Josef Beneš

[ 1902—1984 ]

Bibliografie

1932

•   „»Prodejní úředníci«“ (Drobnosti), in: NŘ 16, 1932, p. 27–28.

Úředníci zaměstnaní prodejem, každý je však chápě jako úředníky, kteří jsou prodejní, viz „prodejná žena“; přípona -ný význam trpné možnosti, nepomohla by ani přípona -ni. Srv. návrhy redakce čtenářů NŘ 16, 1932, p. 94: „prodejoví úředníci“, „nákupoví úředníci“.

1933

•   „Homér“ (Drobnosti), in: NŘ 17, 1933, p. 286.

O příjmení v Bechyni.

•   „Příjmení Jiráni“ (Drobnosti), in: NŘ 17, 1933, pp. 31–32.

•   „Příjmení Stini (Stiny, Stínny)“ (Drobnosti), in: NŘ 17, 1933, p. 286.

1934

•   „Malypetr“ (Drobnosti), in: NŘ 18, 1934, p. 217.

Spřežky tohoto typu jsou řídké. První část zachovala starší tvar skrácena příponou. Srov. noveleto — „Na Smrtelnou neděli chodí děvčata s noveletem. Je to nastrojená loutka, která má značit příchod jara a nového léta. Při tom zpívají »Noveleto, noveleto, kdes tak dlouho bylo?...«.“

•   „Pohybné e v příjmeních“ (Drobnosti), in: NŘ 18, 1934, p. 94.

•   „Výslovnost příjmení na -sa“ (Drobnosti), in: NŘ 18, 1934, p. 64.

Dvojí německá a česká výslovnost, např. Kobsinek, Kobzinek, Jirsík (Jirzík) atp.

1935

•   „Patriarcha a patriarch“ (Drobnosti), in: NŘ 19, 1935, pp. 125–126.

•   „Poznámky k pravopisu cizích jmen zeměpisných“, in: NŘ 19, 1935, pp. 45–49.

•   „Poznámky k pravopisu cizích zeměpisných jmen II.“, in: NŘ 19, 1935, pp. 82–88.

1936

•   „Hříčky se slovy, zvláště cizími“, in: NŘ 20, 1936, pp. 101–104.

Tendenční etymologizování, calamboury.

1937

•   „Dativ a lokál podstatných jmen vzoru sluha“, in: NŘ 21, 1937, pp. 97–98.

Zejména u osobních jmen typu Jan Evangelista, Jan Žižka, Fráňa, Švanda.

•   „Jeden druh příjmení a o jednom způsobu kolektivního označení příslušníků rodiny“, in: NŘ 21, 1937, pp. 182–184.

Přivlastňovací a adjektivní tvoření -ský, -ovský; odvozená kolektivní označení příslušníků rodiny, typ Purkyňovští; označování manželů singulárem.

1938

•   „Předložka na při jménech osad“, in: NŘ 22, 1938, pp. 97–100, 129–133.

K typům směrových určení na Kladně.

1939

•   „Jarmila“, in: NŘ 23, 1939, pp. 246–249.

Václav Flajšhans považuje jméno Jarmila za přínos Máchův (Karel Hynek Mácha. Osobnost, dílo, ohlas, 1937, s. 193), Mácha však jméno jen přechýlil z mužského rodu — Jarmil.

•   „Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem“, in: NŘ 23, 1939, pp. 163–165.

Např. „O Dušičky jsem šel na hřbitov.“

•   „Stejný předmět u dvou souřadně spojených sloves z nichž každé má jinou vazbu“, in: NŘ 23, 1939, pp. 242–243.

Např. „Včera jsme viděli a mluvili jsme s panem státním presidentem.“

1940

•   „Jak čísti jméno Rosa?“ (Drobnosti), in: NŘ 24, 1940, pp. 223–224.

Proti Frintovu návrhu vyslovovat róza. „Myslím proto, že by bylo dobře držet se ... ustálené výslovnosti s -s- ... a nedbat alamódní hříčky nebo školácké a cizinecké výslovnosti.“

•   „Odkud je jméno Arbes“ (Drobnosti), in: NŘ 24, 1940, p. 224.

1. Nejpravděpodobněji od Erbse „Hrášek“. 2. Z hebr. arbeh, nejspíše „kobylka stěhovavá“. 3. Podle obce Arbesau, Varvažov od Chabařovic.

•   „Poznámky o pořádku vět v jednom druhu složených souvětí“, in: NŘ 24, 1940, pp. 72–80.

1941

•   „Domek Klemencovsko a dvůr Kyselovsko“ (Drobnosti), in: NŘ 25, 1941, p. 291.

Pojmenování domů a dvorů v severnách Čechách s příponou -sko podle osob, které měly zvláštní vztah k oněm budovám. Starobylého původu.

•   „Jižní Čechy či — Jihočesko?“ (Drobnosti), in: NŘ 25, 1941, pp. 126–127.

Jmenný tvar středního rodu přídavného jména s příponou -ský, -ská, -ské bývá velmi často jménem země.“

•   „»Potápky« a »potápnice«“ (Drobnosti. J. Bš.), in: NŘ 25, 1941, p. 32.

Afektovaná mládež s vlastním slangem. „Potápky mluví prý pomalu, rozvláčně, jen na půl úst, s bařtipánským nosovým zabarvením...“ Potápkyně (sleznice, kristiánky, bedly) mají hrubý, drsný, skřehotavý hlas — podobným zpívají jazzové zpěvačky. Sami si říkají trafíci podle »Trafouše« (Trafalgar Square) neboli Václavského náměstí, případně svingaři, neboť jejich nejmilejší zábavou je swing (při „svinčení“ tanečník s družkou dělají podřepy a proplouvají sálem, „potápějí se“...).

•   „Rosa, Arbes“ (Drobnosti), in: NŘ 25, 1941, p. 32. — Viz 1940.

Ohlasy od čtenáře Nezbedy z Dymokur. Rosa jen se -s-, něm. rodina Rossak; a dva doklady jména Růža a jeden Hrášek.

1942

•   „Nevhodné názvy v chemii“ (Drobnosti), in: NŘ 26, 1942, p. 237.

Anonce článku ve Vesmíru XXI/1, s. 14–15 od Karla Komárka o vžitých nepřeměnných názvech z chemie, „fosfor bílý“ atp.

•   „Před Vorlovy“ (Drobnosti), in: NŘ 26, 1942, p. 30.

Na Soběslavsku jsoy označovány rodiny přídavným jménem přivlastňovacím. Např.: „Tu před Vorlovy spatřila něco ohnivého.“

1943

•   „Jej místo jeho, ho“ (Drobnosti. Bš.), in: NŘ 27, 1943, p. 190–191.

•   „Náš a svůj“ (Drobnosti. J. B.), in: NŘ 27, 1943, p. 119.

•   „O jednom významu zájmena ten ve větách vztažných“ (Drobnosti. Bš.), in: NŘ 27, 1943, p. 191–192.

K tomu viz pozn. K. E., NŘ 28, 1944, s. 20.

•   „Porušování základní barvy českých samohlásek“, in: NŘ 27, 1943, pp. 64–65.

1944

•   „-ismy“ (Drobnosti. Bš.), in: NŘ 28, 1944, pp. 65.

Viz třeba fr. l'ana (Voltairiana a p.). — Připojena pozn. od š (Šmilauer), pp. 65–66.

•   „O našich příjmeních“, in: NŘ 28, 1944, pp. 141–148, 165–174.

Předneseno v Kruhu přátel českého jazyka v Praze.

•   „Thám a Tamele“ (Drobnosti. J. Bš.), in: NŘ 28, 1944, pp. 91–92.

•   „Z Jinec či z Jinců“ (Drobnosti), in: NŘ 28, 1944, p. 116.

Ke skloňování místního jména Jince. Genitiv Jinců uváděný Pravidly (1941), bude nutno opustit.

1945

•   „Prosy Františka Jakubova nebo F. Jakubůva či F. Jakubův?“ (Drobnosti. Bš.), in: NŘ 29, 1945, p. 24.

•   „Vašatý, Bradý a podobná příjmení“ (Drobnosti. Bš.), in: NŘ 29, 1945, pp. 143–144.

1946

•   „Jaké české příjmení si vybrati?“, in: NŘ 30, 1946, pp. 78–86, 121–128.

Jádrem příspěvku, myšleného jako rada těm, kdo si chtějí počeštiti příjmení, je rozbor a utřídění českých příjmení ze Soběslavska.

•   „Princ Waleský či princ z Walesu?“, in: NŘ 30, 1946, pp. 53–54.

•   „Příjmení Těhník a Technik“, in: NŘ 30, 1946, p. 20.

1947

•   „Kapitoly o tvarech našich příjmení“, in: ČMF 30, 1947, pp. 263–264.

•   „Příspěvky k poznání německých příjmení Čechů“, in: Druhé hovory o českém jazyce, Praha 1947, pp. 244–253.

1948

•   „Estetická hlediska při spojování křestních jmen s příjmeními“, in: Oběžník KPČJ 2, 1948, č. 5, pp. 8–9.

•   „Několik poznámek o jménech míst“, in: OKPČJ 2, 1949, č. 10, s. 7–8.

•   „Příjmení Dedera“, in: NŘ 32, 1948, p. 20.

•   „U sluncí a U slunců“ (Drobnosti), in: NŘ 32, 1948, p. 19–20.

Ke jménům domů.

1950

•   „Pronikání cizích křestních jmen v době starší“, in: OKPČJ 3, 1950, č. 15/16, s. 7.

•   „Rodová jména v lidových rčeních“, in: OKPČJ 3, 1950, č. 15/16, s. 5.

1951

•   „Osobní jména v Jiráskově díle“, in: OKPČJ 4, 1951, č. 20, s. 1–2.

1954

•   „Čeština ve vztahu k odborným předmětům na vyšší škole zeměměřičské“, in: Zeměměřičství 4 (42), 1954, s. 85–87.

Význam pomístního názvosloví a toponomastiky pro zeměměřiče.

1956

•   „O vyučování češtině, zvláště slohu, na průmyslových školách“, in: ČJ 6, 1956, s. 139–143.

1959

•   „Matení místních jmen s osobními v překladech ze západních jazyků“, in: Cizí jazyky 3, 1959, s. 84.

Několik konkrétních dokladů.

1960

•   „Výslovnost našich příjmení německého původu“, in: NŘ 43, 1960, pp. 269–275.

1961

•   „O názvech slovesných děl“, in: NŘ 44, 1961, pp. 279–290.

1962

•   Německo-český a česko-německý kapesní slovník. 1962.

•   „Naše příjmení nečeského původu ze zeměpisných jmen s příponou -ing, -ingen“, in: ZMK 3, 1962, pp. 298–300.

•   „Naše příjmení německého původu z místních jmen se základem Öd = samota“, in: ZMK 3, 1962, pp. 135–136.

•   O českých příjmeních, Práce ČSAV, Studie a prameny sv. 14, Nakl. ČSAV, Praha 1962, str. 355.

Viz též: Věra Doležalová, „Retrográdní rejstřík ke knize Josefa Beneše O českých příjmeních“, in: ZMK 15, 1974, č. 3–4, str. 309–506.

•   „O českých příjmeních“ (autoreferát), in: ZMK 3, 1962, pp. 413–415.

1963

•   „Naše příjmení z podstatného jména Hof a z jeho odvozenin“, in: ZMK 4, 1963, pp. 15–19.

1965

•   „Familiennamen tschechischer Herkunft in deutscher Umwelt“, in: Deutsch-tschechische Beziehung im Bereich der Sprache und Kultur, Berlin 1963, pp. 187–205.

Změny českých příjmení v německém prostředí.

•   „Jak se správně podepisovat?“, in: Národní výbory (Praha) 1965, č. 15, pp. 836–837.

Správné pořadí: rodné jméno, příjmení.

•   „Příjmení Šmilauer a jméno Vladimír“ (Příloha k č. 5: Oslava 70. narozenin Vladimíra Šmilauera), in: ZMK 6, 1965, pp. 3–4.

•   „Jan Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, 317 s.“, in: ČJL 15, 1964/1965, p. 56.

1966

•   „Ještěd (Ještěr) — Jeschken (Jaschkn)“, in: ZMK 7, 1966, str. 223–225.

•   „Waldštejn — Wallenstein. Příspěvek ke konkrétní onomastické metodologii“, in: Onomastické práce 1, Praha 1966, str. 13–18.

1967

•   „Oharka“, in: ZMK 8, 1967, str. 7–8.

K původu říčního názvu.

•   „O německých příjmeních Čechů“, in: Třetí zasedání Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku, Praha 1967, str. 175–178.

•   „Podžatecká“, in: ZMK 8, 1967, str. 437.

Jméno sídliště v Mostě.

1968

•   „Die Anpassung deutscher Familiennamen der Tschechen an die tschechischen Sprachverhältnisse“, in: Onomastica Slavogermanica 4, Wrocław 1968, pp. 165–171.

•   „Co znamená obrat »člověk z Ještěda«?“ (27. stovka), in: ZMK 9, 1968, str. 562.

•   „Křestní jméno Ladislav“, in: Onomastické práce 2, Praha 1968, pp. 21–24.

•   „Oživení staročeských osobních jmen“, in: Symbolae philologicae in honorem Witold Taszycki, Wrocław 1968, pp. 16–.../?/

•   „Přezdívkami sportovců...“ (27. stovka), in: ZMK 9, 1968, str. 560–561.

Podle článku Z. Šupicha v Rudém Právu z 13. ledna 1968.

•   „Sortiment a frekvence mužských (křestních, rodných) jmen Slováků v konfrontaci s obdobnými jevy českými“, in: ZMK 9, 1968, str. 154–167.

1969

•   „Chocholatá Lhota (u Prachatic) — motivace přívlastku“ (30. stovka), in: ZMK 10, 1969, str. 331–332.

•   „Miscellanea Kafkiana“, in: ČMF 51, 1969, str. 236–238.

Výklad příjmení Franze Kafky.

•   „O jménech hory Smrku v Jizerských horách“, in: ZMK 10, 1969, str. 483–486.

•   „Příjmení Sobotka“, in: Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 6, 1969, str. 79.

•   „Složená příjmení německého původu obsahující křestní jména“, in: ZMK 10, 1969, str. 678–681.

•   „Zu Max Brod Namendeutung“, in: BNF 4, 1969, pp. 215–216.

Výklady jména Maxe Broda.

1970

•   „Jak vykládat jméno Kubern, Na Kubrnech?“ (32. stovka), in: ZMK 11, 1970, str. 149–150.

•   „Některé osobitosti německých příjmení Čechů“, in: Onomastické práce 3, Praha 1970, str. 25–32.

1972

•   „Aktualizace příjmení“, in: ZMK 13, 1972, str. 10–23.

•   „Jarmilna skála“ (42.–43. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 614.

•   „Náhražková Švýcarska“ (42.–43. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 545.

Použití jména Švýcarsko v toponymii na základě podobnosti terénu.

•   „O příjmeních v padělaných občanských průkazech“, in: ZMK 13, 1972, str. 604.

Výběr příjmení v padělaných obč. průkazech odbojářů za německé okupace.

•   „Vypravování, pověsti a »legendy« o příjmeních“, in: ZMK 13, 1972, str. 345–349.

•   „B. Koudela, Místní jména v okresu Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1971, 71 s.“ (40.–41. stovka), in: ZMK 13, 1972, str. 317–318.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: BNF 7, 1972, str. 377–379.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: ZMK 13, 1972, str. 509–513.

•   „J. Neumann, Tschechische Familiennamen in Wien. EIne namenkundliche Dokumentation, Wien 1972 (1. vyd.) a 1973 (2. vyd.), 269 s.“, in: ZKPJČ 1976 (únor), str. 26–28.

1973

•   „Hirzo = Hýř“ (45.–47. stovka), in: ZMK 14, 1973, str. 517–518.

Výklad jména zvíkovského purkrabího Hrze a příjmení odvozených ze stejného základu.

•   „Muskie“ (45.–47. stovka), in: ZMK 14, 1973, str. 419.

Původ amerického příjmení.

1974

•   „Dalmatin — název psí rasy z příjmení“ (50. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 73.

•   „Hundertwasser“ (51. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 254.

Friedensreich Hundertwasser byl pseudonym rakouského výtvarníka Friedricha Stowassera (1928—2000) neboli Stovody.

•   „Chuligán“ (50. stovka), in: ZMK 15, 1974, str. 71.

Apelativum pochází z příjmení.

•   „Křestní jméno Věnceslav a Věnceslava“, in: ZMK 15, 1974, str. 167-171.

1975

•   „Konfrontace našich příjmení českého a německého původu“, in: ZMK 16, 1975, str. 101–109.

•   „Příjmení Cuřín“ (opověď na dotaz; 54.–55. stovka), in: ZMK 16, 1975, str. 566.

•   „Satchmo“ (54.–55. stovka), in: ZMK 16, 1975, str. 524–525.

K přezdívce černošského skladatele, instrumentalisty a zpěváka Louise Armstronga (1901—1971).

1976

•   „Názvy českých beatových skupin“ (58.–60. stovka), in: ZMK 17, 1976, str. 363.

•   „O. Kronsteiner, Die alpenslawischen Personennamen. Wien 1975“, in: ZMK 17, 1976, str. 507–509.

1977

•   „Bobby, český bobík“ (63.–64. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 356.

Vznik přezdívky londýnských policistů.

•   „Česká příjmení rodin židovského původu“, in: ZKPČJ 1977, str. 13–15.

•   „Pojmenování částí oděvů osobním jménem“ (61.–62. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 224–225.

•   „Příjmení z místního jména narážkou na místní událost“ (65. stovka), in: ZMK 18, 1977, str. 631.

1978

•   „Jméno hory Libína“, in: ZMK 19, 1978, str. 445–448.

Libín, hora u Prachatic, 1091 m. n. m.

•   „Názvům odrůd růží...“ (66.–67. stovka), in: ZMK 19, 1978, str. 125–126.

Původ jmen odrůd růží podle knihy Růže — královna květin (Jaroslav Havlů, Bohumil Jaša, Josef Klimeš), SZN, Praha 1977.

•   „Poměr příjmení z apelativ k apelativům“, in: ZMK 19, 1978, str. 253–260.

Příjmení jsou jiný druh slov než apelativa.

1979

•   „Ejem“ (odpověď na dotaz; 69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 184–185.

Výklad příjmení Ejem / Eyem / Egem a Eim, Aim.

•   „Elemér“ (71.–72. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 376–377.

Výklad rodného jména.

•   „Naše místní jména jako příjmení rodin židovského původu“, in: ZMK 20, 1979, str. 13–24.

•   „Příjmení hrdiny Jiráskova Věka, F. Vl. Heka“ (69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 198.

Podle knihy J. Johanidese Fr. Vl. Hek, Praha 1976.

•   „Remek II.“ (69.–70. stovka), in: ZMK 20, 1979, str. 178.

Původ příjmení prvního československého kosmonauta.

1980

•   „Některé informace vyplývající z našich příjmení“, in: ZMK 21, 1980, str. 194–199.

Informace demografické a antropologické, jejich omezená platnost.

1981

•   „Dismas“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 182–183.

Původ a užívání rodného jména Dismas.

•   „Est Est Est“ (76.–79. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 619.

Původ jména vína.

•   „Naše německá a zdánlivě německá příjmení a jejich svědectví“, in: ZKPČJ (březen) 1981, str. 35–41.

•   „Názvy hromadných turistických pochodů“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 186–187.

•   „Rod Alšův a Myslbekův“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 183.

K původu příjmení Aleš a Myslbek.

•   „Umělecké jméno Ferenc Futurista“ (75. stovka), in: ZMK 22, 1981, str. 216.

1982

•   „Jan Maria Plojhar“ (75. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 630–631.

Původ jména Zeyerova románového hrdiny.

•   „Marten“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 174.

•   „Naše příjmení psaná starým pravopisem“, in: ZMK 23, 1982, str. 535–543.

•   „Příjmení Stroupežnický“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 176–177.

•   „Složená příjmení se základním členem -bek za -bach“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 174–176.

K německým příjmení Čechů.

•   „Současná rodná jména v Olomouci“ (76.–79. stovka), in: ZMK 23, 1982, str. 232–233.

Frekvence a obliba jmen.

•   „H. Bahlow, Deutsches Namen Lexikon. Familien- und Vornamen nach Ursprung und Sinn erklärt. — 2. Aufl. Stuttgart–Hamburg–München 1981, 576 s.“, in: ZMK 23, 1982, str. 383–389.

1983

•   „Diskusní příspěvek k referátu M. Rackové »Onomastika jako součást učitelského vzdělání«“, in: Slavica Pragensia 19, 1976 (Praha 1983), str. 222–223.

•   „Košvanec“ (83. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 626.

•   „K referátu o první části příspěvku P. Trosta »Über einige tschechische Familiennamen« (Onomastica Slavogermanica XIII) v ZMK 23, 1982, s. 442“ (83. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 621–623.

Polemika o výkladu některých příjmení.

•   „Linné“ (82. stovka), in: OZ 24, 1983, str. 432.

K původu příjmení švédského botanika.

•   Dobrava Moldanová: Naše příjmení. Malé encyklopedie, svazek 16.   Mladá fronta, Praha 1983, str. 289. — Viz 2004.

Založeno na bohatém materiálu Josefa Beneše.

•   „Politické aspekty ve vývoji našich příjmení od první perzekuce za Habsburků (od poloviny 16. století)“, in: Slavica Pragensia 19, 1976 (Praha 1983), str. 119–123.

•   „Příjmení z vokativu“, in: OZ 24, 1983, str. 509–510.

1984

•   „Cizí příjmení připomínající svou podobou naše“, in: OZ 25, 1984, str. 251–258.

•   „Francouzská příjmení u nás“, in: OZ 25, 1984, str. 17–22.

•   „Italská příjmení u nás“, in: OZ 25, 1984, str. 259–264.

•   „Taussig — jak je třeba vykládati toto příjmení“ (Zprávy), in: OZ 25, 1984, str. 477.

1998

•   Německá příjmení u Čechů 1. Ed. Marie Nováková. Acta Universitatis Purkinianae 34. Slavogermanica IX.   Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1998, str. XIX + [3] + 359 + [1].

•   Německá příjmení u Čechů 2. Rejstříky vypracovala Marie Nováková. Acta Universitatis Purkinianae 34. Slavogermanica IX.   Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1998, str. [4] + 242 + [2].

2004

•   Dobrava Moldanová: Naše příjmení.   Agentura Pankrác, Praha 2004 (2. rozšířené vydání), str. 232.

Viz vydání z roku 1983.

Prameny

Nováková, Marie: „Josef Beneš a onomastika. Výběrový bibliografický soupis“, in: OZ ČSAV 27, 1985, č. 4–5, s. 340–348.

Nováková, Marie: „Tištěné práce Josefa Beneše o příjmeních“, in: Německá příjmení u Čechů I, 1998, pp. 4–5.

Bibliografie, za jejíž základ jsme vzali soupisy Marie Novákové, se stále rozrůstá.

Za laskavé poskytnutí fotografie dr. Josefa Beneše
děkujeme prof. Dobravě Moldanové.

( Poslední aktualizace 18. července 2011 )