. [Radislav Hošek] a V. M.

BVM 295 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1875-1877.

  „Lidové písně na Hustopečsku“, Listy filologické 74, 1950, str. 240.

Vydal Státní ústav pro lidovou píseň v Brně, 1950, 150 stran, obsahuje především 185 písní a tanců, které nasbíral ředitel měšťanské školy Hynek Bím.

BVM 296 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1877-1878.

  „Posudek o práci Ladislava Zgusty »Le hittite et la théorie laryngale«“, Věstník České akademie věd a umění 59, 1950, č. 6, str. 141–142.

BVM 298 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1878-1879.

1951

  „Quelques mots slavo-germaniques“, Slavia 20, 1951, str. 200–218.

1. slave *stьpika > germ. *spīka. — 2. slave plugъ > germ. *plōga. — 3. slave grędeľь > germ. grindila-. — 4. slave obrъ > got. abrs. — 5. sl. koldędzь ‚puits‘.

BVM 304 (č) [Viz 317, 321]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 792-810.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Trois noms slaves de couleurs“, Lingua Posnaniensis 3, 1951, str. 96–111.

1. vornъ ‚noir‘. — 2. r. golubój, ukr. hołúbyj ‚bleu‘. — 2. rėbъ ‚coloré à la perdrix‘.

BVM 310 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 811-823.

 

  „Dnešní stav keltských jazyků“, Listy filologické 75, 1951, str. 67–69.

O článku: Marie-Louise Sjoestedt-Jonval, „Les Langues de culture celtique“, in: Conférences de l'Institut de Linguistique de l'Université de Paris, Paris, Boivin, 1938, str. 59-87.

BVM 300 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1879-1883.

  „Jan Rozwadowski o místě jazykozpytu v třídění věd“, Listy filologické 75, 1951, str. 70–71.

J. R., O zjawiskach i rozwoju języka (Krakow 1950, Gebethner & Wolff, 299 str.). Druhé vydání.

BVM 301 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1883-1884.

  „Julius Pokorny: Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern (A. Francke), vychází v sešitech od 1949, dosud 5 sešitů“, Listy filologické 75, 1951, str. 142–144.

BVM 302 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1885-1887.

  „Nový etymologický slovník ruštiny“, Listy filologické 75, 1951, str. 158–159.

Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch (v Heidelberku u Wintera).

BVM 303 (r) [Viz 323, 375]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1887-1889.

  „Die Sprache I. Festschrift für prof. W. Havers. Vídeň (A. Sexl) 1949. 261 stran“, Listy filologické 75, 1951, str. 227–232.

BVM 305 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1889-1895.

  „Dnešní stav kavkazské linguistiky“, Listy filologické 75, 1951, str. 236–238.

Václav Polák, „L'état actuel des études linguistiques caucasiennes“, Archiv orientální XVIII, 1950, s. 383 n.

BVM 306 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1895-1897.

  „Jan Otrębski, Życie wyrazów w języku polskim. Poznań (Poznańskie towarzystwo przyjacół nauk) 153 stran“, Listy filologické 75, 1951, str. 302–303.

BVM 307 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1897-1899.

  „Časopis o sovětské jazykovědě“, Listy filologické 75, 1951, str. 317.

BVM 308 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1899-1900.

  „Kniha v blatském nářečí“, Listy filologické 75, 1951, str. 320.

Marie Kršková, Rozprávky. Lidové povídky z Blat. Doslov napsal František Jílek. Praha, Čs. spisovatel, 1950, 205 stran.

BVM 309 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1901.

1952

  „Výklady slov“, Naše řeč 35, 1951—1952, str. 134–138.

Hradečtí „votroci“.

BVM 311 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 824-828.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Slav. bǫdǫ ‚ich werde sein‘“, Zeitschrift für slavische Philologie 21, 1951, str. 154–158.

BVM 312 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 829-833.

  „O možnosti revidovat některé názory o stavu staroslovanské kultury“, in: Sborník dokumentů I. ideologické konference vysokoškolských vědeckých pracovníků v Brně 27. února — 1. března 1952, Brno 1952, str. 187–189.

BVM 313 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 834-836.

  „Česká a slovenská slovesa s příponovým s“, SbFFBU A 1, 1952, str. 82–93.

BVM 314 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 837-849.

1953

  „Les verbes slaves en -chati“, Lingua Posnaniensis 4, 1953, str. 111–136.

BVM 315 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 850-875.

  „Jeszcze o nazwach manna i rosa“, Jęzik polski 33, 1953, str. 176–177.

BVM 316 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 876-877.

  „Quelques mots slavo-germaniques“ (Suite), Slavia 21, 1952—1953, str. 252–286.

6. sl. *želdǫ *želsti  « solvere ». — 7. slave *smoky > got. smakka  « ficus ». — 8. pol. głaz, r. glaz  « oculus ». — 9. sl. kurъva > v.-h.-all. huora, etc.  « prostituée ». — 10. sl. dropъtъva, all. trappe outarde. — 11. petľa. — 12. chlěvъ  « stabulum ». — 13. vertęzъ ‚chaîne‘. — 14. bьrdo. — 15. sl. istьba, all. stube.

BVM 317 (č) [Viz 304, 321]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 878-914.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Две статьи из области русской ономастики“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university II, 1953, č. 2–4, str. 127–140.

1. Кремль. — 2. Волга.

BVM 318 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 915-933.

  „O potřebě a problematice slovanského etymologického slovníku“, Slavia 22 (Konference o srovnávací slovanské jazykovědě. IV. thema: slovník staroslověnský a etymologický slovník slovanský), 1953, str. 314–321.

BVM 320 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 934-942.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Quelques mots slavo-germaniques“ (Suite), Slavia 22, 1953, str. 351–360.

16. sl. plęsati  « se divertir, danser » > got. plinsjan  « danser ». — 17. sl. vitędzь.

BVM 321 (č) [Viz 304, 317]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 943-953.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Sovětské projevy o potřebě a obsahu etymologických slovníků“, Sovětská věda — Jazykověda 3, 1953, str. 563–567.

1. R. A. Ačarjan, „O sostavlenii etimologičeskogo slovarja slavjanskich jazykov“, Voprosy jazykoznanija 1952, č. 4, str. 91-98.

2. V. I. Abajev, „O principach etimologičeskogo slovarja“, Voprosy jazykoznanija 1952, č. 5, str. 56-69.

3. M. N. Peterson, „O sostavlenii etimologičeskogo slovarja russkogo jazyka“, Voprosy jazykoznanija 1952, č. 5, str. 70-78.

BVM 319 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1902-1909.

  Redakční poznámka k článku J. Spala, „Původ jména Čech“, Naše řeč 36, 1953, str. 267.

BVM 322 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1909.

Online: Kramerius.lib.cas.

1954

  Česká a slovenská jména rostlin. Studie a prameny. Sekce jazyka a literatury. Svazek 1. (Rejstřík sestavily Eva Havlová a Hermína Plevačová.)   Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 1954 (náklad 2200 výtisků), 8°, 366 + (2) str.

Obsah: Úvod /5/. Etymologické výklady podle čeledí /27/: 1. Plavuňovité /27/. – 2. Vranečkovité /28/. – 3. Šídlatkovité /28/. – 4. Přesličkovité /28/. – 5. Jazykovité //29/. – 6. Podezřeňovité /30/. – 7. Blánatcovité /30/. – 8. Osladičovité /30/. – 9. Marsilkovité /34/. – 10. Nepukalkovité /34/. – 11. Azolovité /34/. – 12. Ginkgovité /35/. – 13. Tisovité /35/. – 14. Jedlovité /35/. – 15. Tisovcovité /38/. – 16. Cypřišovité /38/. – 17. Chvojníkovité /39/. – 18. Šácholanovité /39/. – 19. Sazaníkovité /40/. – 20. Leknínovité /40/. – 21. Růžkatcovité /40/. – 22. Pryskyřníkovité /41/. – 23. Dřišťálovité /52/. – 24. Podražcovité /53/. – 25. Mákokvěté /53/. – 26. Kaparovité /57/. – 27. Brukvovité /57/. – 28. Rýtovité /70/. – 29. Cistovité /70/. – 30. Tamaryškovité /70/. – 31. Úporovité /71/. – 32. Violkovité /71/. – 33. Loasovité /72/. – (34. Kysalovité, 35. Nopálokvěté /72/.) – 36. Kosmatcovité /72/. – 37. Líčidlovité /72/. – 38. Nocenkovité /73/. – 39. Šruchovité /73/. – 40. Baselovité /73/. – 41. Silenkovité /74/. – 42. Laskavcovité /81/. – 43. Merlíkovité /82/. – 44. Rdesnovité /85/. – 45. Santalovité /88/. – 46. Ochmetovité /89/. – 47. Jilmovité /90/. – 48. Morušovníkovité /90/. – 49. Kopřivovité /91/. – 50. Konopovité /93/. – 51. Rosnatkovité /94/. – 52. Tučnolisté /94/. – 53. Lomikamenovité /97/. – 54. Růžovité /100/. – 55. Sapanovité /117/. – 56. Vikvovité /117/. – 57. Platanovité /128/. – 58. Ořešákovité /128/. – 59. Břízovité /129/. – 60. Bukvovité /130/. – 61. Vrbovité /132/. – 62. Kakostovité /134/. – 63. Šťavelovité /135/. – 64. Lichořeřišnicovité /135/. – 65. Lnovité /135/. – 66. Kacibovité /137/. – 67. Routovité /137/. – 68. Simarubovité /138/. – 69. Vítodovité /138/. – 70. Pryšcovité /139/. – 71. Hvězdošovité /140/. – 72. Šichovité /140/. – 73. Zimostrázovité /140/. – 74. Klokočovité /141/. – 75. Jesencovité /141/. – 76. Cesminovité /142/. – 77. Netýkavkovité /142/. – 78. Mýdelníkovité /142/. – 79. Jírovcovité /143/. – 80. Javorovité /143/. – 81. Ledvinovníkovité /144/. – 82. Řešetlákovité /145/. – 83. Révovité /146/. – 84. Lípovité /146/. – 85. Slézovité /146/. – 86. Třezalkovité /148/. – 87. Kyprejovité /149/. – 88. Pupalkovité /149/. – 89. Kotvicovité /151/. – 90. Zrnulovité /151/. – 91. Prustkovité /151/. – 92. Vrabečnicovité /152/. – 93. Hlošinovité /152/. – 94. Aralkovité /153/. – 95. Mrkvovité /154/. – 96. Svídovité /170/. – 97. Olověncovité /171/. – 98. Prvosenkovité /172/. – 99. Hruštičkovité /175/. – 100. Hnilákovité /176/. – 101. Vřesovcovité /176/. – 102. Brusnicovité /178/. – 103. Olivovité /180/. – 104. Hořcovité /181/. – 105. Vachtovité /182/. – 106. Troješťovité /183/. – 107. Klejichovité /183/. – 108. Svlačcovité /184/. – 109. Kokoticovité /185/. – 110. Jirnicovité /186/. – 111. Stružkovcovité /186/. – 112. Brutnákovité /186/. – 113. Sporýšovité /192/. – 114. Hluchavkovité /193/. – 115. Lilkovité /204/. – 116. Krtičníkovité /209/. – 117. Trubačovité /216/. – 118. Zárazovité /217/. – 119. Bublinatkovité /217/. – 120. Koulenkovité /218/. – 121. Jitrocelovité /218/. – 122. Mořenovité /219/. – 123. Zimolezovité /221/. – 124. Pižmovkovité /223/. – 125. Kozlíkovité /224/. – 126. Štětkovité /225/. – 127. Tykvovité /226/. – 128. Zvonkovité /229/. – 129. Lobelkovité /230/. – 130. Hvězdnicokvěté /230/. – 131. Šmelovité /260/. – 132. Vodankovité /260/. – 133. Bařičkovité /261/. – 134. Řečankovité /261/. – 135. Šejdračkovité /261/. – 136. Žabníkovité /261/. – 137. Blatnicovité /262/. – 138. Rdestovité /262/. – 139. Ruppiovité /263/. – 140. Liliovité /263/. – 141. Amarylkovité /272/. – 142. Kosatcovité /272/. – 143. Sítinovité /274/. – 144. Šáchorovité /274/. – 145. Lipnicovité /278/. – 146. Vstavačovité /296/. – 147. Aronovité /300/. – 148. Okřehkovité /302/. – 149. Zevarovité /303/. – 150. Orobincovité /303/.
Rejstřík /305/: Názvy vědecké /306/. – České /312/. – Slovenské /331/. – Lužické /340/. – Polské /340/. – Ruské /345/. – Ukrajinské /349/. – Běloruské /351/. – Slovinské /351/. – Srbocharvátské /353/. – Bulharské /355/. – Středolatinské /356/. Zkratky /359/.

Na knize nejméně od roku 1943 spolupracoval Vladimír Šmilauer, zpracoval údaje staročeské a dějiny názvosloví. Později „ze strategických důvodů od spoluautorství odstoupil“ (viz: Šmejkalová, 2015, s. 374; srv. též Korespondence II, 2011, s. 824-836). — V letech 1945—1946 se vedla jednání s nakladatelem Rudolfem Mikutou, který měl o „botanický slovníček“ zájem. Na zadní straně obálky souboru přednášek Druhé hovory o českém jazyce z r. 1947 jsou Machek a Šmilauer vedeni jako spoluautoři chystané knihy.

BVM 325 (k).

 

  „Slovanská intensiva slovesná s příponovým -stati“, in: Studie a práce ligvistické I. K šedesátým narozeninám akademika Bohuslava Havránka. Praha, 1954, str. 248–254.

BVM 326 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 954-960.

  „Výklady slov“, Naše řeč 37, 1954, str. 193–198.

Peskovati. Zoun.

BVM 327 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 961-966.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Origin of the gods Rudra and Pūšan“, Archiv orientální 22, 1954, str. 544–562.

BVM 328 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 967-987.

  „Staročeská jména hub“ Старочешские названия грибов, Mykologický sborník (Časopis čs. houbařů) 31, 1954, str. 97–98.

1. krapník. 2. hřib. 3. húba. 4. holúbka. 5. muchomórka. 6. pýchavka. 7. pečárka. 8. ščetky. 9. špičky. 10. lišky. 11. hadovky. 12. ryzci. 13. sadovky. 14. podbřiezka. 15. trše. 16. baběnky. 17. ořieš. 18. pestřec. 19. kotrč. 20. křemenáč. 21. hlívy. 22. kozáč. 23. mléčie. 24. koloděj. 25. smrž. 26. podmáslník. 27. syrojed. 28. kuřátník. 29. vlněnka. 30. žlútky. 31. opěnka. 32. běl. 33. chřiešč. 34. tlúšč. 35. zemka? 36. lanýž. 37. pozemek. 38. puš. 39. potrošek.

BVM 331 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 988-990.

 

  „Úvaha o dvou předponách — předložkách“, in: Doctor optime ecclesiae sanctae lumen. Sborník prací přátel a žáků univ. prof. Msgr. PHDR Josefa Vašici k oslavě jeho 70. narozenin. Uspořádali F. V. Mareš a J. Kadlec. Praha (1954?), str. xx–xx.

1. slov. ot-, otъ. — 2. 'desuper'.

Rukopis připravovaného článku. Sborník zatím nevyšel, originál je uložen v LA PNP.

BVM 332 (rkp). — Poprvé otištěno: SsVM 1: s. 991-999.

 

  „Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch. Erster band (A–K). Heidelberg 1953, Winter, XLVII + 712 S.“, Slavia 23, 1954, str. 63–67.

BVM 323 (r) [Viz 303, 375]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1910-1916.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „R. Ekblom, Die frühe dorsale Palatalisierung im Slavischen. (Skrifter utgivna av K. humanistiska vetenskapssamfundet i Uppsala, 39:2.) 1951. 85 S.“, Zeitschrift für slavische Philologie 22, 1953, str. 223–226.

BVM 324 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1917-1921.

  Josef Zubatý, Studie a články II. Ed. V. Machek.   Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 1954.

BVM 329 (e).

  „Ze slovanské filologie“, Lidové noviny, 28. 4. 1954, str. 9.

Euchologium sinaiticum. Texte slave avec sources grecques et traduction française, par J. Frček. Paris 1933. (Patrologia orientalis XXIV, 5.) XXXI + 210 stran.

BVM 330 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1921-1923.

1955

  „Slavisch-germanische Wortpaare“, Zeitschrift für slavische Philologie 23, 1954, str. 115–121.

1. sl. lito ∼ d. leid. – 2. sl. ľutъ ∼ d. wild. — 2. sl. tьrpěti ‚leiden‘ ∼ d. darben. — 3. sl. materěti ∼ d. modern. — 4. sl. kostrъbъ ∼ d. struppig. — 5. sl. smaga ∼ d. schmachten. — 6. sl. strogъ ∼ d. strack. — 7. sl. aščerъ ∼ d. -echse etc. — 8. sl. vьlasъka ∼ d. Wiesel.

BVM 333 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1000-1006.

  „Graeco-slavica“, Lingua Posnaniensis 5, 1955, str. 59–71.

βρῡχάομαι ∼ brkati. ἑστία ∼ jestěja. κολοβός ∼ komolь. κυβερνάω ∼ kъrma. κυρέω ∼ kuriti, lit. kùrti. ματτύη ∼ metyja. μηρῡκάομαι ∼ rumigati. σκώπτω ∼ ščepati. στενός ∼ těsnъ. χλῆδος ∼ glěnъ. ψεύδω ∼ šuditi.

BVM 334 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1007-1020.

  „Česká a slovenská slovesa typu hanobiti (odvozená ze jmen na -oba)“, Naše řeč 38, 1955, str. 204–209.

BVM 335 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1021-1025.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Ještě jednou peskovat“ (Drobnosti), Naše řeč 38, 1955, str. 255–256.

BVM 336 (č) [Viz 327, 345]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 1026-1027.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Verbes slaves pour désigner les cinque sens“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A-3, 1955, str. 22–35.

BVM 337 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1028-1047.

 

  Redakční poznámka k článku J. Spala, „K výkladu místních jmen na -any“, Naše řeč 38, 1955, str. 280.

BVM 338 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1923-1924.

Online: Kramerius.lib.cas.

1956

  „Slav. ot-, balt. at-“, Zeitschrift für Slawistik 1, Heft 1, 1956, str. 3–10.

BVM 339 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1048-1056.

  „Expressive Vokaldehnung in einigen slavischen Nomina“, Zeitschrift für Slawistik 1, 1956, Heft 4, str. 33–40.

BVM 340 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1057-1064.

  „Etymologické práce Jos. Zubatého“, Slovo a slovesnost 17, 1956, č. 4, str. 193–198.

BVM 342 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1065-1071.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Výklady slov“, Prof. Vladimíru Šmilauerovi k šedesátinám, Naše řeč 39, 1956, str. 251–257.

sekyra dluh. — stračka. — špaček 1° (pták). — špaček 2° (tyčkrle). — špaček 3° (zbytek doutníku).

BVM 343 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1072-1078.

Online: Kramerius.lib.cas.

 

  „Václav Vážný, O jménech motýlů v slovanských nářečích. Bratislava (Slowak. Akademie d. Wiss.) 1955, 333 Seiten. Mit 10 Karten“, Zeitschrift für slavische Philologie 25, 1956, str. 430–432.

BVM 341 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1924-1927.

1957

  Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Práce Československé akademie věd. Sekce jazyka a literatury.   Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 1957 (náklad 3300 výtisků), 627 + (1) str.

Doplňky i vlastní výklady vědeckého redaktora Vladimíra Šmilauera jsou označeny zkratkami Š., Šm., případně celým jménem. Některé nové výklady recensenta Františka Kopečného jsou označeny zkratkou Kp, nebo celým jménem.

Viz též druhé přepracované a doplnĕné vydání: Etymologický slovník jazyka českého (1968).

BVM 352 (k).

 

  „Sbírání lanýžů kdysi v Rusku“, Сбор трюфелей в старой России, Mykologický sborník (Časopis čs. houbařů) 33, 1956, str. 40–41.

BVM 344 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1079-1080.

  „Znova o slově peskovati“, Naše řeč 40, 1957, str. 32–36.

BVM 345 (č) [Viz 327, 336]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 1081-1085.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Славянская клеть и ее название“, Вопросы языкознания 1957, № 1, str. 96–106.

BVM 346 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1086-1101.

  „Kdo je Kozdra v staročeském Sporu duše s tělem“, Akad. F. Ryšánkovi k osmdesátinám, Listy filologické 80, 1957, str. 55–56.

BVM 348 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1102-1104.

  „Etyma latino-slavica“, in: Езиковедски изследвания в чест на академик Стефан Младенов, София 1957, str. 355–362.

1° caperrāre — *korpati. 2° dubāre — dъbati. 3° dūrāre — trъvati. 4° fovēre — chovati. 5° lacere — lakati, all. locken

BVM 353 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1105-1115.

  „Graeco-slavica“, in: ΜΝΗΜΗΣ ΧΑΡΙΝ. Gedenkschrift Paul Kretschmer II, Wiesbaden 1957, str. 119–126.

γαλέη : kolica. κλῶδις : kradǫ. παλεύω : poľujǫ. ἄρουρα : orlьji.

BVM 354 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1116-1124.

  ‚K článku doc. Kopečného [„Ještě ke slovesu peskovat“] poznamenává prof. Machek toto:‘, Naše řeč 40, 1957, str. 279–282.

BVM 355 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1125-1127.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Slavische Verba mit suffixalem sk“, Slavistična revija 10, (Ljubljana) 1957, str. 67–80.

BVM 356 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1128-1140.

 

  „Franciszek Sławski, Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków, Tow. Miłosników Jęz. Pol. Vychází v sešitech od r. 1952; dosud (v 1957) 5 sešitů (= I. díl)“, Slavia 26, 1957, str. 130–134.

BVM 347 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1928-1934.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Ernst Fraenkel, Litauisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg (Winter) a Göttingen (Vandehoeck & Ruprecht). Vychází v sešitech o 80 stranách v 8°. Dosud (v srpnu 1957) 6 sešitů“, Slavia 26, 1957, str. 439–442.

BVM 349 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1934-1938.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Právně historické studie I. (Praha 1955, ČSAV)“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 5, 1957, str. 142–144.

Vladimír Procházka, „Daňová a jiná břemena u polabsko-pobaltských Slovanů“.

BVM 350 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1938-1941.

  Redakční poznámka ke stati Le nom balto-slave de „Nord“ Adolfa Erharta, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 5, 1957, str. 7.

„Stejný výklad (že sěverъ/šiaurỹs souvisí s ide. *seu-i̯o- "levý") navrhoval již Václav Horák, autor nepublikovaného etymologického slovníku češtiny (kolem r. 1890)...“.

BVM 351 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1941.

1958

  „Chetitské paralely k slovanskému tvoření slov“, in: K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků. Sborník projevů z konference o historickosrovnávacím studiu slovanských jazyků, která se konala 28. ledna až 2, února 1957 v Olomouci a v Praze. Praha 1958, str. 177–180.

BVM 358 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1141-1145.

  „Zásady pro komposici etymologických slovníků slovanských jazyků“, in: Československé přednášky pro IV. mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě, Praha 1958, str. 169–179.

BVM 359 (č) [Viz 398]. — Přetištěno: SsVM 1: s. 1146-1156.

  „Význam a dvojí původ předpony a předložky ot/od“, in: Studie ze slovanské jazykovědy. Sborník k 70. narozeninám F. Trávníčka, Praha 1958, str. 173–183.

BVM 360 (č). — Přetištěno: SsVM 1: s. 1157-1172.

  „Sur l'origine des aspects verbaux en slave“, in: Славянская филология III (IV Международный съезд славистов), Москва 1958, str. 38–60.

BVM 362 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1173-1194.

  „В каких случаях следует учитывать явления фонетической субституции в истории праславянского языка? – Dans quel cas, en étudiant l'histoire du slave commun, faut-il prendre en considération les phénomènes de substitution phonétique?“, in: Сборник ответов на вопросы по языкознанию (к IV Международному съезду славистов), (Москва) 1958, str. 76–79.

BVM 363 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1195-1198.

  „Hethitische Wortgleichungen“, Die Sprache 4, 1958, str. 74–79.

1. karimmi- ‚Tempel‘. — 2. istanza- ‚Seele ...; selbst‘. — 3. walla- ‚rühmen, preisen‘. — 4. aniya- ‚wirken etc.‘; iya- ‚machen, tun‘.

BVM 364 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1199-1205.

  „Une douzaine des graeco-slavica“, in: Изследвания в чест на акад Димитър Дечев по случай 80-годишнината му, София 1959, str. 49–55.

θαΰσσω — slovaque ďavkať. κοτύλη — tch. kotlati. κότος — tch. katiti se. κῦμα — kъmy. λήκυθος — lakъtь, latъka. λίπτω — lipěti, chlipati. λῶμα — tch. lem. μέλει μοι — tch. mele mne. τέλος — tělo. φλέδων — blęsti. φρήν — branica. χῑλός — žirъ.

BVM 365 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1206-1214.

  Diskusní příspěvek k referátu A. Martinet: „Les  « laryngales » indoeuropéennes“, in: Proceedings of the Eighth International Congress of Linguists, Oslo (1958), str. 58.

BVM 366 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1215.

  „Quelques suffixes nominaux et verbaux du hittite et du slave“, in: Proceedings of the Eighth International Congress of Linguists, Oslo (1958), str. 126–127.

BVM 367 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1216-1217.

  „Východomoravská pobaba, dobrovolná a bezplatná »brigáda« na pomoc“, in: Rodné zemi. Sborník prací k 70. výročí trvání Musejního spolku v Brně a k 70. narozeninám jeho předsedy doc. dr. Aloise Gregora. Brno 1958, str. 307–310.

BVM 368 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1218-1222.

 

  „Antonín Dostál, Studie o vidovém systému v staroslověnštině. Praha (Státní pedagogické nakladatelství), 1954, pp. 681“, Byzantinoslavica 19, 1958, str. 290–293.

BVM 357 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1941-1946.

  Redakční poznámka ke stati „Pomenovanie rasca v slovenských nárečiach“ Antona Habovštiaka, in: Studie ze slovanské jazykovědy (Sborník k 70. narozeninám F. Trávníčka), Praha 1958, str. 329.

„..odvolávám svoji domněnku, která vycházela z latinského agreste“ (V. M.).

BVM 361 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1946.

1959

  „Sbírání hub na běloruském venkově“, Проф. Вацлав Махек: Сбор грибов в Белоруссии, Mykologický sborník (Časopis čs. houbařů) 35, 1959, str. 47–51.

BVM 369 (č) [Viz 155, 164, 209, 210, 331]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1223-1227.

  „Neun hethitische Wortvergleiche“, Lingua Posnaniensis 7, 1959, str. 77–84.

kuttar ‚Schulter‘. — kaneš-, ganeš- ‚auszeichnen, ehren‘. — padda- ‚graben‘. — tuppi- ‚Tontafel‘. — vaggariya ‚ins Wanken bringen‘. — ḫappira- ‚Stadt‘. — ḫapatiya ‚gehorchen‘. — antiyant ‚eingeheirateter Schwiegersohn‘. — ištamaš- ‚hören, erfahren, anhören, horchen‘.

BVM 370 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1228-1235.

  „Josef Zubatý jako hudebník“, Hudební rozhledy 12, 1959, str. 712–713.

BVM 373 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1236-1240.

 

  „Joseph Schütz, Die geographische Terminologie des Serbokroatischen. Berlin (Akad.) 1957, 113 S. (Veröffentlichungen des Instituts für Slawistik, No. 10)“, Lingua Posnaniensis 7, 1959, str. 301–305.

BVM 371 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1946-1951.

  „Právněhistorické studie. Ročníky II (1956), II (1957), IV (1958). Praha, Čs. akademie“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 7, 1959, str. 121–123.

1. Vladimír Růžička, „Na okraji práce na Historickém slovníku právní terminologie v Československu“ (II 60-84).

2. Vladimír Růžička, „Vědecké zpracování české právní terminologie, zvláště v 19. století“ (III 137-175).

3. Vladimír Růžička, „Právní terminologie v díle Karla Jaromíra Erbena“ (IV 185-196).

4. Vladimír Procházka, „o trestu zničení a rozchvácení delikventova majetku u Slovanů“ (II 257-291).

5. Vladimír Procházka, „Důkaz dopadením při činu a počátky svědeckého důkazu v právu slovanských národů“ (IV 51-129).

6. Valentin Urfus, „Záští v Čechách v polovině 15. století“ (III 90-114).

7. Václav Vaněček, „Keltská a germánsko-římská kapitola dějin státu a práva v Československu“ (III 5-76).

BVM 372 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1952-1956.

  „Botanická nomenklatura“, Slovo a slovesnost 20, 1959, str. 293–295.

Josef Dostál, Botanická nomenklatura (Vývoj rostlinného jména a výklad Mezinárodních pravidel botanické nomenklatury), Praha, Nakladatelství ČSAV, 1957, 272 str.

BVM 374 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1956-1958.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch. Zweiter Band (Lssuda). Heidelberg (Winter) 1955, 712 S. — Dritter Band (-stajaščur). 1958, 697 S.“, Slavia 28, 1959, str. 267–280.

BVM 375 (r) [Viz 303, 323]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1958-1978.

Online: Kramerius.lib.cas.

1960

  „Zum Wortschatz des Litauischen“, Zeitschrift für slavische Philologie 28, 1959, str. 159–164.

BVM 376 (č) [Viz 386, 418]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1241-1246.

  „Origin of the god Vishnu. With an explanation of Vərəθraγna, Apollo and Frey“, Archiv orientální 28, 1960, str. 103–126.

BVM 378 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1247-1274.

  „Zwölf lateinische Wortdeutungen“, Lingua Posnaniensis 8, 1960, str. 57–65.

cōmis. fūstis. hordeum. licet. līmen. numerus. pudet. spēs. studēre. stupēre. timor. tūber.

BVM 380 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1275-1284.

  „Keltische Wortgleichungen“, Zeitschrift für celtische Philologie 28, 1960, str. 68–72.

BVM 384 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1285-1289.

  „Ruské šči“, in: Rusko-české studie. Sborník Vysoké školy pedagogické v Praze — Jazyk a literatura II. Praha 1960, str. 349–354.

BVM 385 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1290-1295.

 

  „Valentina Pavlovna u. R. Gordon Wasson, Mushrooms, Russia and history. New York (Pantheon Books) 1957. Zwei Bände, 433 S. mit zahlreichen Tafeln“, Zeitschrift für slavische Philologie 28, 1959, str. 213–217.

BVM 377 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1979-1984.

  „Zrození etnomykologie“, Die Gründung der Etnomykologie / Origin of the ethnomycology, Mykologický sborník (Časopis čs. houbařů) 37, 1960, str. 30–34, 63–67, 105–108, 148–154.

BVM 379 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1985-2003.

  „Gunnar Jacobsson, L'histoire d'un groupe de mots balto-slaves. (Slavica Gothoburgensia I.). Göteborg 1958, 112 S.“, in: Lingua Posnaniensis 8, 1960, str. 302–306.

BVM 381 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2004-2009.

  „Slavistické katedry“, in: Vám poděkování a lásku vám, Praha 1960, str. 210–219.

BVM 382 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2009-2019.

  „Srovnávací jazykozpyt indoevropský.“, in: Vám poděkování a lásku vám, Praha 1960, str. 284–285.

BVM 383 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2019-2020.

1961

  „Zum Wortschatz des Litauischen. Teil 2“, Zeitschrift für slavische Philologie 29, 1961, str. 345–356.

BVM 386 (č) [Viz 376, 418]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1296-1306.

  „Josef Zubatý“, Listy filologické 84, 1961, str. 306–324.

BVM 387 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1307-1339.

  „Two contributions to the interpretation of Aśoka inscriptions“, ब्रह्मविद्या — Brahmavidyā. The Adyar Library Bulletin 25, (Madras) 1961, str. 28–39.

BVM 388 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1340-1346.

  „Nochmals über die Adjektivdoubletten auf *ont im Slawischen“, Zeitschrift für Slawistik 6, Heft 4, 1961, str. 579–587.

BVM 389 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1347-1357.

 

  „Над чем работают ученые“, Вопросы языкознания 1961, № 3, str. 144.

BVM 390 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2021-2022.

1962

  Studium indoevropské slovní zásoby. Přednáška z let 1961—1962. Podle Machkových rukopisných náčrtů a vlastních záznamů redakčně připravila Eva Havlová. In: Sebrané spisy Václava Machka 2. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2011, str. 2089–2130.

Rubriky: Názvy příbuzenské (Manžel a manželka. Sňatek. Nevěsta. Ženich. Otec, matka. Rodiče. Syn. dcera. Bratr. Sestra. Děd, bába. Vnuk, vnučka. Tchán, tchýně. Švagr, švagrová. Nevlastní příbuzní. Vdova). Názvy obydlí (Dům. Bydleti. Síň. Jizba. Kuchyně. Komora. Chlév. Stodola. Odr. Lázeň. Dvůr. Práh. Dveře, vrata. Brána. Zeď, stěna. Okno. Podlaha. Strop. Střecha. Ohniště, krb, pec. Zahrada. Ves. Role, pole. Mez. Louky. Pastvina. Les. Rolník, sedlák). Názvy pro zemědělské práce (Orati, rádlo, pluh. Kopati. Lazovati, krčovati. Nástroje. Síti. Mlátit. Mlat. Obilí. Seno. Otava). Rozdělení politické a sociální a příslušné vztahy (Země. Vlast. Město. Ves). Společenské útvary (Rodina. Rod. Kmen. Lid. Národ). Vládnout, vládce, pán (Vládnout. Král. Císař. Kníže. Šlechta. Pán. Otrok. Sluha).

BVM 391 (rkp). — Poprvé otištěno: SsVM 2: s. 2091-2130.

 

  „La rection des prépositions slaves podъ, *perdъ, nadъ, za et de celles composées avec is- et po- (ispod etc., popod etc.)“, 4–5, (Novi Sad) 1961—1962, str. 198–206.

BVM 392 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1358-1369.

  „Pour expliquer les -bam et -bo latins“, in: Charisteria Francisco Novotný octogenario oblata, Praha 1962, str. 101–106.

BVM 393 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1370-1378.

  „Zur Erklärung der sogen. Baudouinschen Palatalisierung im Slavischen und im Baltischen“, in: Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici par ses amis étrangers à l'ocasion de son soixantième anniversaire. Cercetări de linguistică 3, Bucureşti 1962, supl., str. 327–335.

BVM 394 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1379-1388.

  Diskusní příspěvek k referátu P. Trosta, „K otázce baltoslovanských jazykových vztahů“, in: IV Международный съезд славистов. Материалы дискуссии 2, Москва, 1962, str. 438–439.

BVM 396 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1389-1390.

  „K otázce tzv. prázdných předpon: imperativy a futura s po- u Slovanů“, Slavica Pragensia 4, Acta Universitatis Carolinae — Philologica, 1963, str. 437–442.

BVM 397 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1391-1398.

  Принципы построения этимологических словарей славянских языков. Teze přednášky „Zásady pro komposici etymologických slovníků slovanských jazyků“, in: IV Международный съезд славистов. Материалы дискуссии 2, Москва, 1962, str. 83–85.

BVM 398 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1399-1401.

 

  „Irene Nowikowa, Die Namen der Nagetiere im Ostslavischen. (Veröffentlichungen der Abteilung für slavische Sprachen und Literaturen des Osteuropa-Instituts an den freien Universität Berlin, Band 19.), Berlin 1959. 152 S.“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 10, 1963, str. 214.

BVM 399 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2022-2024.

  „Dodatek k bibliografii J. Zubatého (k LF 84, 321)“, Listy filologické 85, 1962, str. 424.

BVM 395 (b).

1963

  „Vývoj praslovanské slovní zásoby“, in: Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii, Praha 1963, str. 99–104.

BVM 400 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1402-1410.

  „Zur Frage der slawisch-keltischen sprachlichen Beziehungen“, in: Studia linguistica in honorem Thaddaei Lehr-Spławiński, Warszawa, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1963, str. 109–120.

kochati 1° ‚lieben‘. — moliti ‚hervorzeigen‘. — po malu ‚langsam‘. — .

BVM 401 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1411-1423.

  „Пять литовских этимологий“, in: Вопросы теории и истории языка. Сборник в честь профессора Б. А. Ларина, Ленинград 1963, str. 203–211.

gañdraskàktikóptimẽčarkėnelýg, nelýginant.

BVM 402 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1424-1434.

 

  Redakční poznámka k článku Ernsta Eichlera, „K etymologii slova svačina“, Naše řeč 46, 1963, str. 74.

„...opouštím svoji domněnku (odvození od svátek) a přijímám..., že svačina je odvozeno od svak.“

BVM 403 (p). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2024.

Online: Kramerius.lib.cas.

1964

  „Alternance ǫ||u en slave — affaire du traitement des consonnes géminées?“, Prace filologiczne 18, część 2, (sborník W. Doroszewského), 1964, str. 57–66.

BVM 404 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1435-1446.

  „Hříběcí, či chřípěcí?“, Naše řeč 47, 1964, str. 143–145.

BVM 405 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1447-1449.

Online: Kramerius.lib.cas.

  „Jméno Paka“, Zpravodaj Místopisné komise 5, 1964, č. 5, str. 307–308.

BVM 406 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1450-1451.

  „Origine des verbes slaves en -ot-ati (-et-ati, -ьt-ati, ъt-ati)“, Sborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Philologica A 16, Bratislava 1964, str. 31–34.

BVM 408 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1452-1456.

 

  „Vincent Blanár, Zo slovenskej historickej lexikológie. Bratislava (Slovenská akadémia vied) 1961. Str. 337“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 12, str. 245–246.

BVM 407 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2025-2027.

1965

  „Einige indoeuropäische Ausdrücke für sorgen und Verwandtes“, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university A 13, 1965, str. 35–42.

1° gr. μέλει μοι — 2° lit. rūpėti — 3° sl. starati sę — 4° d. sorgen — 5° lat. cūra — 6° *kep-ō.

BVM 409 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1457-1467.

  „Slaw. bǫdǫ, Hilfsverbum zur Bildung des analytischen Futurums“, Studia z Filologii Polskiej i Słowiańskiej 5 [sborník Stieberův], 1965, str. 67–75.

BVM 410 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1468-1478.

  „Mots slaves à ks indo-européen“, in: Symbolae lingvisticae in honorem Georgii Kuryłowicz, Wrocłav–Warszawa–Kraków 1965, str. 192–198.

sědlo ‚ferme, propriété rurale‘ — 2° sěnь ‚salle‘ — 3° sesti (sedati) ‚se fendre, se scinder‘.

BVM 411 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1479-1486.

  „Zu den slavischen Benennungen für unfreie Personen“, in: Lingua viget. Commentationes Slavicae in honorem V. Kiparski. Helsinki 1965, str. 90–96.

1. otrokъ — 2. robъ — 3. pacholę, pacholek — 4. čeljadь — 5. *cholpъ.

BVM 412 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1487-1493.

  „Le suffixe slave-commun -ǫgъ (-ǫga)“, in: Omagiu lui Alexandru Rosetti la 70 de ani, Bucureşti 1965, str. 503–506.

BVM 413 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1494-1499.

 

  „Lubor Niederle“, Sborník IV. Za Luborem Niederlem po dvaceti letech. Uspořádal Josef Skutil. Brno, Archeologický ústav ČSAV, 1965, str. 22.

BVM 414 (z). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2027.

1966

  „Lituanien pa- et “, Kalbotyra 14, Vilnius 1966, str. 93–99.

BVM 415 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1500-1508.

  „Die Stellung des Gottes Svantovit in der altslavischen Religion“, in: Orbis scriptus — Dmitrij Tschižewskij zum 70. Geburtstag. München, Wilhelm Fink Verlag, 1966, str. 491–497.

BVM 416 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1509-1517.

  „Nĕkolik českých sloves“, Slavica Pragensia VIII (Věnováno prof. Vladimíru Šmilauerovi k sedmdesátinám), Acta Universitatis Carolinae 1966, Philologica 1–3.   Praha, Universita Karlova, 1966, str. 63–69.

Batoliti se „choditi kolébavě“ — bzdíti 2° „doutnati, málo hořeti“ — krcěti „blíti“ — páchnouti 2° „vkročiti, vejíti“ — pláchnouti „utéci, prchnouti“ — šklebiti 2° „pitvorně stahovati nebo roztahovati svaly v obličeji“ — tříti 2° „trpěti“.

BVM 417 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1518-1524.

1967

  „Zum Wortschatz des Litauischen, Teil 3“, Zeitschrift für slavische Philologie 33, 1967, str. 168–174.

BVM 418 (č) [Viz 376, 386]. — Přetištěno: SsVM 2: s. 1525-1530.

1968

  Etymologický slovník jazyka českého. Praha, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1968 (2. vydání), 868 str.

Druhé přepracované a doplnĕné vydání Etymologického slovníku jazyka českého a slovenského z roku 1957.

Korigovali a k tisku po autorově smrti připravili Eva Havlová a Antonín Mátl. — Rejstřík sestavila Věra Čapková.

BVM 419 (k) [Viz 421, 424, 428].

  „Sl. gospodь, lat. hospes et lit. viešpats“, Slavica 8, (Annales Instituti philologiae Slavicae universitatis Debreceniensis de Ludovico Kossuth nominatae), 1968, str. 155–158.

BVM 420 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1531-1534.

1971

  Etymologický slovník jazyka českého. Praha, Academia, nakladatelství České akademie věd, 1971 (3. nezmĕnĕné vydání, náklad 10 000 výtisků), 866 str. (10 obrázků v textu).

BVM 421 (k) [Viz 419, 424, 428].

1973

  „Origin of the Avestan God Vrthragna“, in: Bulletin of the Iranian Culture Foundation I, part 2, 1973, str. 53–70.

BVM 422 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1535-1548.

1980

  „Die slawischen und baltischen Entsprechungen der lateinischen Intensivverba auf -tāre und -sāre“, Zeitschrift für Slawistik 25, 1980, str. 53–61.

BVM 423 (č). — Přetištěno: SsVM 2: s. 1549-1560.

1997

  Etymologický slovník jazyka českého. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1997 (fotoreprint 3. nezmĕnĕného vydání), 866 str.

BVM 424 (k) [Viz 419, 421, 428].

2008

  Posudek rukopisné disertace PhC Adolfa Erharta „K problému tvoření komparativů a superlativů v jazycích indoevropských a původu primárních komparačních suffixů“, in: Bohumil Vykypěl, Život a dílo Adolfa Erharta. Kapitola z dějin české vědy. (= Studia etymologica Brunensia 5), Praha 2008, str. 13–14.

V Brně 5. září 1949. Podepsáni: Václav Machek a Ferd. Stiebitz.

BVM 425 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2028-2029.

  Posudek o kandidátské disertační práci Adolfa Erharta „Příspěvky k otázce vzniku a vývoje konjugace v indoevropských jazycích (1960), in: Bohumil Vykypěl, Život a dílo Adolfa Erharta. Kapitola z dějin české vědy. (= Studia etymologica Brunensia 5), Praha 2008, str. 123–125.

V Brně dne 25. I. 1960.

BVM 426 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2029-2033.

  Posudek o habilitační práci Adolfa Erharta „Nové pohledy na indoevropský konsonantismus“ (1963), in: Bohumil Vykypěl, Život a dílo Adolfa Erharta. Kapitola z dějin české vědy. (= Studia etymologica Brunensia 5), Praha 2008, str. 133–136.

7. ledna 1963.

BVM 427 (r). — Přetištěno: SsVM 2: s. 2033-2038.

2010

  Etymologický slovník jazyka českého. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2010 (fotoreprint 3. nezmĕnĕného vydání), 866 str.

BVM 428 (k) [Viz 419, 421, 424].

2011

  Sebrané spisy Václava Machka 1. Připravil kolektiv pracovníků: Ilona Janyšková (vedoucí kolektivu), Helena Karlíková, Eva Havlová, Radoslav Večerka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2011, 1172 + (2) str.

Obsah:

Předmluva (Ilona Janyšková) /11-12/.

Václav Machek — život a dílo (Eva Havlová) /13-19/.

Studie a články /21-1172/:

|001|   Slov. klъkъ /23-29/.

|002|   Slov. *dъlžь, stprus. dulsis /30-33/.

|003|   Příspěvky etymologické /34-38/.

|004|   Slov. *jьgъla /39-43/.

|005|   Dva příspěvky etymologické /44-46/.

|006|   Slov. želǫdъkъ /47-49/.

|007|   Slov. gumьno /50-53/.

|008|   Slovanská jména uzdy /54-64/.

|009|   Veselé nad Váhom /65/.

|010|   Kalina /66-69/.

|011|   Počáteční r- v slovech rdousiti a rmoutiti /70-73/.

|012|   Nejstarší skupina slovanských jmen s příponou -tel- /74-79/.

|013|   Hostinec »Ku anjelovi« /80-81/.

|014|   Zor, zůr, zvůr /82-83/.

|015|   Přízvuková shoda v rýmech /84-89/.

|016|   Drobnosti ze slovenštiny /90-93/.

|017|   K článku "Drobnosti ze slovenštiny" /94/.

|018|   Dareba s darebou /95-102/.

|019|   Dareba s darebou /103/.

|020|   Vzteknouti se /104-112/.

|021|   Slovanské jméno piva olъ /113-121/.

|022|   Nochmals zu der Ausdrucksweise »seines Todes sterben« /122-123./.

|023|   Krkovička /124/.

|024|   Stopěruntík /125/.

|025|   Drobnosti ze slovenštiny /127-133/.

|026|   O hlásce š v slovanštině /134-136/.

|027|   Vývoj některých sloves ze skupiny tepǫ, *tepti v češtině /137-141/.

|028|   Dodatek k článku "Vývoj některých sloves..." /142/.

|029|   Syntaktický typ dům od domu /143-152/.

|030|   Drobnosti ze slovenštiny /153-158/.

|031|   Slovesa na -ýňať /159-160/.

|032|   Zur Vertrettung der indogermanischen Palatale /161-167/.

|033|   Ještě jednou dareba s darebou /168-170/.

|034|   Tři jména rostlin /171-175/.

|035|   Drobné příspěvky lexikální /176-182/.

|036|   Z oboru tvoření slov /183-188/.

|037|   Zur Herkunft der slawischen Verbalklasse auf -ujǫ/-ovati /189-193/.

|038|   O některých slovenských tvarech na -om /194-200/.

|039|   Ario-slavica /201-206/.

|040|   Die Herkunft des -Stammes in der slawischen II. Verbalklasse /207-212/.

|041|   Toch. klop "Schmerz" /213/.

|042|   Ze slovanských »slov a věcí« /214-219/.

|043|   První dvě vydání staročeské Rady zvířat /220-226/.

|044|   Plukovník – poručík /227/.

|045|   Etymologie /228/.

|046|   Jazyk /229-231/.

|047|   Jazykozpyt /232-233/.

|048|   Untersuchungen zum Problem des anlautenden ch- im Slavischen /234-292/.

|049|   Drobnosti ze slovenštiny /293-299/.

|050|   Úprava textu Rady zvířat pro 4. vydání /300-304/.

|051|   Germano-slavische Wortstudien /305-311/.

|052|   Příspěvek k dialektickému slovníku českému z Holicka /312-313/.

|053|   Kladná slova ze záporných /314-318/.

|054|   Domnělá změna o—ou v češtině /319-324/.

|055|   Řec. ἐρέφω, ὄροφος a slov. stropъ /325-332/.

|056|   Několik slov s počátečním ch- /333-343/.

|057|   Slav. rarogъ ‚Würgfalke‘ und sein mythologischer Zusammenhang /344-349/.

|058|   Ein slavistischer Beitrag zur Frage des p-Kausativums /350-356/.

|059|   Indoevropský pravěk podle nordické theorie /357-364/.

|060|   Name und Herkunft des Gottes Indra /365-377/.

|061|   Futeř /378-381/.

|062|   Lidová jména rostlin /382-389/.

|063|   Několik sloves /390-401, 402-417/.

|064|   Chachar /418-419/.

|065|   Slonbidlo /420-421/.

|066|   Beiträge zum baltisch-slavischen Wörterbuch /422-429/.

|067|   Die Stämme der slavischen Verba auf -ěti und -iti /430-439/.

|068|   Aus der slavischen Hochzeitsterminologie /315–331/.

|069|   Lidová jména rostlin /453-456/.

|070|   Drobné výklady /457-464/.

|071|   Dodatek o futeři /465-466/.

|072|   Drobné výklady o jménech rostlin /467-470, 470-475/.

|073|   Máčka /475/.

|074|   Několik sloves /476-481/.

|075|   Staročeská jména hub v Klaretově Glossáři /482-494/.

|076|   Pachole /495/.

|077|   Šuchomjať /496/.

|078|   Choluj /497/.

|079|   Einige slavische Fischnamen /498-509/.

|080|   Několik sloves /510-513/.

|081|   Tratoliště /514-516/.

|082|   Chasa /517/.

|083|   Jména hub /518-519/.

|084|   Jména hub /520-521/.

|085|   Българскитѣ глаголи боравя, заборавямъ, забравя /522-527/.

|086|   Filolog sportovcům /528/.

|087|   Výklady slov /529-535/.

|088|   Šemnička /536/.

|089|   Drobné výklady o jménech rostlin /537-543/.

|090|   Fragnářka /544-545/.

|091|   Parkos /546-547/.

|092|   Několik názvů jídel, vážných i posměšných /548-559/.

|093|   Haluzna /560-561/.

|094|   Mastenie rohov /562-563/.

|095|   Výklady slov /564-567, 567-571/.

|096|   Tratoliště — plápoliště — plácholiště /572-574/.

|097|   Zachrouti /575-576/.

|098|   Příspěvky k výkladu Klaretových slov /577-581/.

|099|   Drobné výklady o jménech rostlin /582-589/.

|100|   Dodatek o názvech jídel /590-593/.

|101|   Origin of the Aśvins /594-600/.

|102|   Výklady slov /601-607/.

|103|   Ze staročeského názvosloví hub /607/.

|104|   Lidová jména hub /608-611/.

|105|   Dodatky k dřívějším výkladům /612/.

|106|   Chaloupek /613-615/.

|107|   Výklady slov /616-627/.

|108|   Drobnosti ze slovenštiny /628-636/.

|109|   Essai comparatif sur la mythologie slave /637-652/.

|110|   Dělati dryje, trile /653/.

|111|   O slovanském odru /654-668/.

|112|   Výklady slov /669-672/.

|113|   Výklady slov /673-675/.

|114|   Graeco-slavica /676-683/.

|115|   Staroslověnské popьrište /684-688/.

|116|   Některé slovesné přípony všední češtiny /689-694/.

|117|   Houby jako zápor /695-696/.

|118|   Étymologies slaves /697-717/.

|119|   Origine des thèmes nominaux en -ęt- du slave /718-727/.

|120|   Hittito-slavica /728-739/.

|121|   Ukrajinské názvy rostlin na Valašsku /740-742/.

|122|   Dodatki etymologiczne /743/.

|123|   Drobné výklady o jménech rostlin: potměchuť /744-746/.

|124|   Jméno Olomouc /747-753/.

|125|   To jsi byl ještě na houbách... /754-755/.

|126|   Drobné výklady o jménech rostlin: brslen /756-759/.

|127|   Quelques noms slaves de plantes /760-773/.

|128|   Einige slavische Vogelnamen /774-791/.

|129|   Quelques mots slavo-germaniques /792-810/.

|130|   Trois noms slaves de couleurs /811-823/.

|131|   Výklady slov /824-828/.

|132|   Slav. bǫdǫ 'ich werde sein' /829-833/.

|133|   O možnosti revidovat některé názory o stavu staroslovanské kultury /834-836/.

|134|   Česká a slovenská slovesa s příponovým s /837-849/.

|135|   Les verbes slaves en -chati /850-875/.

|136|   Jeszcze o nazwach manna i rosa /876-877/.

|137|   Quelques mots slavo-germaniques /878-914/.

|138|   Две статьи из области русской ономастики /915-933/.

|139|   O potřebě a problematice slovanského etymologického slovníku /934-942/.

|140|   Quelques mots slavo-germaniques /943-953/.

|141|   Slovanská intensiva slovesná s příponovým -stati /954-960/.

|142|   Výklady slov /961-966/.

|143|   Origin of the gods Rudra and Pūšan /967-987/.

|144|   Staročeská jména hub /988-990/.

|145|   Úvaha o dvou předponách — předložkách /991-999/.

|146|   Slavisch-germanische Wortpaare /1000-1006/.

|147|   Graeco-slavica /1007-1020/.

|148|   Česká a slovenská slovesa typu hanobiti (odvozená ze jmen na -oba) /1021-1025/.

|149|   Ještě jednou peskovat /1026-1027/.

|150|   Verbes slaves pour désigner les cinque sens /1028-1047/.

|151|   Slav. ot-, balt. at- /1048-1056/.

|152|   Expressive Vokaldehnung in einigen slavischen Nomina /1057-1064/.

|153|   Etymologické práce Jos. Zubatého /1065-1071/.

|154|   Výklady slov /1072-1078/.

|155|   Sbírání lanýžů kdysi v Rusku /1079-1080/.

|156|   Znova o slově peskovati /1081-1085/.

|157|   Славянская клеть и ее название /1086-1101/.

|158|   Kdo je Kozdra v staročeském Sporu duše s tělem /1102-1104/.

|159|   Etyma latino-slavica /1105-1115/.

|160|   Graeco-slavica /1116-1124/.

|161|   K článku F. Kopečného Ještě ke slovesu peskovat /1125-1127/.

|162|   Slavische verba mit suffixalem sk /1128-1140/.

|163|   Chetitské paralely k slovanskému tvoření slov /1141-1145/.

|164|   Zásady pro komposici etymologických slovníků slovanských jazyků /1146-1156/.

|165|   Význam a dvojí původ předpony a předložky ot/od /1157-1172/.

 

  Sebrané spisy Václava Machka 2. Připravil kolektiv pracovníků: Ilona Janyšková (vedoucí kolektivu), Helena Karlíková, Eva Havlová, Radoslav Večerka. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2011, (4) + 1173–2296 + (4) str.

Obsah:

Studie a články /1173-1560/:

|166|   Sur l'origine des aspects verbaux en slave /1173-1194/.

|167|   В каких случаях следует учитывать явления фонетической субституции в истории праславянского языка? /1195-1198/.

|168|   Hethitische Wortgleichungen /1199-1205/.

|169|   Une douzaine de graeco-slavica /1206-1214/.

|170|   Diskusní příspěvek k referátu: A. Martinet, „Les «laryngales» indo-européennes“ /1215/.

|171|   Quelques suffixes nominaux et verbaux du hittite et du slave /1216-1217/.

|172|   Východomoravská pobaba, dobrovolná a bezplatná »brigáda« na pomoc /1218-1222/.

|173|   Sbírání hub na běloruském venkově /1223-1227/.

|174|   Neun hethitische Wortvergleiche /1228-1235/.

|175|   Josef Zubatý jako hudebník /1236-1240/.

|176|   Zum Wortschatz des Litauischen /1241-1246/.

|177|   Origin of the god Vishnu /1247-1274/.

|178|   Zwölf lateinische Wortdeutungen /1275-1284/.

|179|   Keltische Wortgleichungen /1285-1289/.

|180|   Ruské šči /1290-1295/.

|181|   Zum Wortschatz des Litauischen /1296-1306/.

|182|   Josef Zubatý /1307-1339/.

|183|   Two contributions to the interpretation of Aśoka inscriptions /1340-1346/.

|184|   Nochmals über die Adjektivdoubletten auf *ont im Slawischen /1347-1357/.

|185|   La rection des prépositions slaves podъ, *perdъ, nadъ, za et de celles composées avec is- et po- (ispod etc., popod etc.) /1358-1369/.

|186|   Pour expliquer les -bam et -bo latins /1370-1378/.

|187|   Zur Erklärung der sog. Baudouinschen Palatalisierung im Slavischen und im Baltischen /1379-1388/.

|188|   Diskusní příspěvek k referátu P. Trosta, „K otázce baltoslovanských jazykových vztahů“ /1389-1390/.

|189|   K otázce tzv. prázdných předpon: imperativy a futura s po- u Slovanů /1391-1398/.

|190|   Принципы построения этимологических словарей славянских языков /1399-1401/.

|191|   Vývoj praslovanské slovní zásoby /1402-1410/.

|192|   Zur Frage der slawisch-keltischen sprachlichen Beziehungen /1411-1423/.

|193|   Пять литовских этимологий /1424-1434/.

|194|   Alternance ǫ||u en slave — affaire du traitement de consonnes géminées? /1435-1446/.

|195|   Hříběcí, či chřípěcí? /1447-1449/.

|196|   Jméno Paka /1450-1451/.

|197|   Origine des verbes slaves en -ot-ati (-et-ati, -ьt-ati, ъt-ati) /1452-1456/.

|198|   Einige indoeuropäische Ausdrücke für sorgen und Verwandtes /1457-1467/.

|199|   Slaw. bǫdǫ, Hilfsverbum zur Bildung des analytischen Futurums /1468-1478/.

|200|   Mots slaves à ks indo-européen /1479-1486/.

|201|   Zu den slavischen Benennungen für unfreie Personen /1487-1493/.

|202|   Le suffixe slave-commun -ǫgъ (-ǫga) /1494-1499/.

|203|   Lituanien pa- et /1500-1508/.

|204|   Die Stellung des Gottes Svantovit in der altslavischen Religion /1509-1517/.

|205|   Nĕkolik českých sloves /1518-1524/.

|206|   Zum Wortschatz des Litauischen /1525-1530/.

|207|   Sl. gospodь, lat. hospes et lit. viešpats /1531-1534/.

|208|   Origin of the Avestan God Vrthragna /1535-1548/.

|209|   Die slawischen und baltischen Entsprechungen der lateinischen Intensivverba auf -tāre und -sāre /1549-1560/.

 

Recenze, zprávy, redakční poznámky, posudky aj. /1561-2038/:

|210|   Konrad Drzewiecki: Le genre personel dans la déclinaison polonaise /1563-1564/.

|211|   František Palacký /1564-1565/.

|212|   Zo študentských dôb Fr. Palackého /1565-1566/.

|213|   Eduard Hermann: Die Sprachwissenschaft in der Schule /1566-1568/.

|214|   Aleksander Brückner: Słownik etymologiczny języka polskiego /1569-1580./.

|215|   Die Publikationen des Prager Linguistischen Zirkels /1581-1583/.

|216|   Роман Смаль-Стоцький: Примітивний словотвір /1583-1587/.

|217|   Smal’-Stoc’kyj, Roman, Prymityvnyj slovotvir /1587-1588/.

|218|   Jan Otrębski, Z badań nad infixem nosowym w językach indoeuropejskich /1588-1591/.

|219|   Řeč jugoslávských Čechů /1591-1593/.

|220|   Fr. Trávníček, Jazyk a národ /1593-1596/.

|221|   Vl. Šmilauer, Slovenské střídnice jerové a změna e, ě > a, o /1597-1602/.

|222|   Orientalia /1602-1604/.

|223|   Vl. Šmilauer, Vodopis starého Slovenska /1604-1607/.

|224|   Josef Baudiš, Struktura jazyků indoevropských /1607-1609/.

|225|   Josef Baudiš, Struktura jazyků indoevropských /1609-1610/.

|226|   Sborník Matice slovenskej 1932 /1610-1611/.

|227|   Kultúra IV /1611-1612/.

|228|   K. Titz, Tábor /1612-1613/.

|229|   O přednášce B. Hrozného v Archivu orientálním IV /1613-1614/.

|230|   Sborník Charisteria k 50. narozeninám V. Mathesia /1614-1615/.

|231|   Miloš Borecký: O jmenných větách v památkách staroíránských /1616/.

|232|   O článku B. Hrozného v AOr V /1616/.

|233|   L. Machaly: Slovníček cikánské hantýrky česko-cikánský a cikánsko-český /1617/.

|234|   Dr. Josef Holub, Stručný slovník etymologický jazyka československého /1617-1619/.

|235|   Ze slovanské filologie /1620-1621/.

|236|   Ríša veľkomoravská. Sborník vědeckých prác /1622/.

|237|   JUDr. Emil Stodola: Prelom. Spomienky, úvahy, štúdie /1622/.

|238|   Ján V. Ormis: Rozhovory s baťkom Škultétym /1623/.

|239|   J. M. Kořínek: K tak zvanému thráckému nápisu na prstenu ezerovském /1623/.

|240|   O článku E. Šrámka v RÉS XIV /1623-1624/.

|241|   Práce Bedřicha Hrozného v oboru indoevropských jazyků a dějin Přední Asie /1624-1635/.

|242|   E. Benveniste, Origines de la formation des noms en indo-européen /1635-1636/.

|243|   Původ slova tábor /1636-1637/.

|244|   E. Benveniste, Origines de la formation des noms en indo-européen /1637-1644/.

|245|   Mélanges linguistiques offerts à M. Holger Pedersen /1645-1648/.

|246|   Jan M. Rozwadowski, Wörterbuch des Zigeunerdialekts von Zakopane /1649/.

|247|   Josef Holub, Stručný slovník etymologický jazyka československého. Druhé vydání /1649-1651/.

|248|   Nově objevené indoevropské jazyky /1652-1665/.

|249|   Československá vlastivěda III. Jazyk /1666-1672/.

|250|   Zprávy /1672-1673, 1673-1674/.

|251|   Prof. Oldřich Hujer šedesátníkem /1674-1675/.

|252|   Oslavný večer na počest prof. O. Hujera /1675-1676/.

|253|   Jan Otrębski, Indogermanische Forschungen /1676-1679/.

|254|   Dokončení Bernekerova slovníku /1680/.

|255|   Časopis Slovenskej učenej spoločnosti /1680/.

|256|   Linguistica slovaca /1681-1682/.

|257|   Hovory o českém jazyce /1683/.

|258|   Česká jména osobní a rodová /1683-1685/.

|259|   Výzkum slovenských nářečí /1685-1686/.

|260|   Linguistica slovaca III /1686-1688/.

|261|   Lidová jména rostlin /1688-1690/.

|262|   Fukéř /1690-1691/.

|263|   František Trávníček, Historická mluvnice československá /1691-1695/.

|264|   Nové práce B. Hrozného v oboru indoevropských jazyků a dějin Přední Asie /1695-1704/.

|265|   J. Kurz, Soupis prací Oldřicha Hujera /1705/.

|266|   V. Flajšhans, Josefa Dobrovského vydání Rady zvířat a Fenclova Radda zhovadilých zvieřat a ptactva /1706/.

|267|   V. Vaněček, Historické základy našeho právního názvosloví /1707/.

|268|   Archiv orientální 13 /1708-1709/.

|269|   František Horečka, Nářečí na Frenštátsku /1709-1711/.

|270|   Věstník České akademie věd a umění 51 /1711-1712/.

|271|   Bedřich Hrozný, Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie. Druhé vydání /1712-1714/.

|272|   K. Pekárek, Starozlínské pověsti a lidové povídky /1714-1715/.

|273|   Česká filologie v cizích časopisech /1715-1716/.

|274|   A. Šulová, Když se předl len /1716-1717/.

|275|   J. Š. Kubín, Hrozná chvíle /1717-1718/.

|276|   K. Čupr, Česká jména hvězd /1719-1720/.

|277|   Z. Kuzela — J. Rudnic’kyj, Ukrainisch-deutsches WörterbuchV. Polák, »K problému vplyvu slovenčiny na češtinu« /1721, 1721-1722/.

|278|   B. Ryba, Nové jméno mistra Klareta /1723-1724/.

|279|   Archivum orientale Pragense 14 /1724-1726/.

|280|   Rudolf Bednárik, Duchovná a hmotná kultúra slovenského ľudu /1726-1729/.

|281|   Bibliografie prací ze srovnávacího jazykozpytu indoevropského za r. 1940 /1729-1730/.

|282|   Mélanges linguistiques offerts à Charles Bally /1731-1736/.

|283|   Redakční poznámka k Václav Polák: „K problému lexikálních shod mezi jazyky kavkazskými a jazyky slovanskými“ /1736-1737/.

|284|   Souborné vydání prací J. Zubatého /1737-1738/.

|285|   Baltische Lande /1738-1741/.

|286|   Filolog Josef Straka sedmdesátníkem /1741-1742/.

|287|   Ph. Mr. Josef Čižmář, Lidové lékařství v Československu /1742-1744/.

|288|   Hujerův Úvod ve třetím vydání /1744-1745/.

|289|   Předmluva k Úvodu do dějin jazyka českého /1745./.

|290|   Slovník spisovného jazyka slovenského /1745-1747/.

|291|   Poznámka ke zprávě „Parkos“ od Karla Adama /1747/.

|292|   Poznámka k článku „Tratoliště“ /1747/.

|293|   Josef Zubatý: Studie a články I /1748/.

|294|   Jan Vilikovský: Mabinogi, Keltské pověsti. — Jaromír Borecký: Čtyřverší Omara Chajjáma /1748-1750/.

|295|   Bohumil Ryba: Středolatinský slovník Lucianus a jeho české úpravy /1750-1751/.

|296|   Archiv orientální 15 /1751-1752/.

|297|   K století Brusu a broušení /1753-1755/.

|298|   Redakční poznámka k recenzi L. Zgusty, Abel Juret: Vocabulaire étymologique de la langue hittite /1755/.

|299|   Tadeusz Lehr-Spławiński, O pochodzeniu i praojczyzńie Słowian. Jan Filip, Počátky slovanského osídlení v Československu /1755-1765/.

|300|   Časopis Český lid obnoven /1765-1766/.

|301|   Rudolf Bednárik, Duchovná a hmotná kultúra slovenského ľudu. — Josef Čižmář, Lidové lékařství v Československu /1767-1769/.

|302|   Metod Nečas, My před dvěma tisíci lety /1769-1771/.

|303|   Alfred Senn, Lithuanian dialectology. — Lithuanian surnames /1772-1775/.

|304|   K českým překladům Ráje duše /1775-1776/.

|305|   Dva jazykovědné časopisy na Slovensku /1776-1780/.

|306|   Soupis prací Viléma Mathesiusa /1780-1781/.

|307|   O podkrkonošském nářečí /1781-1782/.

|308|   Onomastica /1783-1784/.

|309|   Sborník filologický 12 /1784/.

|310|   O jméně Jeseníků a o lokalisaci jisté bitvy s Huny /1784-1786/.

|311|   Jméno Olomouc /1786-1787/.

|312|   Václav Chaloupecký, Valaši na Slovensku /1788-1791/.

|313|   Karel Šiman, Česká mluva myslivecká /1792-1794/.

|314|   Proč lidé mluví různými jazyky /1794-1795/.

|315|   O místě indoevropské pravlasti /1796/.

|316|   Nové vydání Lidských dokumentů A. Šebestové /1796-1798/.

|317|   Jan Rypka, Iránský poutník /1798-1799/.

|318|   Dnešní směr ruské jazykovědy /1799-1800/.

|319|   Nový slovník polsko-český /1800/.

|320|   Murkův sborník /1800-1802/.

|321|   Redakční poznámka k článku V. Poláka, „Řečtina a jazykový typ semitský“ /1802-1803/.

|322|   Redakční poznámka ke zprávě F. Horečky, „Kosy zapadajú“ /1803-1804/.

|323|   Archiv orientální 16 /1804-1805/.

|324|   Jaroslav Zaorálek, Lidová rčení /1805-1808/.

|325|   Nový časopis pro všeobecný jazykozpyt /1808-1811/.

|326|   Slavistická bibliografie /1812/.

|327|   Pro domo /1812-1813/.

|328|   Ročenka slovanského ústavu v Praze /1813/.

|329|   Stanisław Urbańczyk, Religia pogańskich Słowian /1814-1818/.

|330|   Bedřich Hrozný, Nejstarší dějiny Přední Asie, Indie a Kréty /1818-1820/.

|331|   Jan Otrzębski, Słowianie /1821-1825/.

|332|   B. Horák o prvotních sídlech Slovanů /1825-1827/.

|333|   Românoslavica /1828-1829/.

|334|   Souborné vydání některých statí Viléma Mathesia /1829-1831/.

|335|   Oskár Ferianc, Slovenské názvoslovie rýb Československej republiky a susediacich krajov /1831-1835/.

|336|   Dvě práce o Illyrech /1835-1838./.

|337|   Družiny dávných velmožů /1838-1840/.

|338|   Studia linguistica /1840-1842/.

|339|   Slavistický časopis v Maďarsku /1842-1843/.

|340|   Pro domo /1844/.

|341|   Z časopisu Onomastica /1844-1847/.

|342|   Nový slovník albánštiny /1847-1848/.

|343|   Zpráva o výzkumu tocharštiny u Němců /1849-1850/.

|344|   Josef Zubatý, Studie a články. Svazek I. /1850-1853/.

|345|   Archiv orientální 16 (3–4) /1853/.

|346|   Ant. Profous, Místní jména v Čechách /1854-1856/.

|347|   Úvod do jazykozpytu /1856-1857/.

|348|   Jména bohů a démonů jakožto jména řek /1857-1858/.

|349|   Kuronská otázka /1859-1861/.

|350|   Jak se mluví pod Radhoštěm /1861-1862/.

|351|   Úkoly iránské filologie /1862-1864/.

|352|   Původ slovanských vidů /1865-1866/.

|353|   Z polské archeologie /1866-1868/.

|354|   Symbolae ad studia orientis pertinentes Frederico Hrozný dedicatae /1868-1871/.

|355|   Vladimir Georgiev o dnešním stavu ve výzkumu starých jazyků balkánských a maloasijských /1871-1874/.

|356|   Slovanská jména ptáků /1874-1875/.

|357|   Lingua Posnaniensis /1875-1877/.

|358|   Lidové písně z Hustopečska /1877-1878/.

|359|   Posudek o práci Ladislava Zgusty »Le hittite et la théorie laryngale« /1878-1879/.

|360|   Dnešní stav keltských jazyků /1879-1883/.

|361|   Jan Rozwadowski o místě jazykozpytu v třídění věd /1883-1884/.

|362|   Julius Pokorny, Indogermanisches etymologisches Wörterbuch /1885-1887/.

|363|   Nový etymologický slovník ruštiny /1887-1889/.

|364|   Die Sprache I. — Festschrift für prof. W. Hävers /1889-1895/.

|365|   Dnešní stav kavkazské linguistiky /1895-1897/.

|366|   Jan Otrębski, Życie wyrazów w języku polskim /1897-1899/.

|367|   Časopis o sovětské jazykovědě /1899-1900/.

|368|   Kniha o blatském nářečí /1901/.

|369|   Sovětské projevy o potřebě a obsahu etymologických slovníků /1902-1909/.

|370|   Redakční poznámka k článku J. Spala, „Původ jména Čech /1909/.

|371|   Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch /1910-1916/.

|372|   R. Ekblom, Die frühe dorsale Palatalisierung im Slavischen /1917-1921/.

|373|   Ze slovanské filologie /1921-1923/.

|374|   Redakční poznámka k článku J. Spala, „K výkladu místních jmen na -any /1923-1924/.

|375|   Václav Vážný, O jménech motýlů v slovanských nářečích /1924-1927/.

|376|   Franciszek Sławski, Słownik etymologiczny języka polskiego /1928-1934/.

|377|   Ernst Fraenkel, Litauisches etymologisches Wörterbuch /1934-1938/.

|378|   Právně historické studie I. /1938-1941/.

|379|   Redakční poznámka ke stati Le nom balto-slave de „Nord“ Adolfa Erharta /1941/.

|380|   Antonín Dostál, Studie o vidovém systému v staroslověnštině /1941-1946/.

|381|   Redakční poznámka ke stati „Pomenovanie rasca v slovenských nárečiach“ Antona Habovštiaka /1946/.

|382|   Joseph Schütz, Die geographische Terminologie des Serbokroatischen /1946-1951/.

|383|   Právněhistorické studie. Ročníky II, III, IV /1952-1956/.

|384|   Botanická nomenklatura /1956-1958/.

|385|   Max Vasmer, Russisches etymologisches Wörterbuch Zweiter Band. Dritter Band /1958-1978/.

|386|   Valentina Pavlovna u. R. Gordon Wasson, Mushrooms, Russia and history /1979-1984/.

|387|   Zrození etnomykologie /1985-2003/.

|388|   Gunnar Jacobsson, L'histoire d'un groupe de mots balto-slaves /2004-2009/.

|389|   Slavistické katedry /2009-2019/.

|390|   Srovnávací jazykozpyt indoevropský /2019-2020/.

|391|   Над чем работают ученые /2021-2022/.

|392|   Irene Nowikowa, Die Namen der Nagetiere im Ostslavischen /2022-2024/.

|393|   Redakční poznámka k článku E. Eichlera, „K etymologii slova svačina /2024/.

|394|   Vincent Blanár, Zo slovenskej historickej lexikológie /2025-2027/.

|395|   Lubor Niederle /2027/.

|396|   Posudek rukopisné disertace PhC Adolfa Erharta „K problému tvoření komparativů a superlativů v jazycích indoevropských a původu primárních komparačních suffixů“ /2028-2029/.

|397|   Posudek o kandidátské disertační práci Adolfa Erharta „Příspěvky k otázce vzniku a vývoje konjugace v indoevropských jazycích“ /2029-2033/.

|398|   Posudek o habilitační práci Adolfa Erharta „Nové pohledy na indoevropský konsonantismus“ /2033-2038/.

 

Nekrology /2039-2087/:

|399|   Josef Zubatý /2041-2042/.

|400|   Pavel Bujnák /2043-2044/.

|401|   Jan František Hruška /2044-2045/.

|402|   Stanislav Petřík /2045-2047/.

|403|   Emil Franke /2047-2048/.

|404|   František Bergmann /2048-2049/.

|405|   Oldřich Hujer /2049-2052/.

|406|   Profesor J. M. Kořínek zemřel /2053/.

|407|   Jan Frček /2054-2057/.

|408|   Zdeněk Materna /2057-2058/.

|409|   Josef Horák /2058-2061/.

|410|   Josef Horák /2062-2063/.

|411|   Josef Miloslav Kořínek /2063-2064/.

|412|   Josef Miloslav Kořínek /2064-2068/.

|413|   Josef Janko /2068-2070/.

|414|   Josef Baudiš /2071-2087/.

 

Přednáška / Skripta

|415|   Studium indoevropské slovní zásoby /2089-2130/.

 

Seznam přednášek a seminářů vedených Václavem Machkem na Filozofické fakultě v Brně /2131-2138/.

Činnost Václava Machka v redakčních radách časopisů /2139/.

Bibliografie Václava Machka /2140-2165/.

Zkratky časopisů /2165/.

Práce o Václavu Machkovi /2166-2181/.

 

Rejstřík jmenný /2182-2190/.

Rejstřík věcný /2191-2201/.

Rejstřík slovní /2202-2296/: Slovanské jazyky: čeština /2202/; praslovanština a slova obecně slovanská /2222/; staroslověnština a církevní slovanština /2233/; bulharština /2236/; makedonština /2237/; chorvatština a srbština /2237/; slovinština /2239/; slovenština /2241/; horní lužická srbština /2246/; dolní lužická srbština /2247/; polština /2248/; polabština /2254/; pomořská slovinština a kašubština /2254/; ruština /2254/; ukrajinština /2261/; běloruština /2264/. Baltské jazyky: litevština /2264/; lotyština /2270/; stará pruština /2272/. Indoíránské jazyky: stará indičtina /2272/; novoindické jazyky /2275/; íránské jazyky /2275/. Tocharština /2276/. Anatolské jazyky /2276/. Arménština /2277/. Albánština /2277/. Řečtina /2277/. Italické a románské jazyky: latina /2282/; oskoumberské jazyky /2286/; italština /2286/; francouzština /2286/; rumunština /2286/; ostatní románské jazyky /2286/. Keltské jazyky /2286/. Germánské jazyky: gótština /2287/; stará severština /2288/; islandština /2280/; norština /2288/; dánština /2288/; švédština /2289/; angličtina /2289/; stará fríština /2289/; stará saština /2289/; nizozemština /2290/; stará horní němčina /2290/; střední horní němčina /2291/; dolní němčina /2291/; němčina /2291/. Ugrofinské jazyky: maďarština /2294/; ostatní ugrofinské jazyky /2294/. Turkotatarské jazyky /2295/. Semitohamitské jazyky /2295/. Kavkazské jazyky /2295/. Etruština /2295/. Baskičtina /2295/. Indoevropský prajazyk /2295/.

 

 

 

       

 

 

Prameny

Adolf Erhart: „Soupis prací V. Machka“, Sborník prací filosofické fakulty brnĕnské university A 12, 1964, str. 8–15.

Eva Havlová & Adolf Erhart: „Bibliografie prací V. Machka od r. 1964“, Slavia 63, 1994, str. 395–396.

„Bibliografie Václava Machka“ [BVM], in: Sebrané spisy Václava Machka 2. Praha, NLN, 2011, str. 2140-2165.

Zkratky: à – à propos k článku, b – bibliografie, č – článek, e – edice, h – heslo, k – kniha, n – nekrolog, p – redakční poznámka, př – překlad, před – předmluva, r – recenze, referát, posudek, rkp – rukopis, z – zpráva.

„Práce o Václavu Machkovi“, in: Sebrané spisy Václava Machka 2. Praha, NLN, 2011, str. 2166-2181.

 

Martina Šmejkalová: Praporu věren i ve ztraceném boji. Vladimír Šmilauer — život a dílo filologa (1895—1983). Praha, Academia 2015.

Václav Machek. Korespondence I–II. Editoři svazku: Vít Boček a Petr Malčík. Studia etymologica Brunensia 12/I–II. Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2011.

 

 

 

       

 

 

 

 

 

 

 

 

Václav Machek
(asi 1960)


Česká a slovenská jména rostlin (1954)


Etymologický slovník jazyka českého a slovenského (1957)


Etymologický slovník jazyka českého (2010)


Sebrané spisy (2011)




 

Seznam zkratek:

AOrArchiv orientální, Praha, 1929–.

BSLBulletin de la Société de Linguistique de Paris, 1869–.

ČČFČeský časopis filologický, Praha 1942–1945.

ČČSHČasopis československých houbařů (Čsl. mykologický sborník – Acta societatis mycologicae Čechoslovenicae)

ČMFČasopis pro moderní filologii, Praha, 1911–.

IFIndogermanische Forschungen, Berlin.

KZZeitschrift für vergleichende Sprachforschung auf dem Gebiete der indogermanischen Sprachen (= Kuhns Zeitschrift), Berlin, Gütersloh, Göttingen, 1852—.

LFListy filologické, Praha.

LNLidové noviny.

Naše řeč. Listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého, Praha, 1917–.

NVNaše věda, Praha.

RÉSRevue des Études slaves, Paris, 1921–.

SaSSlovo a slovesnost. List pražského linguistického kroužku, Praha, 1935–.

SPFFBU / SbPFFBUSborník prací filosofické fakulty brněnské university, Brno.

SsVMSebrané spisy Václava Machka 1-2.

SVJSovětská věda — Jazykověda, Praha.

VaŽVěda a život, Praha, 1935–1949.

VČAVUVěstník České akademie věd a umění.

ZCPZeitschrift für celtische Philologie.

ZfslPh / ZfSPZeitschrift für slavische Philologie, Leipzig, Wiesbaden, Heidelberg, 1924—.

ZMKZpravodaj Místopisné komise.

ZSlZeitschrift für Slawistik, Berlin.

 

 

< < < < < <