|
Pavel Trost [ 1907—1987 ] Bibliografie |
( Sestavili Emanuel Macek a Jaromír Povejšil )
19321. „Tréma“, Naše řeč 16, 1932, č. 4 (duben), str. 111–112. K původu slova „tréma“, které vzniklo patrně z divadelního argotu z italského tremolo „třesavý, chvějící se“, odvoz. od lat. tremere „třásti se, chvěti se, teteliti se“. Starší výklad z nedoloženého řec. tréma (od τρέω) je nutno odmítnout.
19332. „Schimpfwörter als Kosenamen“, Indogermanische Forschungen 51, 1933, Nr. 2 (Juni), pp. 101–112. O nadávkách užitých v různých typech lichotivých jmen. 3. „Zur Wesensbestimmung der Kenning“, Zeitschrift für deutsches Altertum und deutsche Literatur 70, 1933, Hft. 4 (Dezember), pp. 235–236. Sign.: Paul Trost. K pojmu kenning jako básnické figuře staroislandské a keltské poesie.
19343x. Indogermanisches Tabu. Paul Trost. Dissertation. Philosophische Fakultät der deutschen Universität in Prag. 1934. 4°. Maschinenschrift. 184 S. Dissertationsbetreuer: Friedrich Slotty. — Fritz Paudler. Inhalt: A. Der Sinn der Frage /3/. B. Das Worttabu /13/. C. Das Tabuwort 1. Tiere /27/. 2. Sonderspräche der Jäger /40/. 3. Menschlicher Körper /57/. 4. Organminderwertigkeit /66/. 5. Tabuplural /73/. 6. Verwandtschaft /89/. 7. Rechts und links /101/. 8. Gegensinn a. „Gegensinn der Urworte“ /116/. b. Gestern und morgen /122/. c. Schimpf- als Kosewörter /139/. d. Schlecht und gut /139/. 9. Farben /147/. 10. Feuer /163/. 11. Mond /169/. 12. Die Sonne geht unter /171/. 13. Zu skaldischer Wortkunst /176/.
4. „Zur Sondersprache der Jäger“, in: Wörter und Sachen 16, 1934 (Heidelberg), pp. 61–67. O mysliveckém slangu. 19355. „O pražském argotisování“, Slovo a slovesnost 1, 1935, č. 2, str. 106–108. K dílčímu problému jazykové sociologie.
6. „Argot a slang“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 1, 1935, č. 4, str. 240–242.
6x. „Problémy jazykového tabu“ (Kronika: Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od ledna do června 1935 [4. června]. Résumé), Slovo a slovesnost 1, 1935, č. 4, str. 256. Cp. Petr Čermák et al., Pražský lingvistický kroužek v dokumentech, 2012, s. 171: Probleme des Sprachtabu.
7. „Der paronomastisch-potenzierende Genitiv Pluralis“, Zeitschrift für Semitistik und verwandte Gebiete 10, 1935, pp. 326–328. Sign.: Paul Trost. O paronomasticky umocňujícímu genitivu plurálu. Cp. Joseph Vendryes, „XXIII. Un emploi particulier du génitif pluriel, étudié par M. Trost“, ÉC 1, 1936, p. 388 (Online: persee.fr).
19368. „Zur Versgestalt des lettischen Volksliedes“, Studi baltici 5 (1935—1936). A cura di Giacomo Devoto. Publicazioni del'«Istituto per l'Europa orientale», sezione baltica, 5. Roma, Istituto per l'Europa orientale, 1936, pp. 109–111. Versologický pohled na lotyšskou lidovou píseň.
9. „Bemerkungen zum Sprachtabu“, in: Travaux du Cercle linguistique de Prague 6, Études dédiés au Quatrième congrès de linguistes 1936, pp. 288–294. O významu a nahrazování tabuizovaných slov v řeči. 10. „Jazyk a hláskové zákony“, in: Věda a život 6 (15. 4. 1936), roč. 2, 1935–36, str. 276–282. O vývojové zákonitosti jazyka, přehled jazvkovědných teorií a zvláště o fonologickém řešení problému hláskových zákonů. 11. „Der blosse Tiername als Gewässerbezeichnung“, in: Zeitschrift für Ortsnamenforschung 2 (August), Jg. 12, 1936, pp. 89–90. K původu názvů řek v různých jazycích podle zvířat. 12. „Kniha studií z hospodářské germanistiky“ (Kronika), Slovo a slovesnost 2, 1936, č. 3, str. 198–199.
12x. „Strukturální rozbor Célinova románu Voyage au bout de la nuit“ (Kronika: Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od března do června 1936 [30. března]. Résumé), Slovo a slovesnost 2, 1936, č. 4, str. 262. Cp. Petr Čermák et al., Pražský lingvistický kroužek v dokumentech, 2012, s. 202-203: Sprache des Romans von Céline.
193713. „Poláčkův román maloměstský“, Slovo a slovesnost 3, 1937, č. 3, str. 166–172. O povaze jazykové komiky románu Okresní město.
14. „Ruský sborník germanistický“ (Kronika), Slovo a slovesnost 3, 1937, č. 3, str. 190–191.
15. „O problémech větné intonace (In memoriam Stanislava Petříka)“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 3, 1937, č. 4, str. 226–230. Poznámky ke studii S. P. „K hudobnej stránke slovenskej vety", Carpatica 1936, řada A, sv. I, str. 239–302.
193816. „Apie Lietuvių liaudies dainos esmę“, in: Naujoji Romuva 44 (Kaunas), 1938. O litevských lidových písních. 17. „Staropolský verš ve srovnání se staročeským“ (Rozhledy: Nové práce o verši polském a českém: 2.), Slovo a slovesnost 4, 1938, č. 1, str. 50–51.
18. „Český verš ve srovnání s německým“ (Rozhledy: Nové práce o verši polském a českém: 3.), Slovo a slovesnost 4, 1938, č. 1, str. 51–53.
19. „Ai. aw. strī »Weib«“, in: Indogermanische Forschungen 3 (September), Jg. 56, 1938, pp. 197–198. K původu staroindického strī (žena). 20. „Der blosse Baumname als Gewässerbezeichnung“, in: Zeitschrift für Namenforschung 2 (September), Jg. 14, 1938, pp. 170–172. K původu názvů řek v různých jazycích podle stromů. 21. „Ernst Schwarz, Die flurnamen des Bezirkes Gablonz, Verlag der Deutschen Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik, Prag 1935. (Sudetendeutsches Flurnamenbuch, Bd. 1.)", in: Zeitschrift für Namenforschung 2 (September), Jg.14, 1938, pp. 217–218. Recenze knihy vykládající původ německých jmen plání, pastvin, potoků, cest apod. v jabloneckém okrese. 193922. „Vliv císařské kanceláře Karlovy na slovesnou kulturu německou“, in: Co daly naše země Evropě a lidstvu. Od slovanských věrozvěstů k národnímu obrození. Red. Vilém Mathesius. Praha: Evropský literární klub, Sfinx, 1939, str. 67–71. Viz: 2. vyd. 1940. — 3. vyd. 1998.
23. „Bemerkungen zum deutschen Vokalsystem“, in: Travaux du Cercle linguistique de Prague 8 (Études phonologiques dédiées à la mémoire de M. le prince N. S. Trubeckoj). Jednota Českých matematiků a fyziků, Praha 1939, str. 319–326. Ke vztahu mezi samohláskovými grafémy a fonémy v němčině. 24. „Zum lateinischen Kondizionalsatz“, Glotta 27, 1938—1939 (Göttingen), Hft. 3-4 (Februar 1939), pp. 206–211. Aplikace idejí N. S. Trubeckého a Romana Jakobsona na latinské podmínkové věty.
25. „Z problémů poetiky“ (Kronika), Slovo a slovesnost 5, 1939, č. 1, str. 59–61. Podepsáno: P. T.
26. „Česká práce o větné intonaci“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 5, 1939, č. 2, str. 99–103.
194027. „Kunhutina píseň a sekvence Tomáše Akvinského ‟Lauda Sion”“, Slovo a slovesnost 6, 1940, č. 1, str. 35–37. O typu mystiky abatyše Kunhuty.
28. „A. V. Isačenko, Slovenski verz. Laibach (Ljubljana), Akademska Založba 1939, 8°, 104 S.“, Zeitschrift für slavische Philologie 17, 1940–1941, Nr. 1 (1940), pp. 237–239. Sign.: Paul Trost. Recenze knihy A. V. Isačenka o slovinském verši. 29. „Fonometrie“ (Kronika), Slovo a slovesnost 6, 1940, č. 3, str. 175–176. Podepsáno: P. T. O pojetí fonometrie psychiatra a fonetika Eberharda Zwirnera a (nepříbuzného) matematika Kurta Zwirnera jako jazykozpytné techniky užívající matematických, fyzikálních, fyziologických a psychologických prostředků k srovnávání jazyků.
29a. „Vliv císařské kanceláře Karlovy na slovesnou kulturu německou“, in: Co daly naše země Evropě a lidstvu. Úvody k oběma částem napsal a celé dílo redigoval Vilém Mathesius. Nové cíle; svazek 843. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1940,str. 67–71. Viz 1.vydání 1939. 194130. „O německém přízvuku“, in: Hrst studií a vzpomínek. Prof. dr. Antonínu Beerovi jeho žáci. Red. Leopold Zatočil. Odbočka Jednoty Českých filologů, Brno 1941. Str. 68–76. S kapitolkami: 1. „Zásady slovního přízvuku, pragermánská a německá", 2. „Přízvuk složenin", 3. „Přízvuk cizích slov", 4. „Vedlejší přízvuk", 5. „Větný přízvuk", 6. „Přízvuk a melodie" a 7. „Přízvuk a jazyková stavba". 31. „K rytmu a taktu české lidové písně“ (Kronika), Slovo a slovesnost 7, 1941, č. 1, str. 47–49.
32. „O nápěvcích mluvy“ (Kronika), Slovo a slovesnost 7, 1941, č. 1, str. 49. Podepsáno: P. T.
33. „O smyslu jazykových zkratek“, Slovo a slovesnost 7, 1941, č. 2, str. 107. Podepsáno: P. T.
34. „Zur Frage der Satzmelodie“, in: Sborník Matice slovenskej (Turčiansky Svätý Martin) 1940, část prvá: Jazykoveda, č. 1, září 1941, str. 5–7. O větné melodii. — Psáno německy. 35. „O jazykové komice“ (Kronika), Slovo a slovesnost 7, 1941, č. 4, str. 219–220. Podepsáno: P. T.
194236. „O porozumění slovům“, Slovo a slovesnost 8, 1942, č. 3, str. 161–162. Podepsáno: T.
37. „Novotářská německá mluvnice“, Slovo a slovesnost 8, 1942, č. 4, str. 215–216. Podepsáno: T.
194338. „In margine Sušilových ‟Národních písní moravských”“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 9, 1943, č. 2-3, str. 159–162.
39. „Sv. Augustin o jazyce“ (Kronika), Slovo a slovesnost 9, 1943, č. 2-3, str. 164–166. Podepsáno: P. T.
40. „Jazyková theorie historika jazyka“ (Kronika), Slovo a slovesnost 9, 1943, č. 4, str. 220. Podepsáno: P. T.
194741. „Qu'est-ce que le vocatif?“, Bulletin linguistique 15, 1947 (Faculté des Lettres de Bucarest. Institut de Linguistique Roumaine), pp. 5–7. Sign.: Paul Trost. O povaze vokativu.
42. „Wolfgang Kayser, Kleine deutsche Versschule. Bern, A. Francke, 1946. (Sammlung Dalp, Bd. 21.) 118 S. Preis: Fr. s. 4.60“ (Besprechungen), Neuphilologische Mitteilungen 48, 1947, Nr. 4, pp. 188–191. 43. „Nad dílem Romana Jakobsona“, in: List Sdružení moravských spisovatelů 1/2, (listopad 1947), roč. 2, (Brno) 1947–48, str. 28–32. 44. „Stopadesátiletý Heine“, in: List Sdružení moravských spisovatelů 1/2, (listopad 1947), roč. 2, (Brno) 1947–48, str. 33–35. 45. „O jedné tendenci v dnešní poesii“, in: Blok 1 (28. 11. 1947), roč. 2, (Brno) 1947–48, str. 11. O nahrazování obrazného metaforického jazyka jazykem věcným, zvláště u Vladimíra Holana, Ivana Blatného a Josefa Kainara. 194846. „K dvojjazyčnosti Vojny a míru“, in: Pocta Františku Trávníčkovi a Franku Wollmanovi, Uspořádali Antonín Grund, Adolf Kellner, Josef Kurz. Komenium, Brno 1948 (Ročenka semináře pro slovanskou filologii při Filosofické fakultě brněnské university, sv. 1). Str.405–413. K francouzským pasážím v ruském textu románu Lva Nikolajeviče Tolstého. 47. „Wilhelm Havers, Neuere Literatur zum Sprachtabu, Akademie der Wissenschaften, Wien, phil-hist. Kl., Bd. 223, Abh. 5, 1946“, in: Bulletin linguistique 16, 1948 (Faculté des Lettres de Bucarest. Institut de Linguistique Roumaine), pp. 161–162. Sign.: Paul Trost. O knize W. H. o novější literatuře týkající se jazykových tabu.
48. „K výkladu Asanaginice“, Slavia 18 (Sborník věnovaný Matyáši Murkovi — 1941), 1947–1948, str. 221–222. K námětu jihoslovanské národní balady.
49. „Tabu vokativu“, Listy filologické 72, 1948, č. 1, str. 33–38. O nominativu jako tabu přímého oslovení v hovorové češtině a některých nářečích.
50. „Jozef Ružička: Z problematiky slabiky a prozodických vlastností. K vývinu hornoněmeckého slova, Slovenská akademia vied a umení, Bratislava 1947“, Časopis pro moderní filologii 31, 1947–48, příloha Philologica 3, č. 2 (únor 1948), str. 22–23. Recenze. — Psáno anglicky. 51. „Augusta Šebestová: Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky“, in: List Sdružení moravských spisovatelů 5/6 (březen 1948), roč. 2, (Brno) 1947–48, str. 151–152. Recenze 2. vydání; k vyd. připravila Pavla Antošová; s předmluvou Bohuslava Havránka; F. Borový, Praha 1937. 52. „Hugo Siebenschein — Edwin Muir — Emil Utitz — Peter Demetz: Franz Kafka a Praha, Praha 1947“, in: List Sdružení moravských spisovatelů 5/6, (březen 1943), roč. 2, (Brno) 1947–43, str. 156–157. (Recenze.) 53. „Na okraj Kafkova Ortelu“, in: List Sdružení moravských spisovatelů 7/8 (červen 1948), roč. 2, (Brno) 1947–43, str. 188–192. Interpretace Kafkovy prózy Das Urteil. 54. „Poslední próza Karla Poláčka“, Slovo a slovesnost 10, 1947—1948, č. 2 (23. 10. 1948), str. 107–109. Charakteristika jazykové komiky v románu Bylo nás pět.
55. „Úvody do fonologie“ (Kronika), Slovo a slovesnost 10, 1947—1948, č. 2 (23. 10. 1948), Str. 122–123.
194956. „Počátky staročeské mystiky“ (Kronika), Slovo a slovesnost 11, 1948—1949, č. 3 (8. 6. 1949), str. 140–141.
57. „K intonaci slovenštiny“, Listy filologické 73, 1949, č. 2-3, str. 355.
58. „K nejstarší české duchovní poesii“, Slovo a slovesnost 11, 1948—1949, č. 4 (12. 10. 1949), str. 162–165. 1. Píseň Ostrovská. — 2. Ještě jednou ke Kunhutině písni. O tzv. písni Ostrovské (Slovo do světa stvořenie) a písni Kunhutině (Vítaj králu všemohúcí).
195059. „Wolfgang Kayser: Kleine deutsche Versschule, A. Francke, Bern 1946 (Sammlung Dalp, vol. 21)“, Časopis pro moderní filologii, 1949–50, příloha Philologica 5, č. 2 (leden 1950), str. 29. Recenze. — Psáno anglicky. 60. „Josef Janko: Jazyková melodie a její výšky a hloubky ve službách skladby a významosloví, Karlova universita, Praha 1948 (Sbírka pojednání a rozprav, sv. 24)“, Časopis pro moderní filologii 33, 1949–50, příloha Philologica 5, č. 2 (leden 1950), str. 20–21. Recenze. — Psáno anglicky. 61. „Josef Janko: Jazyková melodie a její výšky a hloubky ve službách skladby a významosloví, Karlova universita, Praha 1943 (Sbírka pojednání a rozprav, sv. 24)“ (Recenze), in: Naše věda roč. 27, 1950, č. 1/2, str. 29–33. 62. „K etymologickému slovníku místních jmen v Čechách“ (Kronika), Slovo a slovesnost 12, 1950—1951, č. 1, str. 52.
63. „Recueil linguistique de Bratislava publié par le Cercle linguistique de Bratislava. Rédacteur en chef: Alexander Isačenko. Vol. I. Bratislava 1949, 210 p.“, Časopis pro moderní filologii 33, 1949–50, příloha Philologica 5, č. 3 (duben 1950), str. 33–34.
64. „Velké dílo Vladimíra Úlehly o lidové písni strážnické“ (Literatura a zprávy), Časopis Matice moravské 69, 1950, č. 3-4 (červenec–prosinec), str. 393–394.
65. „Nový překlad Písma“ (Kronika), Slovo a slovesnost 12, 1950—1951, č. 2, str. 111–112.
Polemika s recenzí Stanislava Segerta in: Slovesná věda 1, 1947–43, str. 171–175.
66. „E. M. Uhlenbeck: De tegenstelling Krama: ngoko. Haar positie in het Javaanse taalsysteem, J. B. Wolters, Groningen–Djakarta 1950“, Časopis pro moderní filologii 34, 1950–51, příloha Philologica 1, (listopad 1950), roč. 6, str. 10–11. Recenze. Poznámky k sémantické, syntaktické a fonematické problematice javánštiny in margine knihy E. M. U. — Psáno francouzsky. 67. „Znamenitá studie Jaromíra Běliče“ (Literatura a zprávy), Časopis Matice moravské 69, 1950, č. 3-4 (červenec–prosinec), str. 347–349.
195168. „Strophes des chansons françaises“, Neuphilologische Mitteilungen 52, 1951, No. 1, pp. 10–13. O strofice francouzských písní. 69. „Sovětská armenistika“, Listy filologické 75, 1951, č. 3-4 (29. 8.), str. 238–240.
195270. „N. S. Pospelov: »Ponjatije grammatičeskoj kategorii u N. J. Marra i jego posledovatelej«“, in: Sovětská věda — Jazykověda 1, (6. 3.), roč. 2, 1952, str. 138. Recenze stati N. S. P. „Pojetí gramatické kategorie u N. J. Marra a jeho stoupenců" (Protiv vul'garizacii i izvraščenija marksizma v jazykoznanii I, red. V. V. Vinogradov a B. A. Serebrennikov; Institut jazykoznanija Akademii nauk SSSR, Moskva 1951). 71. „Germanistika v posledních číslech časopisu Inostrannyje jazyki v škole", in: Sovětská věda - Jazykověda 1, (6. 3.), roč. 2, 1952, str. 155. Stručný přehled; navazuje na přehled Josefa Šedivého „Germanistika v posledních třech číslech časopisu Inostrannyje jazyki v škole", (Sovětská věda - Jazykověda 3/4, (květen –srpen), roč. 1, 1951, str. 115). 72. „V. F. Šišmarev: »Románské jazyky jihovýchodní Evropy a národní jazyk Moldavské SSR«“, in: Sovětská věda - Jazykověda 4, (září), roč. 2, 1952, str. 379–381. Podepsáno: P. T. — Recenze studie z časopisu Voprosy jazykoznanija 1, 1952, pp. 80–100. 195373. „K otázce vnitřních zákonů jazykového vývoje“, in: Sovětská věda - Jazykověda 2 (únor), roč. 3, 1953, str. 136–138. O potřebě pojímat „vnitřní zákony vývoje jazyka jako specificky jazykové zákony, v dialektické jednotě mimojazykových a jazykových faktorů“; in margine knihy J. V. Stalina O marxismu v jazykovědě (přel. kolektiv; Svoboda, Praha 1950). 74. „J. D. Dešerijev: »Mladopis'mennyje i bezpis'mennyje jazyki i kritika ošibočnych položenij N. J. Marra o skreščenii jazykov«“, in: Sovětská věda - Jazykověda 4, (srpen), roč. 3, 1953, str. 325. O stati J. D. D. „Jazyky s mladou literaturou nebo bez literatury a kritika chybných tezi N. J. Marra o míšeni jazyků" (Protiv vul'garizacii i izvraščenija marksizma v jazykoznanii II; red. V. V. Vinogradov a B. A. Serebrennikov; Institut jazykoznanija Akademii nauk SSSR, Moskva 1952). 75. „I. K. Kusikjan: »Ošibki N. J. Marra v osveščenii istorii armjanskogo jazyka«“, in: Sovětská věda - Jazykověda 4 (srpen), roč. 3, 1953, str. 329–330. O stati I. K. K. „Chyby N. J. Marra ve výkladu dějin arménského jazyka" (Protiv vul'garizacii i izvraščenija marksizma v jazykoznaniji II; red. V. V. Vinogradov a B. A. Serebrennikov; Institut jazykoznanija Akademii nauk SSSR, Moskva 1952). 76. „V. I. Lytkin: »O nekotorych etimologijach N. J. Marra po ugrofinskim jazykam«“, in: Sovětská věda - Jazykověda 4 (srpen), roč. 3, 1953, str. 332–333. O stati V. I. L. „O některých etymologiích N. J. Marra z ugrofinských jazyků" (Protiv vul'garizacii i izvraščenija marksizma v jazykoznaniji II; red. V. V. Vinogradov a B. A. Serebrennikov; Institut jazykoznanija Akademii nauk SSSR, Moskva 1952). 77. „Je. A. Krašeninnikova: »O modálních slovesech v němčině«“, in: Sovětská věda - Jazykověda 4 (srpen), roč. 3, 1953, str. 348–349. Recenze studie v časopise Inostrannyje jazyki v škole 3, 1952. 78. „Nový český Hesiod“ (Kronika), Slovo a slovesnost 14, 1953, č. 3 (říjen), str. 141–142. Nepodepsáno. (Přiřazeno podle obsahu.) K metrické stránce překladu Julie Novákové Hesiodovy básně Práce a dni (Brno: Rovnost, 1950).
79. „Engelsův ‟Francký dialekt”“, Slovo a slovesnost 14, 1953, č. 4 (prosinec), str. 145–148.
80. „Etymologie má vyhovět po hláskoslovné stránce i po stránce významové...“ (Diskuse), Slavia 22, 1953, č. 2-3 (20. 12.), str. 323. Předneseno na konferenci o srovnávací slovanské jazykovědě, pořádané jazykovědným oddělením Slovanského ústavu ČSAV 5.–7. 3. 1953 na Filosofické fakultě Palackého university v Olomouci. Diskuse k IV. thematu (slovník staroslověnský a etymologický slovník slovanský) k referátu V. Machka („O potřebě a problematice slovanského etymologického slovníku“).
195481. „O »významu« hlásek“, in: Studie a práce lingvistické 1. K 60. narozeninám akademika Bohuslava Havránka. Red. Jaromír Bělič, Miloš Dokulil, Karel Horálek a Alois Jedlička. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954, str. 67–72. Kritika diletantských názorů na vztah mezi zvukem a významem v jazyce; též o eufonii v jazyce uměleckých děl. 82. „Poznámky o Bertu Brechtovi“, in: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci — Jazyk a literatura 1/2 (červenec), roč. 1, 1954, str. 117–123. Ke hře Trommeln in der Nacht (Bubny v noci) a k jeho dramatizaci Gorkého Matky. 83. „Otázky jazykovědy z hlediska prací J. V. Stalina“, in: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci — Jazyk a literatura 1/2 (červenec), roč. 1, 1954, str. 181–183. Rec.: Otázky jazykovědy z hlediska prací J. V. Stalina, Sborník přednášek, které byly prosloveny na všesvazových poradách o jazykovědě, konaných v srpnu 1950 na Lomonosovově státní universitě v Moskvě; přel. kolektiv překladatelů na Filosofické fakultě Palackého university v Olomouci za red. Jaromíra Běliče a Bohuslava Ilka; Nakladatelství Československo-sovětského institutu, Praha 1952 (Knižnice Československo-sovětského institutu, sv. 1). 84. „Slovo a pojem“, in: Sovětská jazykověda, 5/6 (prosinec), roč. 4, 1954, str. 411–412. K diskusi o vztahu slova k pojmu; srov. též stať „K problému slova a pojmu“ (viz 97). 85. „Vynikající slovenská práce onomastická“ (Kronika), Slovo a slovesnost 15, 1954, č. 4 (10. 12.), str. 182–183.
86. „Poznámka k novému překladu Heina“ (Kronika), Slovo a slovesnost 15, 1954, č. 4 (10. 12.), str. 187–188.
195587. „Závěr Schillerových Loupežníků“, in: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci — Jazyk a literatura 2, 1955, Str. 99–101. Interpretace vyznění dramatu; in margine knih Hanse Mayera Schiller und die Nation (Aufbau Verlag, Berlin 1953) a Studien zur deutschen Literaturgeschichte (1954). 88. „K německé předloze Závišovy písně“, in: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci — Jazyk literatura 2, 1955, str. 260–261. Stať in margine studie Leopolda Zatočila „Závišova píseň ve světle minnesangu a její předlohy" (Sborník Filosofické fakulty brněnské university 2/4, roč. 2, 1953 — Zdeňku Nejedlému k 75. narozeninám, str. 110–125. 89. „K obecným otázkám stylu“, Slovo a slovesnost 16, 1955, č. 1 (15. 3.), str. 15–17. Koreferát z celostátní konference o otázkách stylu a stylistiky, pořádané Ústavem pro jazyk český ČSAV 4.–5. 11. 1954 v Uhlících.
90. „O nový výklad Schillera“ (Zprávy), Časopis pro moderní filologii 37, 1955, č. 4 (srpen), str. 247–248.
91. „Zur Geschichte des ostmitteldeutschen Vokalismus“, Časopis pro moderní filologii 37, 1955, příloha Philologica 7 (1955), č. 4 (srpen), str. 52–54. Ke změně středohornoněmeckého ê ô na východostředoněmecké ī ū.
92. „O skloňování litevských a lotyšských vlastních jmen osobních v českých textech. (Návrh normování)“, Naše řeč 38, 1955, č. 7/8 (říjen), str. 202–204. S poznámkou redakce na str. 204 od V. Š. (= Vladimír Šmilauer). S návrhem skloňovat celý nominativní tvar, nikoli pouze kmenový základ.
195693. „O litevské literatuře“, in: Litevské povídky. Povídky národů SSSR, sv. 4. Svět sovětů, Praha 1956, str. 325–331. Uspořádal, k vyd. připravil, ediční poznámkou (str. 332) a poznámkami o Petrasu Cvirkovi (str. 48), Kazysu Marukasovi (str. 168), Jievě Simonaitisové (str. 224) a Mykolasu Sluckisovi (str. 238) opatřil Pavel Trost, který také přeložil povídky několika autorů (Cvirk: „Sémě bratrství“, str. 49–57, „Slavík“, str. 58–62, „Polibek“, str. 63–71, „Píseň“, str. 72–80, „Poslanec“, str. 81–87; Marukas: „Obžínkový věnec“, str. 169–176, „Staničný výkonný“, str. 177–186; Simonaitisová: „Roste člověk“, str. 225–230, „Automobil“, str. 231–236; Sluckis: „Čápi“, str. 239–245). 94. „K staročeskému Mastičkáři“, in: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci — Jazyk a literatura 3, 1956, str. 103–105. Rec.: Václav Černý: Staročeský Mastičkář; Rozpravy ČSAV, roč. 65, řada společenskovědná, sv. 7; Nakladatelství ČSAV, Praha 1955. 95. „Zur »Palatovelarisierung« in deutschen Dialekten“, Časopis pro moderní filologii 38, 1956, příloha Philologica 8 (1956), č. 1 (březen), str. 2–3. Poznámka k německému nářečí z okolí Moravské Třebové, Lanškrouna a Svitav.
96. „Л. А. Булаховский, Введение в языкознание II. Москва (Учпедгиз) 1953“ [L. A. Bulachovskij, Vvedenie v jazykoznanije II. Moskva (Učpedgiz) 1953] (Kritiky a referáty), Slavia 25, 1956, č. 1 (20. 5.), str. 81–82. O knize L. A. B. Úvod do jazykovědy.
97. „K problému slova a pojmu. Odpověď Vlad. Hraběti (v. Slovo a slovesnost 16, 1955, str. 213 n.)“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 17, 1956, č. 2 (červen), str. 107–108.
Proti vývodům V. H. in margine Trostovy stati „Slovo a pojem“ (viz 84). Polemika pokračovala glosou V. H. „K problému slova a pojmu“, (SaS 17, 1956, č. 4 (20. 12.), str. 247–248 [online: kramerius]) a bezprostřední Trostovou odpovědí „Ve své replice...“ (tamtéž, str. 248–249) (viz 99).
98. „Zur »Verdumpfung« von a in deutschen Dialekten“, Časopis pro moderní filologii 38, 1956, příloha Philologica 8 (1956), č. 4 (srpen), str. 59–60. O výslovnosti hlásky a v německých nářečích.
99. „Ve své replice říká Vladimír Hrabě...“ (Kronika), Slovo a slovesnost 17, 1956, č. 4 (20. 12.), str. 248–249. Zakončení polemiky o problému slova a pojmu — viz 84 a 97.
1957100. „Slovanské stopy v Durynsku“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, č. 1 (únor), str. 57–58.
101. „Die »gestürzten Diphthonge« des Nordbairischen“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, příloha Philologica 9 (1957), č. 1 (únor), str. 9–10. O „převrácených dvojhláskách" v severobavorském nářečí.
102. „Neue Beiträge zur deutschen Verslehre“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, příloha Philologica 9 (1957), č. 1 (únor), str. 14–15. Poznámky k novým pracím Berta Nagela, Wernera Stübena a Elise Rieselové.
103. „Německá věta jako ‟pole napět픓 (Kronika), Slovo a slovesnost 18, 1957, č. 1 (30. 3.), str. 57–58.
104. „K diskussii po voprosam strukturalizma“, in: Voprosy jazykoznanija 3 (květen–červen), roč. 6, (Moskva) 1957, pp. 44–52. Spolu s Bohumilem Trnkou, Josefem Vachkem, Stanislavem Lyerem, Václavem Polákem, Ottou Ducháčkem, Jiřím Krámským, Jiřím Noskem, Miroslavem Renským, Vladimírem Hořejším, Zdeňkem Wittochem a Libuší Duškovou. — O tezích Pražského lingvistického kroužku o snahách Pražské lingvistické školy. — Anglicky (přepracováno): viz 125. 105. „K »romanticko-estetisujícím« povídkám A. Seghersové“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, č. 4 (srpen), str. 240. K práci Ludvíka Václavka „Realismus a artismus v povídkách Anny Seghersové“ (Sborník Vysoké školy pedagogické — Jazyk a literatura 3, 1956, str. 157–163); poznámky k povídkám „Die drei Bäume“ (O třech stromech), „Sagen von Artemis“ (Pověsti o Artemidě) a „Das Argonautenschiff“ (Loď argonautů).
106. „Dialektmischung und ostmitteldeutscher Vokalismus“, Časopis pro moderní filologii39, 1957, příloha Philologica 9 (1957), č. 4 (srpen), str. 45–46. O názorech na jevy ve východostředoněmeckém samohláskovém systému v pracích Aloise Bernta, Ernsta Schwarze, Wilhelma Wilmannse, Karl von Bahdera, Otto Behaghela a Victora Michelse.
107. „Yuen Ren Chao, La significación del lenguaje. Universidad Nacional de México, 1956, 19 S.“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, příloha Philologica 9 (1957), č. 4 (srpen), str. 55–56. Recenze knihy z oblasti teorie komunikace a kybernetiky.
108. „Eine mundartkundliche Voraussage“, Časopis pro moderní filologii 39, 1957, příloha Philologica 9 (1957), č. 5 (prosinec), str. 74–78. K dialektologickým názorům Johanna Kuxe (1861—1940) ze začátku 20. století.
109. „Alfred Senn, Handbuch der litauischen Sprache, Band II. C. Winter, Heidelberg 1957“, in: Zeitschrift für Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaft 10, 1957, Nr. 4, p. 399. Recenze druhého svazku (čítanka a glosář) příručky o litevštině. 1958110. „Zur Frage des baltisch-slawischen dativus cum infinitivo“, in: Cercetări de lingvistică, Anul III — Supliment. Mélanges linguistiques offerts à Emil Petrovici par ses amis étrangers à l'occasion de son soixantième anniversaire. Academia Republicii populare Romîne filială Cluj — Institul de lingvistică. Editura Academiei Republicii populare Romîne, Bucureşti 1958, pp. 523–524. K baltoslovanskému dativu s infinitivem. 111. „K otázce baltoslovanských jazykových vztahů“, in: Československé přednášky pro IV. mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě. Připravil Československý komitét slavistů. Uspořádal Bohuslav Havránek za redakce F. V. Mareše a Slavomíra Wollmana. Československá akademie věd, Praha 1958. K problematice jednoty baltoslovanských jazyků. 112. „O baltoslovanských vztazích v oblasti syntaxe“, in: K historickosrovnávacíma studiu slovanských jazyků. Sborník projevů z konference o historickosrovnávacím studiu slovanských jazyků, která se konala 28. ledna až 2. února 1957 v Olomouci a v Praze. Red. Jaromír Bělič, Jiří Daňhelka a Alexandr V. Isačenko za spolupráce Igora Němce. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1958, str. 124–127. K problematice spony, záporového genitivu a predikativního instrumentálu z komparatistického hlediska. 113. „K příčinám jazykových změn. — Shrnutí diskuse“, in: O vědeckém poznání soudobých jazyků. Red. Antonín Dostál. Nakladatelství ČSAV, Praha 1958, str. 75–78 a 82–83. První stať se týká otázky „pokroku" ve vývoji jazyka. — Německy první stať: 273 a 473d. 114. „Zur Theorie des Eigennamens“, in: Omagiu lui Iorgu Iordan cu prilejul împlinirii a 70 de ani. Ed. Alexandru Rosetti et col. Editura Academiei Republicii populare Romîne, Bucureşti 1958, pp. 867–869. K sémantice vlastních jmen. 115. „Odpověď na otázku »Čto novogo vnesla strukturnaja lingvistika v istoričeskoje i sravniteľno-istoričeskoje izučenije slavjanskich jazykov?«" — Odpověď na otázku »Susčestvovalo li balto-slavjanskoje jazykovoje i etničeskoje jedinstvo i kak sledujet jego ponimať?«“, in: Sbornik otvetov na voprosy po jazykoznaniju (K IV Meždunarodnemu sjezdu slavistov.) Moskva 1958, pp. 50–53, spolu s Bohuslavem Havránkem, Karlem Horálkem a Vladimírem Skaličkou, a pp. 169–170. První stať pojednává o přínosu strukturní lingvistiky historickému a historicko-srovnávacímu studiu slovanských jazyků, druhá o problematice jazykové a etnické jednoty baltoslovanských jazyků. — Psáno česky. — Rusky první stať: viz 122. Rusky druhá stať: viz 118. 116. „O dativu absolutním“, in: Sborník slavistických prací věnovaných IV. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Moskvě. Red. Karel Horálek a Josef Kurz. Vyd. Karlova universita. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1958, str. 33–35. 117. „Infinitiv v litevštině“, in: Studie ze slovanské jazykovědy. Sborník k 70. narozeninám akademika Františka Trávníčka. Red. Václav Machek, Jaromír Bělič, Bohuslav Havránek, Karel Horálek, Alois Jedlička, Eugen Paulini za pomoci Jaroslava Bauera, Milana Jelínka, Arnošta Lamprechta, Bořivoje Nováka a Josefa Skuliny. Vyd. Filosofická fakulta brněnské university. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1958, str. 271–274. 118. „Suščestvovalo-li balto-slavjanskoje jazykovoje i etničeskoje jedinstvo i kak sledujet jego ponimať?“, in: Voprosy jazykoznanija 1 (leden–únor), roč. 7, (Moskva) 1958, pp. 52. Překlad českého textu ze Sborniku otvetov na voprosy po jazykoznaniju (viz 115). 119. „Der Zusammenfall der Diphthongreihen in der neuhochdeutschen Schriftsprache“, in: Philologica Pragensia 1, roč. 1, (Philologica 10), 1958, str. 15–16. 120. „S. A. Wolf: Wörterbuch des Rotwelschen (Deutsche Gaunersprache). Mannheim, Bibliographisches Institut 1956“, in: Philologica Pragensia 1, roč. 1, (Philologica 10), 1958, str. 22–25. Recenze slovníku hantýrky. — Psáno německy. — Viz doplněk 133. 121. „Poznámky o metonymii“ (Résumé: Bemerkungen über Metonymie), Slovo a slovesnost 19, 1958, č. 1 (březen), str. 18–20. K názorům Františka Novotného, Charlese Ballyho, Stephena Ullmanna a Romana Jakobsona.
122. „Čto novogo vnesla strukturalnaja lingvistika v istoričeskoje i sravnitelno-istoričeskoje izučenije slavjanskich jazykov?“, in: Voprosy jazykoznanija 2 (březen–duben), roč. 7, (Moskva) 1958, pp. 40–42. Spolu s Bohuslavem Havránkem, Karlem Horálkem a Vladimírem Skaličkou. — Překlad českého textu ze Sborniku otvetov na voprosy po jazykoznaniju (viz 115). 123. „Über »palatovelare Färbung der Vokale« in mitteldeutschen Mundarten“, Zeitschrift für Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaft 11, 1958, Nr. 1-4 (April), pp. 173–175. O „předozadopatrovém zabarvení" samohlásek ve středoněmeckých nářečích.
124. „M. Niedermann — A. Senn — F. Brender: Wörterbuch der litauischen Sprache. Lieferung 30–31. Bearbeitet von A. Senn und A. Salys, C. Winter, Heidelberg 1957–57“, in: Zeitschrift für Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaft 2/3, Jg. 11, 1958, p. 279. Recenze 30. a 31. sešitu Slovníku litevštiny. 125. „Prague structural linguistics“, in: Philologica Pragensia I, Nr. 2, (Philologica 10), 1958, pp. 33–43. Spolu s Bohumilem Trnkou, Josefem Vachkem, Stanislavem Lyerem, Václavem Polákem, Ottou Ducháčkem, Jiřím Krámským, Jiřím Noskem, Miroslavem Renským, Vladimirem Hořejším, Zdeňkem Wittochem a Libuší Duškovou. — Překlad přepracovaného ruského textu stati z časopisu Voprosy jazykoznanija 6, 1957 (viz 104). 126. „Systemic support for the x/ç distinction in German“, Word 14, 1958, Nr. 2-3 (August–December), pp. 243–246. Příspěvek k otázce, zda zachovávání nebo opomíjení rozdílu mezi fonetickým [x] (ach-Laut) a [ç] (ich-Laut) v různých částech Německa je věcí nahodilého artikulačního zvyku, nebo vyplývá z příčin daných jazykovou strukturou.
127. „Neuhochdeutsche Schriftsprache und ostmitteldeutsche Mundarten“, in: Philologica Pragensia I, Nr. 4, (Philologica 10), 1958, pp. 125–126. O spisovné novohornoněmčině a východostředoněmeckých nářečích; doplněk ke stati „Der Zusammenfall der Diphthongreihen in der neuhochdeutschen Schriftsprache“ (viz 119). 1959128. „Přízvuk českých slov v němčině“, in: Slavica Pragensia 1. Věnováno prof. dr. Antonínu Frintovi k pětasedmdesátinám. Uspořádali Karel Horálek, Josef Kurz a Milan Romportl. Praha: Universita Karlova, 1959 (Acta Universitatis Carolinae 1959: Philologica — supplementum). O různých typech přízvuku slov přejatých z češtiny (včetně vlastních jmen) do němčiny a německých nářečí. 129. „Kniha o větné fonologii“, Slovo a slovesnost 20, 1959, č. 1 (únor), str. 74.
130. „Eberhard Kranzmayer: Historische Lautgeographie des gesamtbairischen Dialektraumes, Wien 1956“, in: Philologica Pragensia II, Nr. 2, 1959, pp. 22–23. Recenze knihy z oboru hláskosloví bavorských dialektů. — Psáno německy. 131. „Hebrejský rukopis německé špilmanské básně“, Časopis pro moderní filologii 41, 1959, č. 2 (duben), str. 112–113. O skladbě Dukus Horant v edici The oldest known literary documents of Yiddish literature; ed. L. Fuks; Leiden 1957.
132. „Zur deutschen Wortbetonung“, in: Philologica Pragensia II, Nr. 2, 1959, pp. 49–50. O slovním přízvuku v němčině. 133. „Nachtrag zur Besprechung von S. A. Wolf: Wörterbuch des Rotwelschens“, in: Philologica Pragensia II, Nr. 2, 1959, pp. 59–60. Doplněk o slovech „abmarachen“, „abmecken“, „ausmecken“ a „Achbrosch“ k vlastní recenzi (viz 120). 134. „Otázka baltoslovanské jednoty na moskevskému sjezdu“ (IV. mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě r. 1958), Slavia 28, 1959, č. 3 (15. 9.), str. 446–447. K otázce řešené na IV. mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě 1958 (srov. 115).
135. „The Prague school of structural linguistics“, Mitteilungsblatt des Allgemeinen deutschen Neuphilologenverbandes 12, 1959 (Berlin), Nr. 5. Převzatá stať s novým názvem z časopisu Philologica Pragensia 1, 1958 (viz 125). 136. „E. Fraenkel, Litauisches etymologisches Wörterbuch. C. Winter (Heidelberg) — Vandenhoeck & Ruprecht (Göttingen). Lief. 1–8 (1955—1958)“, Byzantinoslavica 20, 1959, č. 2 (říjen), str. 314. Recenze 1.–8. sešitu Litevského etymologického slovníku.
137. „Max Niedermann, Balto-Slavica. Genève, Libraire E. Droz, 1956, 215 s.“, Slavia 28, 1959, č. 4 (26. 11.), str. 657–658. O souboru statí z oboru baltoslavistiky z dvacátých a třicátých let.
138. „Deutsch-slawische Forschungen“, in: Philologica Pragensia 4, roč. 2, 1959, str. 120–121. Rec.: Leipziger Studien, Theodor Frings zum 70. Geburtstag, (Forschungen zur Namenkunde and Siedlungsgeschichte, Bd. 5), M. Niemeyer Verlag, Halle/Saale 1957. — Psáno německy. 1960139a. „Die Sprache Bert Brechts“, in: Germanistica Pragensia 1. Uspoř. Eduard Goldstücker. Praha: Univerzita Karlova, 1960 (Acta Universitatis Carolinae 1960: Philologica, sv. 3), pp. 73–81. Týká se her Im Dickicht der Städte (V houštinách měst), Die heilige Johanna der Schlachthöfe (Svatá Johanka z jatek) a Mutter Courage und ihre Kinder (Matka Kuráž a její děti). 139b. „Poznámka o pražských schillerovských oslavách roku 1859“, in: Germanistica Pragensia 1. Uspoř. Eduard Goldstücker. Praha: Univerzita Karlova, 1960 (Acta Universitatis Carolinae 1960: Philologica, sv. 3), pp. 91–95. Stať pojednává o využití schillerových oslav k manifestaci nástupu českého liberalismu. 140. „Das Predikativum im Litauischen“, in: Lietuvių kalbotyros klausimai 3. Edd. J. Kruopas, E. Grinaveckiene, J. Kabelka, A. Sabaliauskas, J. Senkus & K. Ulvydas. Vilnius: Valstybinė politenės ir mokslinės literatūros leidykla, 1960, pp. 219–222. O typech přísudku v litevštině.
141. „K dnešní situaci historické fonologie“, Slovo a slovesnost 21, 1960, č. 1 (únor), str. 7–9. O potřebě strukturního přístupu k jazykovým jevům v historické fonologii.
142. „Monografie o kalamburech“, Slovo a slovesnost 21, 1960, č. 1 (únor), str. 74.
143. „Mezinárodní symposion ‘Znak a systém v jazyce’“, Časopis pro moderní filologii 42, 1960, č. 2 (květen), str. 127–128. O symposiu v Erfurtu 28. 9.—2. 10. 1959.
144. „Rudolf Fischer: Erkenntnisse and Aufgaben der slawistischen Namenforschung. Berlin, Akademie Verlag 1959 (Berichte über die Verhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 105, Heft 1)“, in: Philologica Pragensia 3, 1960, Nr. 2, pp. 121–122. Recenze studie o německém výzkumu slovanských jmen na německém území. — Psáno německy. 145. „Deux notes de théorie: A. Le »plan thématique« du langage. — B. Défense de Bühler“, Studii şi cercetări lingvistice 11, 1960 (Bucureşti), Nr. 3 (Omagiu lui Alexandru Graur cu prilejul împlinirii a 60 de ani), pp. 765–767. O vztahu tématu promluvy k mimojazykové skutečnosti a o platnosti tří Bühlerových funkcí (výrazové, výzvové a zobrazovací), k nimž je třeba připojit i funkci estetickou.
1961146. „Das Metrum der litauischen Volkslieder“, in: Poetics — Poetyka — Поэтика. Edd. Donald Davie, I. Fónagy, R. Jakobson, D. S. Lichačev, M. R. Mayenowa, W. Steinitz. Polska Akademia Nauk, Instytut Badań Literackich. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1961, pp. 119–125. O metru litevských lidových písní. 147. „Astrid Baecklund, Personal names in medieval Velikij Novgorod I. Common names. Almqvist & Wiksell, Stockholm, 1959 (Acta Universitatis Stockholmiensis. Études de philologie slave, 9) pp. 195“, Byzantinoslavica 22, 1961, Nr. 1 (květen), pp. 89–90. Ke knize A. B. o osobních jménech ve středověkém Velkém Novgorodu.
148. „Prof. H. Krech o normování německé výslovnosti“ (Úvahy), Časopis pro moderní filologii 43, 1961, č. 1 (únor), pp. 50–51. K pražské přednášce Hanse Krecha 21. 9. 1960.
149. „Dva pozoruhodné germanistické příspěvky“, Časopis pro moderní filologii, 43, 1961, č. 1 (únor), str. 57–58. O heinovské studii Rudolfa Chadraby (Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci, Jazyk a literatura, sv. 5, 1959, str. 131–151) a o versologické studii Miroslava Becka (Sborník Filosofické fakulty brněnské univerzity 1966, řada A, sv. 8, str. 69–78).
150. „Dva příspěvky k teorii překladu z Německé demokratické republiky“ (Kronika), Slovo a slovesnost 22, 1961, č. 1 (únor), str. 67–68.
151. „Zwei Stücke des Cambridger Kodex T–S 10 K 22“, in: Philologica Pragensia 4, 1961, Nr. 1, pp. 17–24. Rozbor hebrejským písmem, ale německy psaných textů egyptsko-židovského původu z 2. pol. 14. století s příběhem o Josefovi Egyptském, s bajkou o umírajícím lvu a se skladbou známou jako »jiddische Kudrun«. — Viz 168. 152. „Nachschrift“, in: Philologica Pragensia 4, 1961, Nr. 1, p. 57. Dodatek k recenzi Jaromíra Povejšila monografie Erica A. Blackalla The emergence of German as a literary language 1700–1775 (Cambridge 1959), in: Philologica Pragensia 1961; dodatek se týká kapitoly o jazyce mladého Goetha. 153. „Das Neue in der deutschen Grammatik“, in: Philologica Pragensia 4, 1961, Nr. 1, p. 58. Rec.: E. A. Krašeninnikov: Novoje v nemeckej grammatike 1; Moskva, Učpedgiz 1960. — Srov. 187. 154. „Varšavská konference o otázkách poetiky“ (Rozhledy), Slovo a slovesnost 22, 1961, č. 2 (květen), str. 120–130. Podepsáni: Karel Horálek, Karel Hausenblas, Pavel Trost, Lubomír Doležel. Referát o mezinárodní konferenci 18.–28. 8. 1960.
155. „В центре моих занятий...“ [V centre mojich zanjatij...], in: Voprosy jazykoznanija (Moskva) 10, 1961, Nr. 3 (květen–červen), pp. 146–147. O vlastním výzkumu struktury litevské věty. 156. „O zániku nesloženého préterita v jižní němčině“ (Úvahy), Časopis pro moderní filologii 43, 1961, č. 3 (srpen), str. 170–171. Rés.: Zum oberdeutschen Präteritumschwund. Ke studii Ingerid Dalové ve sborníku Indogermanica. Festschrift für Wolfgang Krause. Heidelberg 1960, pp. 1–7, a k jejímu ohlasu.
157. „O smyslu jazykové analýzy literárního díla“, in: Československá rusistika 6, 1961, č. 4, říjen, str. 233. O potřebě „popisu jazykové formy, který... je věcí lingvistiky". 158. „Úvaha o vzniku německého futura“ (Úvahy), Časopis pro moderní filologii, 43, 1961, č. 4 (listopad), str. 239–241. Rés.: Zum Ursprung des deutschen Futurums.
159. „Das Wörterbuch der deutschen Gegenwartssprache. Berlin 1961“, in: Philologica Pragensia 4, 1961, Nr. 4, pp. 247–249. Recenze 1. a 2. sešitu Slovníku současné němčiny, který začal vydávat Institut für deutsche Sprache und Literatur berlínské Akademie věd. — Psáno německy. 160. „Ein angebliches Prager Purimspiel“, in: Mitteilungen aus dem Arbeitskreis für Jiddistik 2, (Butzbach) 1961, Nr. 14, pp. 53–57. O domnělé pražské židovské velikonoční hře. 1962161a. „Das späte Prager Deutsch“, in: Germanistica Pragensia 2. Ed. Eduard Goldstücker. Univerzita Karlova, Praha 1962 (Acta Universitatis Carolinae 1962: Philologica 1), pp. 31–39. Pojednání o pozdní pražské němčině 19. a 20. století a o její podobě v německy psané pražské literatuře 20. století. 161b. „Interpretation eines Gedichtes von Brecht“, in: Germanistica Pragensia 2. Ed. Eduard Goldstücker. Univerzita Karlova, Praha 1962 (Acta Universitatis Carolinae 1962: Philologica 1), pp. 75–77. Interpretuje báseň Berta Brechta Einst (Kdysi) odlišně od interpretace Wernera Krafta. 162. „Ke vztahu jazyka a myšlení v syntaxi“, in: Otázky slovanské syntaxe. Sborník brněnské syntaktické konference 17.—21. IV. 1961. Redigovali Jaroslav Bauer (hlavní redaktor), Miroslav Grepl, Jan Chloupek, Roman Mrázek, Radoslav Večerka, Stanislav Žaža. Spisy University J. E. Purkyně v Brně. Filosofická fakulta — Opera Universitatis Purkynianae Brunensis. Facultas philosophica 85. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962, str. 296–297. Diskusní příspěvek z konference.
163. „O vlivu jazyka na myšlení“, in: Problémy marxistické jazykovědy. Red. Jaromír Bělič, Lubomír Doležel a Štefan Peciar. Nakladatelství ČSAV, Praha 1962, str. 156–159. O obtížném studiu vlivu jazyka na myšlení. 164. „Subjekt a predikát“, in: Slavica Pragensia 4, (Věnováno akademiku Bohuslavu Havránkovi k sedmdesátým narozeninám.) Filosofická fakulta University Karlovy 5. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Sofii 1963. Uspoř. Vladimír Barnet, Jaromír Bělič, Karel Hausenblas, Karel Horálek, Václav Křístek, Arnošt Lamprecht, Eugen Pauliny, Milan Romportl, Luboš Řeháček, Petr Sgall a Zdeněk Urban. Universita Karlova, Praha 1962 (Acta Universitatis Carolinae 1962: Philologica, sv. 3), str. 267–269. O předmětu a přísudku z hlediska pojetí věty jako „pole syntaktických vztahů“. 165. „Es fand sich wieder...“, in: Zeichen und System der Sprache. Bd. 2, Veröffentlichungen des 1. internationalen Symposiums „Zeichen und System der Sprache" vom 28. 9. bis 2. 10. 1959 in Erfurt. Edd. Fritz Hintze, Georg Friedrich Meier, Eugen Seidel & Wolfgang Steinitz. Berlin, Akademie Verlag 1962, pp. 208–209. Diskusní poznámky o pojmu znaku v jazykovém systému. 166. „Der Gegenstand der Toponomastik“, in: Wissenschaftliche Zeitschrift der Karl-Marx-Universität Leipzig 11, 1962, řada společensko- a jazykovědná, č. 2 (Leipziger Abhandlungen zur Namenforschung und Siedlungsgeschichte I), str. 275–277. K problematice předmětu toponomastiky. 167. „Vztahy mezi gnoseologií, logikou a jazykem“ (Kronika), Slovo a slovesnost 23, 1962, č. 1 (únor), str. 71–72.
168. „Noch einmal zur Josefslegende des Cambridger Kodex“, in: Philologica Pragensia 5, 1962, Nr. 1, pp. 3–5. Dodatek o josefské legendě ve stati „Zwei Stücke des Cambridger Kodex T–S 10K 22“ v minulém ročníku (viz 151). 169. „J. Endzelin (1873–1961)“ (Nekrolog), Slavia 31, 1962, č. 2 (30. 6.), str. 314–315. Lotyšský jazykovědec Jānis Endzelīns († 1. 7. 1961).
170. „Poznámka k Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 3, 135“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 3, 1962, č. 4, říjen, str. 358–359. K článku Josefa Beneše „Naše příjmení německého původu z místních jmen se základem Öd (= samota)“. 171. „Rakstu krājums... J. Endzelīnam viņa 85 dzīves gadu atcerei. (Sborník na počest J. Endzelina.) Latvijas PSR Zinātņu akadēmijas izdevniecība. Riga 1958“, Slavia 31, 1962, č. 4 (25. 11.), str. 656–657. Recenze několika studií sborníku na počest J. E., pokud mají vztah k baltistice.
172. „Walter Steinhauser: Slavisches im Wienerischen. Wien, Verlag Notring der Wissenschaftlichen Verbände Österreichs 1962“, in: Philologica Pragensia 5, 1962, Nr. 4, pp. 240–241. Recenze knihy o slavismech ve vídeňské němčině. — Psáno německy. 1963173. „Jacob Grimm und die tschechische Kulturwelt“, in: Brüder Grimm Gedenken 1963. Gedenkschrift zur hundertsten Wiederkehr des Todestages von Jacob Grimm. Edd. Gerhard Heilfurth, Ludwig Dennecke & Ina Maria Greverus. Marburg, N. G. Elwert 1963, pp. 367–373. O významu J. G. pro českou kulturu. 174. „Německé vlivy na slovanské jazyky“, in: Československé přednášky pro V. mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. Připravil Československý komitét slavistů. Red. Bohuslav Havránek za spolupráce Igora Němce, Štefana Peciara, Karola Rosenbauma, Oldřicha Říhy a Slavomíra Wollmana. Nakladatelství ČSAV, Praha 1963, str. 29–30. Zvláště o vlivu na starou i novou češtinu a na starou polabštinu. 175. „K metodě výkladu Kafkových děl“, in: Franz Kafka. Liblická konference 1963. Red. Eduard Goldstücker, František Kautman a Paul Reiman. Nakladatelství ČSAV, Praha 1963, str. 225–226. O protikladnosti hermeneutického a genetického výkladu díla s několikavrstevnou významovou rovinou. 176. „Supin v baltijskich i slavjanskich jazykach“, in: Kratkije soobščenija (Slavjanskoje jazykoznanije) t. 38. Institut slavjanovedenija Akademii nauk SSSR. Izdatelstvo Akademii nauk SSSR, Moskva 1963, pp. 23–27. Poznámky k supinu v baltských a slovanských jazycích. 177a. „O germanismech v kramářských písních“, in: Václavkova Olomouc 1961. Sborník referátů a diskusních příspěvků o kramářské písni. Red. Jaromír Dvořák a J. Š. Kvapil. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963, (Acta Universitatis Palackianae Olomucensia, Facultas philosophica — supplementum 6), str. 229–230. O lexikálních germanismech v českých kramářských písních. 177b. „Česká a německá píseň kramářská“, in: Václavkova Olomouc 1961. Sborník referátů a diskusních příspěvků o kramářské písni. Red. Jaromír Dvořák a J. Š. Kvapil. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963, (Acta Universitatis Palackianae Olomucensia, Facultas philosophica — supplementum 6), str. 253–254. Poznámky k Václavkovým soudům o vztahu českých a německých kramářských písní. 177c. „Kramářská píseň v moderním kabaretu“, in: Václavkova Olomouc 1961. Sborník referátů a diskusních příspěvků o kramářské písni. Red. Jaromír Dvořák a J. Š. Kvapil. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963, (Acta Universitatis Palackianae Olomucensia, Facultas philosophica — supplementum 6), str. 270–271. O míře parodie v recepci kramářských písni zvláště v německém kabaretu. 178. „K prostému instrumentálu v češtině“, Slovo a slovesnost 24, 1963, č. 1 (únor), str. 24–26. K různému způsobu užívání instrumentálu.
179. „Poznámka k Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 3, 298–300“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 4, 1963, č. 1 (únor), str. 13–14. K článku Josefa Beneše „Naše příjmení nečeského původu ze zeměpisných jmen s příponou -ing, -ingen“. 180. „K. J. Dover, Word order in Greek, Cambridge, University press, 1960. Pp. XII, 72.“, Listy filologické 86, 1963, Nr. 1 (červen), p. 154. Recenze studie týkající se řeckého slovosledu.
181. „H. Kronasser, Die Nasalpräsentia und Kretschmers Objektive Konjugation im Indogermanischen. Sitzungsberichte der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, phil.-hist. Kl., Bd. 235, Abb. 2. Wien 1960. 31 S.“, Listy filologické 86, 1963, Nr. 1, (červen), pp. 154–155. Recenze knihy rozvádějící náměty spisu Paula Kretschmera Objektive Konjugation im Indogermanischen.
182. „K příjmení ze základu Hof“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 4, 1963, č. 3 (červenec), str. 225. K článku Josefa Beneše „Naše příjmení z podstatného jména Hof a jeho odvozenin“ (ZMK ČSAV 4, 1963, č. 1, únor, str. 15–19. 183. „Neue Forschungen zum Minnesang (Theodor Frings: »Die Anfänge der europäischen Liebesdichtung im 11. und 12. Jahrhundert«; Sitzungsberichte der Bayerischen Akademie der Wissenschaften 1960; Henrik Becker: Frauendienst«, Wissenschaftliche Zeitschrift der Friedrich-Schiller-Universität Jena, Sprach- und gesellschaftswissenschaftliche Reihe 1958–59; Erich Köhler: Trobadorlyrik und höfischer Roman, Berlin, Rútten und Löning 1962; Walther von der Vogelweide: Gedichte, Frankfurt/Main, Fischer-Bücherei 1962)“, in: Philologica Pragensia 6, 1963, Nr. 3, pp. 298–300. Recenze nových prací o minnesangu. 184. „Kudrun. Leipzig, Ph. Reclam jun. 1962“, in: Philologica Pragensia 6, 1963, Nr. 3, pp. 320–321. Recenze novoněmeckého překladu (přel., úvod napsal a poznámkami opatřil Siegfried Colditz) staroněmecké básně. — Psáno německy. 185. „Schleicher in Prag (Zum Prager Deutsch)“, in: Philologica Pragensia 6, 1963, Nr. 3, pp. 321–322. Rec.: Rudolf Fischer: August Schleicher zur Erinnenung; Berlin, Akademie Verlag 1962 (Sitzungsberichte der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 107, H. 5). — Psáno německy. 186. „Wegweiser zun Namenforschung. Von Friedrich Engels bis in die Gegenwart. Vom Kollektiv der Leipziger namenkundlichen Arbeitsgruppe. Halle/Saale, M. Niemeyer 1962“, in: Philologica Pragensia 6, 1963, Nr. 3, p. 322. Recenze Průvodce po onomastice. — Psáno německy. 187. „Das Neue in der deutschen Grammatik“, in: Philologica Pragensia 6, 1963, Nr. 3, pp. 322–323. Recenze druhé části díla E. A. Krašeninnikovové Novoje v nemeckoj grammatike (Moskva, Učpedgiz 1961) — srov. 153. — Psáno německy. 188. „Dictionnaire de Linguistique de l'École de Prague. Publication de Comité International de linguistes. Spectrum, Utrecht—Anvers, 1960“, Listy filologické 86, 1963, Nr. 2 (prosinec), pp. 364–365. Par Josef Vachek. (Avec collaboration de Josef Dubský.) Publication de la Commission de Terminologie. — O slovníku termínů, definic a myšlenek Pražské lingvistické školy.
189. „Helmut Gipper — Hans Schwarz, Bibliographisches Handbuch zur Sprachinhaltsforschung“, Listy filologické 86, 1963, Nr. 2 (prosinec), p. 365. Westdeutscher Verlag, Köln und Opladen 1961. Bisher erschienen Teil I, Lieferung 1—4. — Recenze čtyř sešitů soupisu jazykovědných prací.
1964190. „Franz Kafka und das Prager Deutsch“, in: Germanistica Pragensia 3. Ed. Eduard Goldstücker. Universita Karlova, Praha 1964. (Acta Universitatis Carolinae 1964: Philologica, Sv. 1.), pp. 29–37. O funkci jazykového stylu ovlivněného pražskou němčinou ve výstavbě Kafkova díla. 191. „Funktion des Wortakzents“, in: Travaux linguistiques de Prague. Sv. 1. L'École de Prague d'aujourd'hui. Ed. František Daneš, Karel Horálek, Vladimír Skalička, Pavel Trost & Josef Vachek. Akademia, Praha 1964, pp. 125–127. O funkci slovního přízvuku. 192. „K otázce Ackermanna a Tkadlečka“, Listy filologické 87, 1964, č. 1, str. 202. Poznámka ke stati Karla Doskočila v Historickém sborníku 8 (1961, str. 67–102) o autorství uvedených skladeb.
193. „R. E. Keller: German dialects; Manchester, University press 1961“, in: Philologica Pragensia 7, 1974, Nr. 3, pp. 320–321. Recenze knihy o německých dialektech. — Psáno německy. 194. „Slacia Landmann: Jiddisch, Das Abenteuer einer Sprache. Olten–Freiburg im Breisgau, Walter Verlag 1962“, in: Philologica Pragensia 7, 1964, Nr. 3, pp. 321. Recenze knihy o jidiš, uvedené F. J. Berankem. — Psáno německy. 195. „Briefe von Kafka und Rilke“, in: Philologica Pragensia 7, 1964, Nr. 3, pp. 321–322. Rec.: Jaromír Loužil: „Dopisy Franze Kafky Dělnické úrazové pojišťovně pro Čechy v Praze“; Jan Wagner: „Dopis Franze Kafky ing. Františku Kholovi v Literárním archivu“; Jaroslava Patejdlová-Janáčková: „Znali se Rilke se Zeyerem osobně?“ (Sborník Národního musea v Praze, roč. 8, 1963, řada C, č. 2, str. 57–83, 84–85 a 86–94). — Psáno německy. 196. „Wilhelm Appel: Die Mundart von Hilbetten im Schönhengstgau. Marburg, N. G. Elwert 1963. (Deutsche Dialektgeographie, Bd. 65.)“, Philologica Pragensia 7, 1964, Nr. 4, pp. 431–433. Recenze knihy o nářečí německých obyvatel osady Ústi nad Orlicí Hylváty. — Psáno německy. 197. „Neuhauser Topika“, in: Wissenschaftliche Zeitschrift der Karl-Marx-Universität Leipzig 13, 1964, Geisteswissenschaftlich und sprachliche Klasse, Nr. 2 (Leipziger Abhandlungen zum Namenforschung und Siedlungsgeschichte II), p. 359. Poznámky ke jménům místa vodních toků na Jindřichohradecku. 198. „Zur Problematik deutscher Lehnwörter im Tschechischen“, in: Wissenschaftliche Zeitschrift der Ernst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald 13, 1964, Geisteswissenschaftlich und sprachliche Klasse, Nr. 5/6, pp. 493–495. Charakteristika různých způsobů, jimiž byla z němčiny přejímána slova cáhovitý, calta, coul, facír, fěrtuch, fispán, hách, keser, mázhaus, rendlík, šmakovati, šváda, tébich a utrejch. 198x. „Glosse zu den Erzväterlegenden des Cambridger Codex“, Mitteilungen des Arbeitskreises für Jiddisch 2, 1964, pp. 152–153. 1965199a. „Deutsch-tschechische Zweisprachigkeit“, in: Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien. Bd. 1. Edd. Bohuslav Havránek & Rudolf Fischer. Red. Ernst Eichler, Josef Filipec, Rudolf Fischer, Bohuslav Havránek & Pavel Trost. Berlin: Akademie Verlag, 1965. (Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, třída filologicko-historická, Bd. 57, Heft 2.) Pp. 21–28. Stať pojednává o proměnách česko-německé dvojjazyčnosti od posledních Přemyslovců po české národní obrození. 199b. „Zur ehemaligen Stadtmundart von Leitmeritz“, in: Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien. Bd. 1. Edd. Bohuslav Havránek & Rudolf Fischer. Red. Ernst Eichler, Josef Filipec, Rudolf Fischer, Bohuslav Havránek & Pavel Trost. Berlin: Akademie Verlag, 1965. (Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, třída filologicko-historická, Bd. 57, Heft 2.) Pp. 207–208. O bývalém německém dialektu z Litoměřic. 200. „Yiddish in Bohemia and Moravia: The vowel question“, in: The Field of Yiddish. Studies in Language, Folklore, and Literature. Second Collection. Edited by Uriel Weinreich. London – The Hague – Paris: Mouton & Co., 1965, pp. 87–91. K samohláskovému systému jidiš v Čechách a na Moravě.
201. „Zur Interpretationsmethode von Kafkas Werken“, in: Franz Kafka aus Prager Sicht. Edd. Eduard Goldstücker, František Kautman & Paul Reiman. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965, pp. 237–238. — 2. Aufl.: Academia–Voltaire Verlag, Praha–Berlin 1966. Původně česky: viz 175. 202. „Deux points de linguistique balkanique“, in: Omagiu lui Alexandru Rosetti. La 70 de ani. Red. Violeta Mihăilă. Bucureşti: Editura Academiei Republicii socialiste România, 1965, pp. 945–946. O hlásce ă v rumunštině, albánštině a bulharštině a o ústupu infinitivu v těchto jazycích. — Bulharsky: viz 474. 203. „Eigenname“, in: Prague studies in English. 11. Profesoru Bohumilu Trnkovi k sedmdesátinám přátelé a žáci. Edd. Jiří Nosek, Vladimír Skalička & Zdeněk Stříbrný. Praha: Universita Karlova, 1965 (Acta Universitatis Carolinae 1965: Philologica 3), pp. 59–61. O sémantické povaze vlastního jména. 204. „Je me permets... — Ich stimme mit Herrn Wiesinger... — Es gibt Beziehungen... — Zur phonematischen Wertung der deutschen Diphthonge“, in: Proceedings of the Fifth international congress of phonetic sciences. Held at the University of Münster 16–22 August 1964. Edited by Eberhard Zwirner and Wolfgang Bethge. Basel–New York: S. Karger, 1965, pp. 466, 541, 547, 548–549. První poznámka se týká referátu o vývoji okluzív blaesheimského dialektu (poblíž Strasbourgu), který přednesla Marthe Philippová, druhá diskusního příspěvku Petera Wiesingera k referátu Hugo Stegera o vzniku dialektu jako výsledku systémového míšení, třetí referátu Felixe Trojana o základech biofonetiky a čtvrtý je vlastním referátem P. T. o fonematickém hodnocení německých dvojhlásek. — Srov. 217. 205. „»Artikulační báze«, nebo »energetická báze«?“, in: Jazykovědné aktuality 2, 1965, č. 1, str. 1–2. O postavení mluvidel před mluvním aktem; zvláště o výzkumech Wilhelma Appela. 206. „Nová česká učebnice cikánštiny“ (Kronika), Slovo a slovesnost 26, 1965, č. 1 (únor), str. 87.
207. „Postavení jazykovědy v dnešní společnosti“, Literárni noviny 14, 1965, č. 21 (22. 5.), str. 6–7. Podepsáni: František Daneš, Bohuslav Havránek, Karel Horálek, Oldřich Leška, Petr Sgall, Vladimír Skalička, Pavel Trost. — Reakce na článek Lubomíra Doležela „K čemu slouží jazykověda v dnešní společnosti?“ (LtN 14, 1965, č. 15 (10. 3.), str. 3 (online: archiv.ucl.cas)).
208. „Jurgis Lebedys: Mikalojus Daukṡa. Monografija. Vilnius, Valstybinė grožineṡ literatōres leidykla 1963“, in: Zeitschrift für slavische Philologie 32, 1965 (Heidelberg), Nr. 2, pp. 442–444.
Recenze monografie o zakladateli litevské literatury († 1613). 209. „O pražské německé literatuře 20. století“, Literární noviny 14, 1965, č. 49 (4. 12.), str. 1. O stejnojmenné konferenci Ústavu jazyků a literatur ČSAV v Liblicích 18.–20. 11. 1965.
1966210. „Two remarks on Lithuanian vocalism“, in: Acta Baltico-Slavica 3, Baltica in honorem Ioannis Otrębski. Edd. Tadeusz Lehr-Splawiński, Jerzy Antoniewicz, Tamara Buchova, Tadeusz Milewski, Jan Safarewicz & Halina Turska. Białystok, Prezydium Wojewódzickiej rady narodowej — Warszawa, Państwowe wydawnictwo naukowe 1966, pp. 183–185. Poznámky k fonetickému systému spisovné litevštiny v pojetí W. K. Matthewse, N. S. Trubeckého a Dainy Augustaitisové a k mínění Aleksandera Brücknera v knize Die slawische Fremdwörter im Litauischen (Weimar 1877) o shodě litevského a se slovanským o a litevského o se slovanským a ve slovech přejatých ze slovanských jazyků. 211. „O složeném adjektivu baltoslovanském“, in: Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury. Sv. 10, Prof. dr. Antonínu Dostálovi, DrSc., k 60. narozeninám. Uspoř. Zdeňka Havránková a Jaroslav Popela. Universita Karlova, Praha 1966, str. 35–38. 212. „Zum Typus der Balkansprachen“, in: Les études balkaniques tchécoslovaques 1. Edd. Sáva Heřman & Jiřina Smrčková. Red. Karel Horálek. Universita Karlova, Praha 1966, pp. 29–31. Poznámka k typu balkánských jazyků. 213. „Zum Vokalismus der Dobschauer Mundart“, in: Germanistica Pragensia 4. Ed. Eduard Goldstücker. Universita Karlova, Praha 1966 (Acta Universitatis Carolinae 1966: Philologica 5), pp. 27–32. O významu vnitřních souvislostí vokalického systému německých spišských nářečí. 214. „Folkloristische Miszellen. 1. Ein Schnitterlied? — 2. Hopfenlied“, in: Orbis scriptus. Dmitrij Tschižewskij zum 70. Geburtstag. Edd. Dietrich Gerhardt, Wiktor Weintraub & Hans-Jürgen zum Winkel. München, W. Fink Verlag 1966, pp. 841–847. Poznámky k několika lidovým písním (obžínkovým a chmelařským), klidovým pohřebním hrám, k staročeskému Mastičkáři a k českým kramářským písním. 215. „Rapports internes des concordances linguistiques balkaniques“, in: Résumés des communications linguistiques, 1er congrès international des études balkaniques et sud-est européennes, Sophia 26 août — 1 septembre 1966. Association internationale d'études du Sud-est européen, Sofija 1966, p. 200. O těsných vztazích v jazykových shodách balkánských jazyků a o úkolech jejich studia. 216. „O kontinuitě německého živlu v Litoměřicích“, in: Slavica Pragensia 8, Věnováno prof. Vladimíru Šmilauerovi k sedmdesátinám. Uspoř. Vladimír Barnet, Jaromír Bělič, Karel Horálek, Alois Jedlička, Milan Romportl a Zdeněk Urban. Universita Karlova, Praha 1966 (Acta Universitatis Carolinae 1966: Philologica 1–3), pp. 207–209. Kritická glosa k mínění Ernsta Schwarze, že pojmenování Radobýl dokazuje kontinuitu německého živlu na Litoměřicku i po husitských válkách. 217. „Zur phonologischen Wertung der deutschen Diphthonge“, in: Travaux linguistiques de Prague 2, Les problèmes du centre et de la périphérie du systéme de la langue. Edited by František Daneš, Vladimír Skalička, Pavel Trost and Josef Vachek. Praha: Academia, 1966, pp. 147–149. K fonologickému hodnocení německých dvojhlásek s [i] a [u] podle polohy ve slabice. — Srov. 204. 218. „Zemřel prof. Alf Sommerfelt“, in: Jazykovědné aktuality 3, 1966, č. 1, str. 40–41. Nekrolog k úmrtí norského lingvisty 12. 10. 1965. 219. „Znova o jazyce Arantů“, in: Jazykovědné aktuality 3, 1966, č. 2, str. 10–11. Rec.: Alf Sommerfelt: La langue et la société; Oslo 1938. — Též o stati T. G. Strehlowa (Oceania 1942–43). 220. „První historická fonologie němčiny“, in: Jazykovědné aktuality 3, 1966, č. 2, str. 27. Rec.: L. R. Zinder — T. V. Strojeva: Istoričeskaja fonetika nemeckogo jazyka; Moskva–Leningrad 1965. 221. „Konference o indoevropské i obecné jazykovědě v Münsteru 1965“ (Kronika), Slovo a slovesnost 27, 1966, č. 2 (květen), str. 188–189. O třetí konferenci.
222. „D. S. Kacnel'son o lexikální sémantice“, in: Jazykovědné aktuality 3, 1966, č. 3, str. 18. Rec.: D. S. Kacnel'son: Soderžanije slova, značenije i oboznačenije; Moskva, Nauka 1965. 223. „Standardní dílo germanoslavistické“, in: Jazykovědné aktuality 3, 1966, č. 3, str. 37. Rec.: Ernst Eichler: Etymologisches Wörterbuch der slawischen Elemente im Ostmitteldeutschen; Bautzen 1965. O Etymologickém slovníku slovanských prvků ve východní střední němčině. 224. „Und wiederum: Prager Deutsch“, in: Literatur und Kritik 1, (Wien) 1966, Nr. 9/10 (Dezember), pp. 107–108. Názory na pražskou němčinu: Johannes Urzidil, Peter Demetz, Fritz Mauthner, Max Brod aj. 224a. viz: 201. 1967225. „Ještěd — Jeschken“, in: Onomastica Slavogermanica 3. Edd. Rudolf Fischer & Ernst Eichler, Hans Walther, Johannes Schultheis. Akademie Verlag, Berlin 1967 (Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 58, Heft 4), pp. 195–196. O původu českého šť a německého šk. — Psáno německy. 226. „Silbenschnitt im Deutschen?“, in: Phonetica Pragensia. [Sv. 1.] Sexto scientiarum phoneticarum congressu internationali Pragae MCMLXVII dedicatum. Uspoř. Milan Romportl a Vladimír Skalička. Praha, Universita Karlova 1967 (Acta Universitatis Carolinae 1967: Philologica 6), pp. 69–71. Ke sporu o slabičném řezu v němčině z hlediska fonetiky. 227. „Die phonologische Beschreibung... — Prof. Lohmann hat sich für Humboldt gegen Saussure ausgesprochen...“, in: Phonologie der Gegenwart. Vorträge und Diskussionen anlässlich der Internationalen Phonologie-Tagung in Wien 30. VIII.–3. IX. 1966. Edd. Josef Hamm & Otto Bäck, Gerhard Neweklowski. Graz–Wien — Köln, H. Böhlaus Nachfolger 1967 (Wiener slavistisches Jahrbuch, Ergänzungsband 6), pp. 23, 363. První příspěvek se týká referátu Tullia De Maura „Dürfen wir die Bedeutung ausschalten?“ (Můžeme vyloučit význam?), druhý referátu Johannesa Lohmanna „Über das Verhältnis den Sprachteorien von Humboldt, de Saussure und Trubetzkoy“ (O vztahu jazykových teorií Wilhelma Humboldta, Ferdinanda Saussura a N. S. Trubeckého). 228. „Verse von Brecht“, in: To honor Roman Jakobson. Essays on the occasion of his seventieth birthday 11 October 1966. Volume III. Janua linguarum. Studia memoriae Nicolai van Wijk dedicata. Series maior XXXIII. The Hague–Paris: Mouton, 1967, pp. 2055–2059. Versologický pohled na básně sbírky Hauspostille (Domácí postila).
229. „Tzv. staroevropská hydronymie“, in: Třetí zasedání Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku při Mezinárodním komitétu slavistů v Domě vědeckých pracovníků ČSAV v Liblicích u Prahy 14.–17. 9. 1966. Sborník referátů a příspěvků. Uspoř. Jan Svoboda a Libuše Nezbedová. Praha, Místopisná komise ČSAV 1967 (Zvláštní příloha Zpravodaje Místopisné komise ČSAV), str. 57. Teze referátu; definitivní referát viz 267. 230. „Die dichterische Sprache des frühen Werfel“, in: Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur. Ed. Eduard Goldstücker. Academia, Praha 1967, pp. 313–318. Příspěvek o básnické řeči rané Werflovy lyriky z konference v Liblicích 18.–20. 11. 1965. 231. „Hans-Walter Wodarz: Satzphonetik des Westlachischen. Köln–Graz, Böhlau Verlag 1963 (Slawistische Forschungen, Bd. 3)“, in: Indogermanische Forschungen 71, 1966, Nr. 3 (März 1967), pp. 361–362. O knize H.-W. W. o přízvuku, délce samohlásek a větné intonaci v západolašském nářečí. 232. „Daine Augustaitis: Das litauische Phonationssystem. München, O. Sagner 1964 (Slawistische Beiträge, Bd. 12). Indogermanische Forschungen 71, 1966, Nr. 3 (März; 1967), pp. 362–363. O knize D. A. o litevském fonologickém systému. 233. „Ještě k původu slova chachar“, Naše řeč 50, 1967, č. 1 (leden), str. 57–58. Z německého Hacher („velký budižkničemu“).
1968234. „Interpretace Čechovovy humoresky Žalobnaja kniga“, in: Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury. Sv. 12, K VI. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Praze a k 60. narozeninám prof. Karla Horálka, člena korespondenta ČSAV. Uspoř. Zdeňka Havránková a Jaroslav Popela. Universita Karlova, Praha 1968, str. 179–182. 235. „Zur deutschen Übersetzung des Haschekschen Švejk“, in: Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien. Bd. 2. Edd. Bohuslav Havránek & Rudolf Fischer. Red. Ernst Eichler, Josef Filipec, Rudolf Fischer, Bohuslav Havránek & Pavel Trost. Akademie Verlag, Berlin 1968 (Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 59, Heft 2), pp. 47–49. K překladu Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války od Grety Reinerové (1926). 236a. „Prager Deutsch und Baltendeutsch“, in: Germanistica Pragensia 5. Universita Karlova, Praha 1968 (Acta Universitatis Carolinae 1968: Philologica 5), pp. 17–20. Stať se týká pražské a pobaltské němčiny. 236b. „Interpretation zweier Gedichte von Brecht“, in: Germanistica Pragensia 5. Universita Karlova, Praha 1968 (Acta Universitatis Carolinae 1968: Philologica 5), pp. 107–110. Interpretace básní Das Schiff (Loď) a Bericht vom Zeck (Zpráva o klíštěti). 237. „Toponymické dvojice a dvojjazyčnost“, in: Onomastické práce. Sv. 2, Sborník rozprav k sedmdesátým narozeninám univ. prof. dr. Witolda Taszyckého. Uspoř. Vladimír Šmilauer. Místopisná komise, Praha ČSAV 1968, str. 217–218. O dvojicích místních jmen vzniklých morfologickou adaptací (Husovice — Husowitz), o dvojicích hybridních (Robesgrün — Radvanov) a o jejich překládání. 238. „O diftongizaci v polabštině“, in: Slavica Pragensia 10, Filosofická fakulta University Karlovy VI. mezinárodnímu sjezdu slavistů v Praze 1968. Uspoř. Vladimír Barnet, Karel Horálek, Alois Jedlička, Jaroslav Porák, Milan Romportl, Vladimír Skalička a Zdeněk Urban. Praha, Universita Karlova 1968 (Acta Universitatis Carolinae 1968: Philologica, Sv. 1/3), str. 7–8. O absenci vlivu němčiny na diftongizaci v polabštině. 239. „Die »Prager Thesen über Sprachkultur«“, in: Sprachnorm, Sprachpflege, Sprachkritik. Düsseldorf, Pädagogischer Verlag Schwann 1968 (Jahrbuch des Instituts für deutsche Sprache 1966/67 — Sprache der Gegenwart, Bd. 2), pp. 211–214. Aktuální poznámky k tezím Pražského lingvistického kroužku ze sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura (Praha, Melantrich 1932), jak je formulovali Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson a Jan Mukařovský. 240. „Über die Eigenschaften langer Verse“, in: Teorie verše / Theory of Verse / Теория стиха II. Sborník druhé brněnské versologické konference, uspořádané Filosofickou fakultou University J. E. Purkyně v Brně ve spolupráci s Literárněvědnou společností při ČSAV 18.–20. října 1966. Redigovali Jiří Levý a Karel Palas. Spisy University J. E. Purkyně, Filosofická fakulta, sv. 136. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1968, str. 23–25. O vlastnostech dlouhých veršů.
241. „Primäre und sekundäre Dialektmerkmale“, in: Zeitschrift für Mundartforschung 1968, Beilage, Neue Folge, Heft 4, Verhandlungen des Zweiten internationalen Dialektologenkongresses, Marburg/Lahn 5.–10. September 1965. Ed. Ludwig Erich Schmitt. Wiesbaden, F. Steiner Verlag 1968, pp. 823–826. K Žirmunského dělení dialektických jevů ze stanoviska spisovné řeči. 242. „Leopold Schnitzler: Prager Judendeutsch. Ein Beitrag zur Erforschung des älteren Prager Judendeutsch in lautlicher und inbesondere in lexikalischer Beziehung. Gräfelfing bei München, E. Gans 1966 (Adalbert Stifter Verein, München — Veröffentlichungen der wissenschaftlichen Abteilung, Bd. 12)“, in: Germanistik (Tübingen) 9, 1968, Nr. 1 (Januar), p. 37. Poznámka ke knize L. S. o starší pražské židovské němčině po hláskové a zvláště lexikální stránce. Srov. též 249 a 263. 243. „Hermann Bluhme: Beitrag zur deutschen und zur polnischen Mundart im oberschlesischen Industriegebiet. Den Haag, M. Nijhoff 1964“, in: Philologica Pragensia 11, 1968, Nr. 1, p. 56. Recenze studie o německém a polském dialektu v průmyslové oblasti Horního Slezska. — Psáno německy. 244. „Raphael Lévy: Trésor de la langue des juifs français du moyen âge. Austin, University of Texas press 1964“, in: Philologica Pragensia 11, 1968, Nr. 1, p. 56. Recenze slovníku středověkého jazyka francouzských židů. — Psáno francouzsky. 245. „Friedrich Maurer (Hrsg.): Vorarbeiten und Studien zur Vertiefung der südwestdeutschen Sprachgeschichte. Freiburg im Breisgau, Albert 1965“, in: Philologica Pragensia 11, 1968, Nr. 2, pp. 124–125. Recenze slovníku věnovaného přípravám k průzkumu historického vývoje němčiny z jihozápadní části Německa. — Psáno německy. 246. „N. S. Trubetzkoy: Grundzüge der Phonologie. 4. vyd. Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 1967“, in: Germanistik (Tübingen) 9, 1968, Nr. 2 (April), p. 257. Poznámka o knize N. S. T. Základy fonologie. — Psáno německy. 247. „Bemerkungen zum vorstehenden Aufsatz E. Skálas“, in: Philologica Pragensia 11, 1968, Nr. 2, pp. 75–76. Poznámky ke studii Emila Skály „Oberdeutsche Stadtsprachen im Vergleich mit der Laut- und Formenlehre Luthers“ (pp. 65–74) — o jazyku v horskoněmeckých městech ve srovnání s hláskoslovím a tvaroslovím Lutherovým. — Srov. 256. 248. „F. J. Beranek: Westjiddischer Sprachatlas. Marburg, Elwert 1965“, in: Iudaica Bohemiae 4, 1968, Nr. 1, pp. 80–81. Recenze Atlasu západní jidiš. — Psáno německy. 249. „Leopold Schnitzler: Prager Judendeutsch. Gräfelfing bei München, E. Gans 1966“, in: Iudaica Bohemiae 4, 1968, Nr. 1, pp. 79–80. Recenze knihy L. S. — Srov. též 242 a 263. 250. „Teorie verše I“ (Kronika a glosy), Česká literatura 16, 1968, č. 3 (červen), str. 338–340.
251. „Hans Glinz: Sprachwissenschaft heute. Aufgaben und Möglichkeiten. Stuttgart, Metzler 1967“, in: Germanistik (Tübingen) 9, 1968, Nr. 3 (Juli), pp. 301–502. Poznámka o knize H. G. o současných úkolech a možnostech jazykovědy. 252. „Walter Weiss: Dichtung und Grammatik. Zur Frage der grammatischen Interpretation. Salzburg–München, Pustet 1967“, in: Germanistik (Tübingen) 9, 1968, Nr. 3 (Juli), pp. 537–538. Poznámka o knize W. W. o jazykové interpretací literárního díla Poesie a gramatika. 253. „Zu Salcia Landmann, Jiddisch“, in: Zeitschrift für deutsche Sprache 24, (Berlin) 1968, Nr. 3, (s. p.). Doplňující poznámka v oddílu Kleine Beiträge ke stati S. L. o jidiš (Zeitschrift für deutsche Sprache 23, 1967, p. 115). 254. „Phonologie der Gegenwart. Vorträge und Diskussionen anlässlich der Internationalen Phonologie-Tagung in Wien 30. VIII.–3. IX. 1966. Red. von Josef Hamm mit Otto Back und Gerhard Neweklowsky. Graz–Wien–Köln, H. Böhlaus Nachfolger 1967 (Wiener slavistisches Jahrbuch, Ergänzungsband 6)“, in: Germanistik (Tübingen) 9, 1968, Nr. 4 (October), pp. 676–677. Poznámka o stejnojmenném sborníku přednášek a diskusních příspěvků z fonologické konference. 255. „Medieval Judaeo-Czech“, in: Iudaica Bohemiae 4, 1968, Nr. 2, p. 138. Poznámka o jazyce českých židů ve středověku ve studii Romana Jakobsona (in: For Max Weinreich; The Hague, Mouton 1964). — Psáno anglicky. 256. „Zur Notiz E. Skálas Phil. Prag. 11, 76“, in: Philologica Pragensia 11, 1968, Nr. 4, p. 250. Odpověď na Skálovu repliku „Notiz“, kterou připojil k Trostovým „Bemerkungen zum vorstehenden Aufsatz E. Skálas“ (viz 247). 1969257. „Zur Kritik der Substrattheorie“, in: Les études balkaniques tchécoslovaques. Sv. 3. Dédié à Karel Horálek pour son soixantième anniversaire. Připravili Jiřina Smrčková a Pavel Trost. Universita Karlova, Praha 1968 (vyšlo 1969), pp. 45–50. Ke kritice substrátové teorie o předpokládaných základech zaniklých jazyků v dnešních jazycích balkánských. 258. „The Judaeo-German Poems from the Cairo Genizah (Survey of Research Results)“, in: Proceedings of the Fifth World Congress of Jewish Studies. Volume III. The Hebrew University, Mount Scopus — Givat Ram, Jerusalem, 3—11 August 1969. World Union of Jewish Studies, 1969, pp. 73–76. O židovsko-německých básních v cambridgeském kodexu T–S 10K 22 z roku 1382. 259. „O badatelském významu Vladimíra Skaličky“, in: Slavica Pragensia. Sv. 11. Uspořádali Vladimír Barnet, František Buriánek, Miroslav Drozda, Alois Jedlička, Jaroslav Porák, Milan Romportl a Zdeněk Urban. Praha, Universita Karlova 1969 (Acta Universitatis Carolinae 1969: Philologica 4/5), pp. 7–10. K 60. narozeninám V. S. 19. 8. 1969. 260. „Tschechisch-deutsche lexikalische Kongruenz“, in: Slavisch-deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur. Edd. W. Krauss, Z. Stieber, Jaromír Bělič & V. I. Borkovskij. Akademie Verlag, Berlin 1969, pp. 252–254. O významových shodách i rozdílech v českém a německém lexiku a o vývoji v této oblasti od přelomu století. 261. „Une mystification de Siegfried Kapper“, in: Iudaica Bohemiae 5, 1969, Nr. 1, pp. 71–72. Ke vzniku „pražské židovské masopustní hry“ o Ester a Mardocheovi, kterou S. K. uveřejnil roku 1854 v lipské revui Deutsches Museum. — Psáno francouzsky. 262. „Juraj Valiska: Die Zipserdeutsche Mundart von Chmeľnica (Hopgarten). Bratislava 1967 (Acta Facultatis philosophicae Universitatis Šafarikanae Prešoviensis, Philologica 2)“, in: Philologica Pragensia 12, 1969, Nr. 3, pp. 183–184. Recenze studie o spišskoněmeckém dialektu z obce Chmeľnica. — Psáno německy. 263. „Leopold Schnitzler, Prager Judendeutsch. Gräfelfing bei München: E. Gans 1966, 67 S.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 36, 1969 (Wiesbaden), Nr. 2 (October), pp. 251–252. Recenze knihy L. S. o starší pražské židovské němčině. — Srov. též 242 a 249.
264. „Zdeněk Masařík: Die mittelalterliche deutsche Kanzleisprache Süd- und Mittelmährens. Brno 1966. — Emil Skála: Die Entwicklung der Kanzleisprache in Eger 1310–1660. Berlin 1967“, in: Philologica Pragensia 12, 1969, Nr. 4, pp. 253–254. Recenze prací Z. M. o kancelářské němčině ve středověku na jižní a střední Moravě a E. S. v Chebu v letech 1310–1660. 265. „I. T. Piirainen: Textbezogene Untersuchungen über Katz und Maus und Hundejahre von Günter Grass. Münster (Westfalen) 1966“, in: Philologica Pragensia 12, 1969, č. 4, str. 254–255. Recenze estetického a lingvistického zkoumání Grassovy novely Kočka a myš a románu Psí léta. — Psáno německy. 1970266. „Jazyk a řeč“, in: Malý sociologický slovník. Svoboda, Praha 1970, str. 135–137. Slovníkové heslo o jazyku jako společenském faktu, o společenské diferenciaci jazyka, o společenském působení jazyka a o sociologii jazyka. 267. „K tzv. staroevropské hydronymii“, in: Onomastické práce. Sv. 3, Sborník rozprav k sedmdesátým pátým narozeninám univ. prof. dr. Vladimíra Šmilauera, DrSc. Uspoř. Jan Svoboda a Libuše Olivová-Nezbedová. Místopisná komise ČSAV, Praha 1970, str. 280–282. Referát z Třetího zasedání Mezinárodní komise pro slovanskou onomastiku 14.–17. 9. 1966; o shodě názvů vod v evropských jazycích a o situaci ve vodních jménech litevských; teze referátu viz 229. 268a. „Vokalquantität und Silbe im Deutschen“, in: Proceedings of the Sixth international congress of phonetic sciences. Held at Prague 7–13 September 1967. Edd. Bohuslav Bláha, Milan Romportl & Přemysl Janota. Academia, Praha 1970, pp. 939–941. Stať pojednává o slabičném řezu vzhledem k přízvuku a délce samohlásek v němčině. 268b. „The perception and common misperception of infant pre-speech“, in: Proceedings of the Sixth international congress of phonetic sciences. Held at Prague 7–13 September 1967. Edd. Bohuslav Bláha, Milan Romportl & Přemysl Janota. Academia, Praha 1970, pp. 943–948. Stať pojednává o vnímání dětského vyjadřování předřečového období. 269. „Šafařík a Jacob Grimm“, in: Práce z dějin slavistiky. Sv. 1, Sympozium o dějinách slavistiky — Štiřín u Benešova 15.–17. 9. 1967. Universita Karlova, Praha 1970, str. 59–60 (rozmnoženo). O Grimmově vlivu na Šafaříkův jazykový historismus. 270. „Poznámky ke kafkovským miscelám J. Beneše“, Časopis pro moderní filologii 52, 1970, č. 3 (září), str. 158. 1. Příjmení Kafka. — 2. Dvojí znění Kafkova jména. — 3. Jak uměl Kafka česky. K článku Josefa Beneše, „Miscellanea kafkiana“ (ČMF 51, 1969, str. 236–238. Online: Kramerius.lib.cas.).
271. „Vztah Komenského k německému jazyku“ (Résumé: Comenius und die deutsche Sprache), Slovo a slovesnost 31, 1970, č. 4 (prosinec), str. 380–383. K povaze německých částí v dopisech J. A. K.
1971272. „Ještě jednou o konstrukci »je vidět Sněžka«“, in: Miscellanea linguistica. Red. Oldřich Králík, Miroslav Komárek a Jaroslav Bartošek. Profil, Ostrava 1971 (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 1971: Philologica — Supplementum), str. 147–148. K starému českému původu uvedeného výrazu. 273. „Zu den Ursachen des Sprachwandels“, in: Stylistik und Soziolinguistik, Berlin 1971, pp. 123–129. Viz též 473d. Původně česky: viz 113. 274. „Složené adjektivum v baltštině“, in: Studia Paleoslovenica. Sborník studií věnovaných k sedmdesátinám univ. prof. dr. Josefa Kurze, DrSc. Uspoř. Marie Bauerová a Markéta Štěrbová. Academia, Praha 1971, str. 379–380. O různých funkcích složeného adjektiva v litevštině a o jeho vývoji v slovanštině a baltštině. 275. „Bennison Gray: Style. The problem and its solution. The Hague, Mouton 1969 (De proprietatibus litterarum, series maior, vol. 3)“, in: Germanistik (Tübingen) 12, 1971, Nr. 1 (Januar), p. 55. Poznámka o práci B. G. o problematice stylu a jejím řešení. — Psáno německy. 276. „Werner Weinberg, Die Reste des Jüdischdeutschen. Stuttgart: Kohlhammer 1969, 116 S.“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 38, 1971 (Wiesbaden), Nr. 2 (August), p. 244. Recenze knihy W. W. o životnosti židovské němčiny v Německu třicátých let.
1972277. „Čechovova humoreska Tlustý a tenký“, in: Bulletin Ústavu ruského jazyka a literatury. Sv. 16, Prof. dr. Bohuslavu Ilkovi k 70. narozeninám. Uspoř. Zdeňka Havránková a Jaroslav Popela. Universita Karlova, Praha 1972, str. 45–47. O složkách humoru povídky Tolstyj i tonkij (Толстый и тонкий, 1883). 278. „Balkanismes et Judéo-espagnol“, in: Les études balkaniques tchécoslovaques. Sv. 4. Připravili Jiřina Smrčková, Zlata Kufnerová a Jan Sedláček. Universita Karlova, Praha 1972, str. 59–62. O přítomnosti židovské španělštiny v dnešních balkánských jazycích. 279. „Zum Hopgartner Vokalismus“, in: Germanistica Pragensia. Sv. 6. Uspoř. Emil Skála a Pavel Trost. Praha, Universita Karlova 1972 (Acta Universitatis Carolinae 1972: Philologica 5), str. 87–89. K spišsko-německému dialektu obce Chmeľnica. 280. „Il mondo slavo e baltico nel quadro dell'Europa linguistica“, in: Le lingue dell'Europa. Atti del V convegno internazionale di linguisti tenuto a Milano nei giorni 1–5 settembre 1969. Brescia, Editrice Paideia 1972 (Atti del Sodalizio glottologico Milanese, zvláštní doplněk ke sv. 22), pp. 55–63. Referát o slovanských a baltských jazycích, přednesený na mezinárodní lingvistické konferenci o evropských jazycích v Miláně. 281. „Verš a pauza“ (Résumé: Vers und Pause), in: Literárněvědné studie. Profesoru Josefu Hrabákovi k šedesátinám. Red. Dušan Jeřábek, Milan Kopecký a Karel Palas. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1972 (Spisy Filosofické fakulty University J. E. Purkyně, sv. 179), str. 275–276. O funkci pauzy v pravidelných i volných verších.
282. „Zwei tschechische Minnereden“, in: Wiener slavistisches Jahrbuch. Bd. 17. Ed. O. Kronsteiner. H. Böhlaus Nachfolger, Wien 1972, pp. 289–294. O vztahu básní Hynka z Poděbrad Májový sen a Verše o milovníku ke dvěma skladbám v tzv. zpěvníku Kláry Hätzlerové; srov. i 325. 283. „Dukus Horant. Herausgegeben von P. F. Gans, F. Norman, W. Schwarz; mit einem Exkurs von S. A. Birnbaum. Tübingen, M. Niemeyer Verlag 1964 (Altdeutsche Textbibliothek, Ergänzungsband 2). Göttingische gelehrte Anzeigen 224, 1972, Nr. 1/2 (März), pp. 55–58. Recenze edice básně označované jako »jiddische Kudrun« z židovsko-německého rukopisného kodexu z roku 1382 nalezeného v synagoze Genizah v Káhiře a uchovaného v Cambridgi pod signaturou T–S 10K 22. 284. „Ruth Kestenberg-Gladstein: Neuere Geschichte der Juden in den böhmischen Ländern. I. Teil, Das Zeitalter der Aufklärung. Tübingen, J. C. B. Mohr 1969 (Wissenschaftliche Abhandlungen des Leo Baeck Instituts, Bd. 18 — I)“, in: Iudaica Bohemiae 8, 1972, Nr. 1, pp. 58–59. Recenze monografie R. K.-G. Novější dějiny Židů v Českých zemích I, Doba obrozenská. — Psáno německy. 285. „Slovníček litevských osobních jmen“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 13, 1972, č. 5, str. 786–787. Recenze slovníku Vardai ir žodžiai (Vilnius 1971). 1973286. „O poslední německé literatuře pražské“, in: Germanistica Olomucensia. Sv. 3, Sborník příspěvků z celostátní literárněvědné konference o německé demokratické, antifašistické a socialistické literatuře, Olomouc 1971. Red. Jan Chytil. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1973 (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica: Philologica, Sv. 33), str. 13–15. Zvláště o R. M. Rilkovi a Maxu Brodovi; příspěvek z konference O pokrokových silách v německé literatuře v ČSR vletech 1918–1939 (Olomouc 4. 5. 1971). 287. „Reinhold Trautmann: Die altpreussischen Sprachdenkmäler. 2. Ausgabe. Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 1970. — Reinhold Trautmann: Baltisch-slavisches Wörterbuch. 2. Ausgabe, Göttingen, Vandenhoeck & Ruprecht 1970“, in: Wiener slavistisches Jahrbuch. Bd. 19. Ed. O. Kronsteiner. H. Böhlau Nachfolger, Wien 1973, pp. 113, 113–114. Recenze reedic příručky o staropruských jazykových památkách z roku 1910 a Baltsko-slovanského slovníku z roku 1923. 288. „Poznámky o relativní větě“, Slovo a slovesnost 34, 1973, č. 1 (březen), str. 59–60. K rozlišování vztažných vět podle jejich smyslu.
289. „Das Egerer Urgichtenbuch (1543–1579), herausgegeben von Emil Skála. Berlin, Akademie Verlag 1972 (Deutsche Texte des Mittelalters, Bd. 47)“, in: Göttingische gelehrte Anzeigen 225, 1973, Nr. 3/4 (Juli), pp. 229–232. Recenze edice chebské smolné knihy (se soudními výpověďmi obviněných). 290. „K slovníku brněnské mluvy“, Naše řeč 56, 1973, č. 4 (říjen), str. 182–184. Rec.: František Svěrák: Brněnská mluva. Brno: Univerzita J. E. Purkyně 1971 (Spisy Univerzity J. E. Purkyně, sv. 8).
291. „Adolf Erhart, Studien zur indoeuropäischen Morphologie. Universita J. E. Purkyně, Brno 1970“, Listy filologické 96, 1973, č. 4, str. 251–252. Recenze práce Adolfa Erharta rekonstruující vývoj protoindoevropské morfologie.
292. „Helmut Gipper — Hans Schwarz, Bibliographisches Handbuch zur Sprachinhaltsforschung. Westdeutscher Verlag, Köln–Opladen“, Listy filologické 96, 1973, č. 4, str. 252. Recenze bibliografické filologické příručky.
293. „Českomoravská židovská příjmení z místních jmen“, in: Zpravodaj místopisné komise ČSAV 14, 1973, č. 4/5, str. 834–835. O německých osobních jménech na -er; k článku R. F. (= Rudolfa Forstingera) „Pulitzerova cena“ (Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 13, 1972, str. 806). 1974*294. „Úvod“, in: Píseň o Nibelunzích. Ze středohornoněmeckého originálu Der Nibelunge Nôt (Handschrift B) s přihlédnutím k dalším textům a novoněmeckým překladům přel. Jindřich Pokorný. Praha, Odeon 1974 (Živá díla minulosti, Sv. 73). Str. 7–18. — 2. vyd.: v knize Píseň o Nibelunzích a Nářek nad hrdiny Písně; s názvem „Závěrem“. Odeon, Praha 1989, str. 390–396. 295. „Der nordbairische Vokalismus“, in: Sprachsystem und Sprachgebrauch. Festschrift für Hugo Moser zum 65. Geburtstag. Bd. I. Edd. Ulrich Engel & Paul Grebe. Düsseldorf, Pädagogischer Verlag Schwann 1974 (Schriften des Instituts für deutsche Sprache, Bd. 33 — Sprache der Gegenwart), pp. 304–307. O vývoji samohláskového systému v severobavorském nářečí, jímž se mluvilo i na Chebsku. 296. „K historii infinitivu“, in: Zborník Filosofické fakulty Univerzity Komenského. Roč. 23/24, 1971/1972, Philologica. Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava 1974, p. 213. K Trávníčkovu pojetí infinitivu jako příslovce v Historické mluvnici české III. 297. „Jiří Krámský: The word as a linguistic unit. The Hague–Paris, Mouton 1969 (Ianua linguarum, series minor, sv. 75)“, in: General linguistics 14, (Pennsylvania) 1974, Nr. 1, pp. 69–70. Recenze knihy J. K. o slově jako lingvistické jednotce. 298. „Slova fucmuc a fucek, flák a flek“, Naše řeč 57, 1974, č. 1 (březen), str. 36–38. O původu a významu uvedených slov.
299. „N. Minissi, Phonologische Theorie und Ergebnisse der experimentellen Phonetik. Euroasiatica 1970: 3. Napoli, Istituto universitario orientale“, Listy filologické 97, 1974, Nr. 1 (červen), p. 43. Recenze přednášky o fonologické teorii a výsledcích experimentální fonetiky; Nullo Minissi polemizuje s pojetím N. S. Trubeckého.
300. „N. Minissi, Come utilizzare la documentazione finnougristica nella linguistica indoeuropea. Euroasiatica 1970: 2. Napoli, Istituto universitario orientale“, Listy filologické 97, 1974, Nr. 1 (červen), pp. 43–44. Recenze práce Nulla Minissiho o možnosti využití ugrofinské dokumentace pro indoevropskou lingvistiku. — Psáno německy.)
301. „Herman Kølln, Oppositions of Voice in Greek, Slavic and Baltic. Det Kongelige Danske Videnskabernes Selskab, Historisk-filosofiske Meddelelser, 43, 4.; København 1969, 65 S.“ (Kritiky a referáty), Slavia 43, 1974, č. 2 (červenec), str. 209–210. Recenze srovnávací studie H. K. o balkánském préteritu ve spojení s otázkou řeckých a slovanských aoristových útvarů. — Psáno česky.
302. „Původ slova bankál/bangál“, Naše řeč 57, 1974, č. 3 (srpen), str. 112. Etymologický výklad.
303. „Konkordanční a frekvenční index k ‘Slezským písním’ Petra Bezruče [Index de concordance et de fréquence des ‘Chants silesiens’ de Petr Bezruč]. Za vedení Jitky Štindlové zpracováno v mechanografické laboratoři Ústavu pro jazyk český ČSAV v Praze. Praha–Ostrava, 1969“ (Reviews), Linguistics. An international review 12 (issue 141) (1. 12. 1974). The Hague–Paris: Mouton, 1974, p. 127. Jitka Štindlová a kolektiv: Konkordanční a frekvenční index k Slezským písním Petra Bezruče. S předmluvou Františka Daneše. Ostrava: Socialistická akademie, 1969. Rozmnoženo.
1975304. „Čechovova humoreska Chirurgija“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 19, K 30. výročí osvobození Československa sovětskou armádou. Uspoř. Zdeňka Havránková a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1975, str. 159–161. O složkách humoru povídky Chirurgie. 305. „Antikizující Donalitius“, in: Classica atque mediaevalia Jaroslao Ludvíkovský octogenario oblata. Curavit Josef Češka. Spisy Univerzity J. E. Purkyně, sv. 200. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1975, str. 285–287. K poetice klasika litevské poezie Kristijonase Donelaitise (1714–1780).
306. „Schallgebärden der Warnung und Drohung“, in: Phonetica Pragensia. Sv. 4, Octavo scientiarum phoneticarum congressu internationali Leeds MCMLXXN dedicatum. Uspoř. Milan Romportl a Přemysl Janota. Acta Universitatis Carolinae 1974: Philologica, sv. 2. Univerzita Karlova, Praha 1975, pp. 143–146. O posuňkové řeči se zvukovým doprovodem při varování a vyhrožování. 307. „K jazykové teorii Komenského“, in: Práce z dějin slavistiky. Sv. 2. Uspoř. Miroslav Kvapil. Univerzita Karlova, Praha 1975 (rozmnoženo), str. 69–70. Příspěvek ze symposia o dějinách slovanské filologie (Praha 20.–22. 10. 1971); o univerzálním jazyce v pojetí J. A. K. *308. „Diskussionsbeiträge im Kolloquium: Fachwort als Gegenstand der Terminologielehre“, in: Terminologické studie. Sv. 5. Sborník Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Suchdole. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1975, pp. 146–148, 149, 153. Diskusní příspěvky o pojmu a významu slova termín, o sémantice termínu a specifice odborného jazyka; předneseno na kolokviu Odborný termín jako předmět terminologického bádání. 309. „Der rektionslose Infinitiv“, in: Wiener slavistisches Jahrbuch. Bd. 21, Josef Hamm zum siebzigsten Geburtstag. Ed. Gerhard Neweklowsky. H. Böhlaus Nachfolger, Wien 1975, pp. 254–256. O větné konstrukci infinitivu bez pádové vazby v indoevropských jazycích. 310. „W. D. Stempel (Hrsg.): Beiträge zur Textlinguistik. München, W. Fink Verlag 1971 (Internationale Bibliothek für allgemeine Linguistik, Bd. 1)“, in: Indogermanische Forschungen 79, (Berlin–New York) 1974 [celý ročník vyšel v jednom svazku 1975], pp. 216–217. Recenze sborníku věnovaného textové lingvistice. *311. „Lateinisch vertere und litauisch veȓsti“, in: Semantische Hefte (Hamburg) 2, 1974–75, nr. 1/2, pp. 105–107. O souvislosti latinského vertere (točiti, obraceti, převraceti) s litevským veȓsti. 312. „Slangová slova majznout, rambajs, šťabák a šťabajzna“, Naše řeč 58, 1975–76, č. 3 (srpen 1975), str. 166. O původu a významu uvedených slov.
313. „Un balkanisme syntaxique: L'accusatif avec proposition substantive“, in: Revue roumaine de linguistique 20, (Bucureşti) 1975, nr. 5 (věnováno Alexandru Rosettimu), pp. 589–590. O akuzativu se substantivní větou jako syntaktickém balkanismu. Přešlo do stati „Balkánský model jazykového svazu“ (viz 477). 314. „Wörterbuch der litauischen Schriftsprache. Begonnen von M. Niedermann, A. Senn und F. Brender, bearbeitet von A. Senn und A. Salys. Sv. S. Heidelberg, C. Winter 1968“, in: Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung 28, 1975, Nr. 3/4, pp. 477–478. Recenze Slovníku spisovné litevštiny. 315. „Alexander Kurschat: Litauisch-deutsches Wörterbuch, herausgegeben von W. Wissmann und E. Hofmann. Bd. I, II, III, IV. Göttingen, Vandenhoeck und Ruprecht 1968, 1970, 1972, 1973“, in: Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung 28, 1975, Nr. 5/6, pp. 645–646. Recenze Litevsko-německého slovníku. 316. „K diskusi o povaze vlastního jména“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 16, 1975, č. 1/2/3 (věnováno Vladimíru Šmilauerovi k osmdesátinám, část I. Teorie a metodologie onomastiky, část II. Antroponomastika), str. 88–89. 1976317. „Zur kontrastiven Phonetik von Tschechisch und Deutsch“, in: Beiträge zur konfrontierenden Sprachwissenschaft. Vyd. Ernst Eichler, Josef Filipec, Bohuslav Havránek a Rudolf Růžička. Red. Eva Weiseová. Linguistische Studien. M. Niemeyer, Halle/Saale 1976, pp. 190–192. O hlavních rozdílech české a německé výslovnosti němčiny. 318. „Zur Natur der grammatischen Balkanismen“, in: Les études balkaniques tchécoslovaques. Sv. 5. Dedié à Bohuslav Havránek pour son quatre-vingtiéme anniversaire. Uspoř. Luboš Řeháček za redakční spolupráce Jiřiny Smrčkové. Univerzita Karlova, Praha 1974 (vyšlo 1976), str. 23–27. O povaze obdobných gramatických jevů v balkánských jazycích. 319. „Donalitiana“, in: Literatōra. Naučnyje trudy vysšich učebnych zavedenij Litovskoj SSR. Sv. 18. Gosudarstvennoje izdateľstvo političeskoj i naučnoj literatury, Vilnius 1976, pp. 85–86. Přehled nových prací o litevském básníku Kristijonasi Donelaitisovi (1714–1780). 320. „F. R. Palmer (ed.), Prosodic analysis. London. Oxford university Press. 1970“, Linguistics. An international review 14, 1976, issue 169 (3. 3.). The Hague–Paris: Mouton, 1976, pp. 81–82. Recenze sborníku prací z let 1948–1961, který je věnován koncepci prozodické analýzy J. R. Firtha.
321. „Slova rošťák a roup, roupy“, Naše řeč 58, 1975–76, č. 5 (březen 1976), str. 269. O původu a významu uvedených slov.
322. „Střídání kódů“ (Résumé: Code Switching), Slovo a slovesnost 37, 1976, č. 1 (březen), str. 1–3. O střídání jazyků uprostřed řeči v bilingvním prostředí.
323. „Slova ofina a placka“, Naše řeč 59, 1976–77, č. 1 (duben 1976), str. 55. O původu uvedených slov.
324. „Staré sloveso fintovati a fintit“, Naše řeč 59, 1976–77, č. 1 (duben 1976), str. 55–56. O původu uvedených slov.
325. „K sporu o básnické skladby Hynka z Poděbrad“, Slovo a slovesnost 37, 1976, č. 2 (červen), str. 172–173. K polemice Zdeňky Tiché „O charakter milostných básní Hynka z Poděbrad“ (Česká literatura 21, 1973, č. 5, str. 431–436) se statí P. T. „Zwei tschechische Minnereden“ (viz 282).
326. „Jméno a příjmení“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 17, 1976, č. 1/2, str. 81–83. O rozdílné povaze a funkci jména a příjmení v různých jazycích (srov. i 358). 327. „N. Minissi, La formulazione della legge di Verner. Euroasiatica 1970: 8. Napoli, Istituto universitario orientale“, Listy filologické 99, 1976, č. 2 (srpen), pp. 109–110. Recenze práce Nulla Minissiho o zákonu formulovaném dánským filologem Karlem Vernerem o pravidelnosti výjimek z hláskového posunu v pragermánštině.
328. „H. Biezais, Beiträge zur lettischen Kultur- und Sprachgeschichte. (Acta Academiae Aboensis, Ser. A, vol. 47, nr. 2) Åbo 1973“, Listy filologické 99, 1976, Nr. 2 (srpen), str. 110. Recenze knihy Haraldse Biezaise o dějinách lotyšské kultury a lotyšského jazyka.
329. „Zu Petronius cap. XLI–XLVI“, Listy filologické 99, 1976, č. 3 (prosinec), str. 150–152. Poznámky k epizodě zobrazující hostinu u Trimalchiona.
1977330. „1. Zum deutschen Anteil am tschechischen Wortschatz. 2. Tschechischer Lautersatz in Fremdwörtern“, in: Beiträge zum deutsch-slawischen Sprachkontakt. Ed. Ernst Eichler. Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 67, Heft 2. Akademie Verlag, Berlin 1977, pp. 29–32. K německému podílu na českém lexiku a o českém způsobu změny hlásek v přejatých slovech. 331. „Čechovova humoreska V počtovom otdelenii“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury Sv. 20. Uspoř. Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1976 (vyšlo 1977), str. 101–102. O složkách humoru povídky „Na poštovním úřadě“. 332. „Zum Verhältnis der alttschechischen zur altdeutschen Dichtung“, in: Korrespondenzen. Festschrift für Dietrich Gerhardt. Marburger Abhandlungen zur Geschichte und Kultur Osteuropas, Bd. 14. Marburg 1977, pp. 445– 448. O různé povaze vztahu staročeské literatury, zvláště milostné poesie, k literatuře staroněmecké; s kritickými poznámkami ke knize Václava Černého Staročeská lyrika. 333. „K názvosloví selského vozu“, Naše řeč 59, 1976–77, č. 5 (leden 1977), str. 266–267. K českým názvům součásti vozu. — Srov. i 354.
334. „Fikat, kvalt“, Naše řeč 59, 1976–77, č. 5, leden 1977, str. 271–272. O původu uvedených slov.
335. „P. Rainer Rudolf: Studien zur frühneuhochdeutschen Schriftsprache in Südböhmen. Wien, Österreichische Akademie der Wissenschaften 1973 (Studien zur österreichisch-bairischen Dialektkunde, Bd. 8)“, in: Zeitschrift für deutsche Philologie 96, (Berlin–Bielefeld–München) 1977, Nr. 1, pp. 136–137. Recenze práce R. R. o rané novohornoněmecké spisovné řeči v jižních Čechách. 336. „Cimbolec »rampouch«“, Naše řeč 60, 1977, č. 1 (duben), str. 53–54. K etymologickému výkladu Jaromíra Spala, NŘ 59, 1976–77, str. 104 (online: Kramerius.lib.cas).
337. „Štrádovat a štrachat“, Naše řeč 60, 1977, č. 1 (duben), str. 54–55. Glosa k původu a významu uvedených slov.
338. „Peter Wiesinger, Phonetisch-phonologische Untersuchungen zur Vokalentwicklung in den deutschen Dialekten. Bd. I. und II. Berlin: W. de Gruyter 1970 (Studia Linguistica Germanica. Hrsg. von L. E. Schmitt und St. Sonderegger. 2/1–2)“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 44, (Wiesbaden) 1977, Nr. 1, pp. 85–87. Recenze knihy P. W. o foneticko-fonologických výzkumech z oblasti vývoje hláskosloví v německých dialektech.
339. „Schriftwerke aus vorschriftsprachlicher Zeit“, Kwartalnik neofilologiczny 24, 1977 (Warszawa), Nr. 2-3, pp. 421–425. O významu nářečí a písemných děl z předspisovného období pro vytváření spisovného jazyka; zvláště v literatuře litevské. 340. „Znova o významu osobních jmen“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 18, 1977, č. 3, str. 354–355. K článku B. Savukynase v časopise Kulturos barai 1976, č. 6. 341. „Příjmení = místní jméno“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 18, 1977, č. 3, str. 355–356. Ke specifice příjmení shodných s místním jménem. 342. „Versologie J. Kuryłowicze“, Listy filologické 100, 1977, č. 4 (prosinec), str. 249–251. Rec.: Jerzy Kuryłowicz: Metrik und Sprachgeschichte. Wroclaw: Państwowa akademia nauk, 1975, 254 str.
1978343. „Die Namen Josef und Thomas im Tschechischen“, in: Namenkundliche Informationen Nr. 32 (Mai 1978). Herausgegeben von Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Rosemarie Gläser, Johannes Schultheis und Hans Walther. Leipzig: Karl-Marx-Universität, 1978, pp. 13–14. K původu jmen Josef a Tomáš v češtině.
344. „Heble. — Vachrlatý“, Naše řeč 61, 1978, č. 1 (duben), str. 56. K původu a významu obou slov. Srov. i 371.
345. „O některých zaříkadlech u K. J. Erbena“, Český lid 65, 1978, č. 2 (červen), str. 102–103. Zusammenfassung: Über einige Zaubersprüche bei K. J. Erben. K zaříkáváním vycházejícím z magického čísla devět. 346. „Popeláři a smetař. — Bez a šeřík. — Valcha“, Naše řeč 61, 1978, č. 3 (červen), str. 167. Tři glosy k užívání, významu a původu uvedených slov.
347. „Zemřel Jerzy Kuryłowicz“ (Zprávy), Listy filologické 101, 1978, č. 2, str. 114. Jerzy Kuryłowicz (16. 8. 1895—28. 1. 1978).
348. „K problematice hláskových změn“ (Résumé: Zur Problematik des Lautwandels), Slovo a slovesnost 39, 1978, č. 3-4 (září), str. 227–229. K předpokládanému nerovnoměrnému lexikálnímu šíření hláskových změn.
349. „Cimbuří. — Fijón. — Havrlant“, Naše řeč 61, 1978, č. 5 (říjen), str. 268–269. K významu a původu uvedených slov.
350. „Unika a vlastní jméno“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 19, 1978, č. 3/4 (věnováno XIII. onomastickému kongresu v Krakowě 21.–25. srpna 1978), str. 343–345. O vztahu obecných a vlastnícls jmen; pokus o nový pohled na obsah pojmu „vlastní jméno“. 1979351. „Čechovova humoreska Choristka“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 22. Uspoř. Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Praha, Univerzita Karlova 1979. Str. 97–99. O složkách humoru povídky. 352. „Unika und Eigennamen“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 35. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Rosemarie Gläser, Johannes Schultheis & Hans Walther. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1979, pp. 1–4. — Česky: viz 350. 353. „Glosy k Tylově Fidlovačce“, in: Quinquagenario. Milanu Jankovičovi k 1. 9. 1979. Praha 1979 (rukopisný sborník), str. 302–304. O smyslu karikování němčiny v Tylově hře. 354. „K původu slov: Ještě k názvosloví selského vozu. — Bugr. — Fičet, Šupat. — Kérovat, pérovat“, Naše řeč 62, 1979, č. 2 (duben), str. 54–56. — Srov. 333.
355. „K původu slov: Tébich, vergl. — Jména Honza a Marta. — Čtverák. — Facha. — Rázovat. — Štrúdl“, Naše řeč 62, 1979, č. 2 (duben), str. 109–111.
356. „K původu slov: Majzlík. — Rachejtle. — Šlukat. — Šmikat. — Šmudlat. — Šatlava. — „alář“, Naše řeč 62, 1979, č. 3 (květen), str. 165–168.
357. „Zur ältesten tschechischen geistlichen Lyrik. 1. Hospodine, pomiluj ny. 2. Svatý Václave. 3. Slovo do světa stvořenie“, in: Wiener slawistischer Almanach, Bd. 3 [I. Halbjahr], 1979, pp. 283–287. Poznámky k nejstarším památkám staročeské duchovní lyriky.
358. „K polemice o úloze jména a příjmení“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 20, 1979, č. 1/2, str. 66–67. Odpověď Jaromíru Spalovi („K otázkám jména a příjmení“, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 18, 1977, str. 556–558), který reagoval na stať P. T. „Jméno a příjmení“ (viz 326). 359. „K původu slov: Fortna. — Lajdák“, Naše řeč 62, 1979, č. 4 (červenec), str. 223–224.
360. „Böhmisch-Deutsch“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 46, 1979 (Wiesbaden), Nr. 2, pp. 246–248. Rec.: Götz Fehr: Fernkurs in Böhmisch. Hamburg: Hoffmann und Campe 1977. O meziválečném německém dialektu z Českých Budějovic.
361. „Noch einmal: Er ist durch den Wald durchgelaufen“, in: Zeitschrift für germanistische Linguistik 7, (Berlin–New York) 1979, Nr. 2, pp. 207. Ke stati Petera von Polenz (Zeitschrift für germanistische Linguistik 6, 1978, str. 186–188. 362. „Poznámky k teorii vlastního jména“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 20, 1979, č. 3/4, str. 307–315. Šest kapitolek o povaze a funkcích vlastních jmen; s kritickými poznámkami ke knize E. Grodzińského Zarys ogólnej teorii imion wlasnych (Warszawa 1973). 363. „Was ist Neuhochdeutsch?“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 46, 1979 (Wiesbaden), Nr. 3, pp. 348–350. K názorům Aloise Bernta, Theodora Fringse, Herberta Penzla, Emila Skály a Ernsta Schwarze na novou horní němčinu.
364. „Právo na vlastní jméno“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 20, 1979, č. 5, str. 565–567. K vývoji práva na vlastní jméno jako atribut osoby. 365. „Die Sprachdoktrin Komenskýs“, Acta Comeniana 4, 1979 (Archiv pro bádání o životě a díle Jana Amose Komenského 28, 1979), č. 2, str. 321–328. O povaze mluvnické nauky a o pojetí univerzálního jazyka u J. A. K. 1980*366. „Zpěvník německého romantismu“ (předmluva), in: Achim von Arnim — Clemens Brentano: Chlapcův kouzelný roh. Z něm. přel. a poznámkami opatřil Jindřich Pokorný. Poznámku napsal Vladimír Ježek. Lidové umění slovesné, řada B, Sv. 11 — Klasické sbírky světového folklóru, Sv. 4. Odeon, Praha 1980, str. 7–19. 367. „Zwei Paradoxien des Eigennamens“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 38. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther & Inge Bily. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1980, pp. 25–27. S kapitolkami „Eigenname und Deskription“ (Vlastní jméno a popis) a „Übersetzung des Eigennamens“ (Překlad vlastního jména). 368. „Zwei Satzwörter: »Oder?« und »halt«“, Der Sprachdienst 24, 1980 (Wiesbaden), Nr. 1 (Januar), pp. 4–5. O samostatně stojícím „Oder?“ ve formě otázky a o užívání částice „halt“. 369. „Příjmení Hujer, Pujman, Rujbar, Stuiber“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 21, 1980, č. 1, str. 52. K převzetí uvedených příjmení z němčiny (změna ou v öu) v české hláskové podobě. Hujer / Hoyer < Häuer, od hauen „bíti", cf. Fleischhauer, „řezník"; Holzhauer, „dřevorubec"; Weinhauer, „vinař"; Bardenhauer (od „sekera"), Kolbenhauer (od „palice"). Pujman < Päumann, „dřevorubec", cf. Baumann. Rujbar < Räuber, „lupič". Stuiber (Štuiber?) < Stäuber (od Staub „prach", přezdívka mlynáře). 370. „Vlastní jméno — jazyková univerzálie?“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 21, 1980, č. 1, str. 53–54. O obecné zákonitosti uplatňující se při vzniku příjmení. 371. „K původu slov: Epes rádes. — Šárovat. — Mázhaus. — Špendák. — Šart, šarapatka. — Šmigrust, šmerkus. — Ještě jednou o slově vachrlatý“, Naše řeč 63, 1980, č. 2 (červen), str. 110–112. — Srov. i 344.
372. „»Euer Gnaden wissen eh«“, in: Der Sprachdienst (Wiesbaden) 24, 1980, Nr. 6 (June), pp. 86–87. Výklad odpovědi vídeňských fiakristů na otázku po výši jízdného. 373. „Präteritumsverfall und Präteritumsschwund im Deutschen“, in: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 47, (Wiesbaden) 1980, Nr. 2, pp. 184–188. O ústupu a zániku préterita v němčině. 374. „Genau!“, Der Sprachdienst 24, 1980 (Wiesbaden), Nr. 9, (September), pp. 134–135. K dobovému užívání výrazu jako zesíleného přitakání. 375. „Glossen zu Petron“, Listy filologické 103, 1980, č. 1 (září), str. 10–14. Subkap.: 1. Würdigung des Werkes. 2. Habinnas. 3. Die drei Kurzgeschichten. Dedikace: Julii Novákové. Hodnocení Petroniova díla Satiricon s charakteristikou postavy Habinnase a dvou vyprávění z episody Hostina u Trimalchiona.
376. „Der tschechisch-deutsche Makkaronismus“, in: Wiener slawistischer Almanach, Bd. 6 [II. Halbjahr] 1980, pp. 273–279. K povaze dvojjazyčnosti a makaronského vyjadřování v Čechách hlavně v 19. století.
377. „Ján Doruľa: Slováci v dejinách jazykových vzťahov (Bratislava 1977)“, in: Wiener slawistischer Almanach. Bd. 6 [II. Halbjahr] 1980, pp. 333–334. Recenze. — Psáno německy.
378. „W. R. Schmalstieg — Th. F. Magner (Hrsg.): Sociolinguistic problems in Czechoslovakia, Hungary, Romania and Yugoslavia. Columbus (Ohio) 1978 (Folia Slavica, vol. 1, nr. 3)“, in: Wiener slawistischer Almanach, Bd. 6 [II. Halbjahr] 1980, pp. 334–336. Recenze sborníku o současné jazykové situaci v Československu, Maďarsku, Rumunsku a Jugoslávii. — Psáno německy.
379. „Hodnotní stupnice vlastních jmen osob“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 21, 1980, č. 2/3/4/5, str. 671–673. O původním vztahu jména k společenskému postavení někdejšího jeho uživatele. 1981380. „Čechovova povídka Skripka Rotšiľda“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 23. Uspořádali Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Praha: Univerzita Karlova, 1981, str. 21–23. O komických a narativních složkách melancholické povídky Rotšildovy housle [Скрипка Ротшильда]. 381. „Nochmals über die Natur des Eigennamens“, in: Forms and functions. Papers in general, English, and applied linguistics presented to Vilém Fried on the occasion of his sixty-fifth birthday. Tübingen: Gunter Narr, 1981, pp. 43–47. O povaze různých typů vlastních jmen. 382. „K jedné kapitolce Goethovy Italské cesty“, in: Rudolfu Havlovi. Sborník k jeho 70. narozeninám. Kniha 2. Praha 1981 (rukopisný sborník), str. 281–285. O Goethově stati v 2. části Italské cesty »Moritz jako etymolog«. 383. „I. A. Pereľmuter: Obščeindojevropejskij i grečeskij glagol. Vido-vremennyje i zalogovyje kategorii. Leningrad, Nauka 1977“, in: Indogermanische Forschungen 85, (Berlin–New York) 1980 [celý ročník vyšel v jednom svazku 1981], pp. 328–332. Recenze knihy I. A. P. o obecně indoevropském a starořeckém slovese. — Psáno německy. 384. „Josef Zubatý: České sloveso. Praha, Akademia 1980“, in: Kratylos. Kritisches Berichts- und Rezensionsorgan für indogermanische und allgemeine Sprachwissenschaft 25 (1980). Ed. Klaus Strunk. L. Reichert Verlag, Wiesbaden 1981, pp. 220–221. Recenze. — Psáno německy. 385. „Formelle und informelle Rede“, in: Logos semantikos. Bd. 5. Studia linguistica in honorem Eugenio Coseriu 1921–1981. Edd. Horst Geckeler et al. Berlin: W. de Gruyter, 1981, pp. 105–108. 386. „1. Zur Zweiheit von Rufnamen und Familiennamen. — 2. Namenentstellung und Namenersatz“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 39. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fischer, Johannes Schultheis, Hans Walther & Inge Bily. Leipzig: Karl-Marx-Universität, 1981, pp. 20–23. K probíhající diskusi o vztahu křestního jména a příjmení; též o dvou způsobech deformace ve vlastních jménech.
387. „Über einige tschechische Familiennamen. 1. Türkische Namen. — 2. Literarische Namen. — 3. Namen böhmischer und mährischer Juden“, in: Onomastica Slavogermanica. Bd. 13. Abhandlungen der Sächsischen Akademie der Wissenschaften zu Leipzig, Philologisch-historische Klasse, Bd. 69, Heft 4. Akademie Verlag, Berlin 1981, pp. 111–114. O tureckém původu některých Českých jmen (Soldát, Jančár), o jménech původu literárního (Tristram, Kamarýt) a o českých a moravských jménech židovských (s českou koncovkou -ský a s německou -er). 388. „Kategorie čísla v baltském slovese“, in: Praha — Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu. Uspoř. Jan Petr a Luboš Řeháček. Univerzita Karlova, Praha 1981, pp. 81–85. O nerozlišování čísla v 3. osobě v některých jazycích, zvláště baltských. 389a. „Das Urteil Kafkas“, in: Ludvíku Václavkovi k padesátinám. Olomouc 1981 (rukopisný sborník), str. 142–144. Totéž viz: 400. Interpretace Kafkovy povídky Ortel. 389b. „Die Verwandlung Kafkas“, in: Ludvíku Václavkovi k padesátinám. Olomouc 1981 (rukopisný sborník), str. 155–157. Totéž viz: 413. Interpretace Kafkovy povídky Proměna. 390. „O Villonově poesii. — Gramatická glosa k Villonově Epitaphe en quatrain“, in: Antonínu Zatloukalovi k 65. narozeninám. Olomouc 1981 (rukopisný sborník), pp. 149–152, 152–154. Dvě glosy; druhá se týká Villonova čtyřveršového epitafu. 391. „Ansprechen. »Sie haben die Entwicklung auf dem Geldmarkt angesprochen...«“, in: Der Sprachdienst 25, (Wiesbaden) 1981, Nr. 3 (März), p. 44. O různých významech slovesa ansprechen. 392. „Daniel. Das altjiddische Danielbuch. Hg. W. O. Dreessen und H. J. Müller. Bd. I.: Transkription, Bd. II: Facsimile. Göppingen, A. Kümmerle 1978“, in: Zeitschrift für deutsche Philologie 100, (Berlin–Bielefeld–München) 1981, Nr. 1, pp. 143–144. Recenze starožidovské knihy Daniel v jidiš. 393. „Zdůvěrňující přípona -i“, in: Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 22, 1981, č. 1/2, str. 184. O vlivu angličtiny na jména typu Anči (ke stati R. Božkova v sofijském časopise Ezik i literatura 1979, nr. 1, p. 81). 394. „J. A. Mauduit, Keltové. Edice Stopy, fakta, svědectví. Panorama, 1979“ (recenze), Listy filologické 104, 1981, č. 1 (květen), str. 73–74. Jaques A. Mauduit: Keltové. Přeložiůa Lina Veselá. Doslov napsala Libuše Jansová. Praha: Panorama, 1979, 201 str.
395. „Antonín Hrubý: Der Ackermann aus Böhmen und seine Vorlage. Hrsg. von der Bayerischen Akademie der Wissenschaften. München, C. H. Beck 1971 (Münchener Texte und Untersuchungen zur deutschen Literatur des Mittelalters, Bd. 35)“, in: Göttingische gelehrte Anzeigen 233, 1981, Nr. 1/2 (June), pp. 129–132. Recenzní studie o předlohách německé skladby Johannesa von Saaz a staročeského Tkadlečka. 396. „Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Red. Josef Filipec a František Daneš s kolektivem. Praha, Akademia 1978 [vyšlo 1980]“, in: Wiener slawisticher Almanach, Bd. 7 [I. Halbjahr] 1981, pp. 281–282. Recenze. — Psáno německy.
397. „Neuhochdeutsche Monophthongierung und Diphthongierung“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 48, 1981 (Wiesbaden), Nr. 2, pp. 222–223. O změnách hlásek a dvojhlásek v nové horní němčině. 398. „Die Mythen vom Prager Deutsch“, Zeitschrift für deutsche Philologie 100, 1981 (Berlin–Bielefeld–München), Nr. 3, pp. 381–390. Pokus o demytizaci názorů na pražskou němčinu středověku i 19. a 20. století; též o pražské němčině z doby Kafkovy. 399. „Juraj Valiska: Nemecké nárečie Dobšinej. Prispevok k výzkumu zanikania nárečí enkláv. Rimavská Sobota, Gemerská vlastivedná spoločnosť 1980“, in: Germanistik 22, (Tübingen) 1981, Nr. 3/4, pp. 607–608. Recenze. — Psáno německy; srov. též 435. 400. „Das Urteil Kafkas“, in: Literatur für Leser 4, (Düsseldorf) 1981, Nr. 4 (Dezember), pp. 217–19. Totéž viz: 389a. Interpretace Kafkovy povídky Ortel. 401. „Adolf Erhart, Struktura indoíránských jazyků. Univerzita J. E. Purkyně v Brně 1980, 225 s.“ (Kritiky a referáty), Slavia 50, 1981, č. 3-4, str. 433–434.
402. „Jurgis Palionis, Lietuvių literaturinės istorija. Mokslas, Vilnius 1979, 317 s.“ (Kritiky a referáty), Slavia 50, 1981, č. 3-4, str. 434–435. Recenze Dějin litevského spisovného jazyka od J. P.
403. „William R. Schmalstieg, An Old Prussian Grammar. The Pennsylvania State University Press, University Park and London, 1974, 358 s.“ (Kritiky a referáty), Slavia 50, 1981, č. 3-4, str. 436. Recenze knihy W. R. S. o staré pruštině. — Psáno česky.
404. „Zur alttschechischen Liebeslyrik“, in: Wiener slawistischer Almanach, Bd. 8 [II. Halbjahr] 1981, pp. 225–229. Poznámky k makarónské staročeské písni Detrimentum pacior a k milostné písni Závišově (Jižť mne vše radost ostává...).
405. „Jaroslav Hubáček: O českých slanzích. Ostrava, Profil 1979 (2. vyd. 1981)“, in: Wiener slawistischer Almanach, Bd. 8 [II. Halbjahr] 1981, pp. 333–335. [Recenze.]
1982406. „O dvou povídkách Čechovových. 1. Znakomyj mužčina. 2. Anna na šeje“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 24. Věd. redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Praha, Univerzita Karlova 1982. Str. 121–125. Interpretace povídek Známý muž a Anna na krku. 407. „Grammatische Sonderstellung der Eigennamen“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 41. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther & Inge Bily. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1982, pp. 36–37. O zvláštnosti vlastních jmen přejatých z cizího jazyka: zůstávají nesklonná. 408. „Tschechisch aby — deutsch damit/dass“, in: Studien zum Tschechischen, Slowakischen und Deutschen aus vergleichender Sicht. Red. Gert Jäger & Regina Heinisch. Wissenschaftliche Beiträge der Karl-Marx-Universität Leipzig, Sprachwissenschaftliche Klasse; — Lehrbücher und Arbeitsmaterialien zum Studium der tschechischen Sprache, Bd. 12. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1982, pp. 185–189. K vzájemnému překládání uvedených spojek v různém syntaktickém kontextu. 409. „Cyklus Tres ciudades Federica Garcíi Lorcy“, in: Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata. Praha 1982, 36 (složka rukopisného sborníku). O cyklu Tři města. 410. „Zur Bedeutung von über und über-“, Zeitschrift für Germanistik 3, 1982 (Leipzig), Nr. 2 (Mai), pp. 156–157. K sémantické stránce uvedené předložky a předpony. 411. „Nochmals zum alttschechischen Tkadleček“, in: Die Welt der Slawen 27 (Neue Folge 6), 1982 (München), Nr. 2, pp. 262–268. O povaze vztahu Tkadlečka ke skladbě Johannesa von Saaz (Jana ze Štiboře) Ackermann aus Beheim. 412. „Tzv. citátová kompozita v němčině“, in: Cizí jazyky ve škole 26, 1982–83, č. 1 (září 1982), str. 18. O německých slovních skupinách nebo větných celcích, s nimiž se v řeči zachází jako s jediným slovem. 413. „Die Verwandlung Kafkas“, in: Literatur für Leser 5, 1982 (Düsseldorf), Nr. 3 (September), pp. 195–196. Totéž viz: 389b. 414. „Rolf Ulbrich: Der alttschechische Tkadleček und die anderen „Weber". Waldenserliteratur in Böhmen um 1400. Berlin 1980“, in: Göttingische gelehrte Anzeigen 234, 1982, Nr. 1/2, (October), pp. 108–111. Recenze monografie R. U. o staročeském Tkadlečkovi se zřetelem k valdenské literatuře v Čechách kolem roku 1400. 414x. „Dear Editor“ (Communications), German Studies Review 5, 1982, Nr. 1 (February), pp. 150–153. Rezervovaná obrana Petera Horwatha proti Vilmě Iggersové ve věci česko-(židovsko)-německého antagonismu (viz GSR 4, 1981, 487-497 a Peter Horwath, „The Erosion of "Gemeinschaft": German Writers of Prague, 1890—1924“, GSR 4, 1981, 9-37).
1983415. „Dvě čechovovské glosy. 1. Povídka Agaf'ja. 2. K vyprávěcí technice v povídce Step“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 25. Ved. redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1983, str. 89–92. 416. „Normen des Sprachverhaltens“, in: Linguistica generalia. Sv. 2. Uspoř. Milan Romportl a Vlastimila Milíkovská. Acta Universitatis Carolinae 1977: Philologica, sv. 5. Univerzita Karlova, Praha 1983, str. 121–124. O normách jazykového chování s poukazem na četné rozdíly v celkovém charakteru reálné řeči (řeč smysluplná a nesmyslná, koherentní a inkoherentní, průhledná a temná, způsoby vyprávění, řeč argumentující a emocionální, neformální a formální, ritualizovaná a volná). 417a. „V. E. Staltmane: Latyšskaja antroponimija. Familii. Moskva, Nauka 1981“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 43. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1983, pp. 67–68. Recenze se týká knihy V. E. S. o lotyšských rodných jménech. — Psáno německy. 417b. „Aleksandras Vanagas: Lietuvių hidronimų etimologinis žodynas. Vilnius 1981“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 43. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1983, pp. 68–69. Recenze se týká etymologického slovníku litevských hydronym od A. V. — Psáno německy. 418. „Kafkova groteska Nový advokát“, in: Mojmíru Otrubovi pozdrav a blahopřání. 18. 9. 1983. Praha 1983 (rukopisný sborník), str. 225–226. Poznámka k interpretaci povídky. 419. „Der Name Kafka“, in: Beiträge zur Namenforschung 18, (Heidelberg) 1983, Nr. 1 (Münsterauer Familiennamen-Kolloquium 1. bis 3. Oktober 1982), pp. 52–53. O původu příjmení Kafka z českého kavka, nikoli z upravené podoby jména Jakob. 420. „K českému a německému reflexivnímu pasívu“, in: Cizí jazyky ve škole 26, 1982–83, č. 9 (květen 1983), str. 413. Srovnání a stanovení rozdílu v užívání. 421. „An additional note on the gluttony of ancient Greek athlets“, Listy filologické 106, 1983, Nr. 2 (srpen), pp. 121–122. O dataci kultického pozadí starořeckých sportovních her (ke stati Jana Bažanta „On the gluttony of ancient Greek athletes“ (LF 105, 1982, 129–131 [online libgen]).
422. „Jaromír Povejšil: Das Prager Deutsch des 17. und 18. Jahrhunderts. Praha, Akademia — Hamburg, H. Buske 1980“, in: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 50, (Wiesbaden) 1983, Nr. 2, pp. 264–265. Recenze knihy J. P. o pražské němčině 17. a 18. století. 423. „K souboru Venkovský lékař Franze Kafky“, in: Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, roč. 3, 1983, č. 3, str. 65–68. Interpretace jednotlivých povídek. 424. „O příjmení Taussig“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 24, 1983, č. 4/5, str. 623–624. Nepodepsáno. — O původu jména. 425. „Židovské příjmení Traub“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 24, 1983, č. 4/5, str. 625. Podepsáno: PT. — O původu jména. 426. „Jméno Siegfrieda Kappra“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 24, 1983, č. 4/5, str. 625–626. Podepsáno: P. T.. — O původu jména. 427. „On the methods of the Prague school“, in: Theoretical linguistics 10, (Berlin–New York) 1983, Nr. 2/3, pp. 259–261. O metodách Pražského lingvistického kroužku, vycházejících z pojetí jazyka jako funkčního systému. 428. „Z. Zinkevičius: Lietuvių antroponimika. Vilnius, Mokslas 1977 (Vilnius Lietuvių asmenvardžiai, Sv. 17)“, in: Zeitschrift für Slawistik 28, (Berlin) 1983, Nr. 5, pp. 794. Recenze knihy Z. Z. o vývoji litevských osobních vlastních jmen, zvláště o jejich polonizaci. — Psáno německy. 1984429. „Die Satzlehre Karl Bühlers“, in: Bühler-Studien. Bd. 1. Ed. Achim Eschbach. Suhrkamp Taschenbuch — Wissenschaft, Bd. 481. Frankfurt/Main, Suhrkamp 1984, pp. 277–281. O Bühlerově pojetí věty. 430. „Die Müller (Appelativum) — die Müllers (Familienname). — Alttestamentliche Namen im frühen Mittelalter. — Die deutschen Namen der Letten“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 46. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther, Inge Bily, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Leipzig: Karl-Marx-Universität, 1984, pp. 17–18, 18, 19–20. První glosa pojednává o rozdílném plurálu stejných obecných jmen a příjmení v němčině, druhá o starozákonních jménech v rané středověké němčině, třetí o typech lotyšských německých příjmení. 431. „Zur Theorie der Bühnensprache“, in: Phonetica Pragensia. Sv. 6. K 60. narozeninám Milana Romportla. Red. Přemysl Janota a Olga Schulzová. Acta Universitatis Carolinae 1980: Philologica, sv. 2. Praha: Univerzita Karlova, 1984, pp. 135–138. Poznámky k ortoepii češtiny a její skutečné výslovnosti na českém jevišti; k pozornosti Milana Romportla věnované výslovnosti na českém jevišti. 432. „Carmina burana č. 184 a 185“, in: Emilio Pražák sexagenario sodales et amici. Pragae 1984 (rukopisný sborník), str. 1–2. Poznámky ke dvěma latinským žákovským básním ze sborníku z 13. století. 433. „K staročeskému Životu Jozefa Egyptského“, Listy filologické 107, 1984, č. 1, str. 47–48. Ke stati Milady Nedvědové „Staročeské Knihy o rodu a běhu života Jozefova“ (LF 105, 1982, 216–221 [online: libgen]).
434. „Brechts »Lied von der Moldau«“, in: Literatur fär Leser (Düsseldorf) 7, 1984, Nr. 1 (März), pp. 54–55. Interpretace Brechtovy Písně o Vltavě. 435. „Juraj Valiska: Nemecké nárečíe Dobšinej. Príspevok k výzkumu zanikania nárečí enkláv. Rimavská Sobota, Gemerská vlastivedná spoločnosti 1980“, in: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 51, (Wiesbaden) 1984, Nr. 1, pp. 101–102. Recenze. — Psáno německy; srov. též 399 a 469. 436. „Baltische Traditionen in der ČSSR“, in: Zeitschrift für Slawistik 29, (Berlin) 1984, Nr. 2 (Beiträge zur Baltistik III), pp. 232–234. O vývoji české baltistiky od 2. poloviny 19. století do současnosti. 437. „Hans Christian Andersen: Die Princessin auf der Erbse“, in: Archiv für das Studium der neueren Sprachen und Literaturen , Bd. 221, Jg. 136, 2. Halbjahr, (Braunschweig) 1984, pp. 297–298. K tématu a jazykovému stylu pohádky Princezna na hrášku. 438. „Duncan B. Gardiner: Intonation and music: The semantics of Czech prosody. Bloomington (Indiana), Physsardt 1980 (Physsardt series in Prague linguistics, vol. 2)“, in: General linguistics 24, (Pennsylvania) 1984, Nr. 4, pp. 261–262. Recenze knihy D. B. G. o sémantice české prozódie. 439. „Zum Zipser deutschen Dialekt“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 51, 1984 (Wiesbaden), Nr. 3, pp. 350–351. Poznámka o spišském německém dialektu. 1985440. „Dvě příbuzné povídky Čechovovy. 1. »Učiteľ slovesnosti«. 2. »Vyigryšnyj bilet«“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 26. Vědečtí redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1985, pp. 173–175. Poznámky k povídkám »Učitel literatury« a »Los«. 441. „Dvě poznámky o A. P. Čechovovi. 1. Povídka »Gore«. 2. O jednom Čechovovském podtextu“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury. Sv. 27, K 40. výročí osvobození Československa sovětskou armádou. Věd. redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1985, str. 81–83. K povídce »Smutek« a upozornění na podtext jedné scény ze hry Strýček Váňa. 442. „Doslov“ in: Jan ze Žatce: Oráč z Čech. Z něm. přel. a poznámkami opatřil Jaromír Povejšil. Praha, Vyšehrad 1985. Str. 87–93. O německé středověké skladbě a jejím vztahu k staročeskému Tkadlečkovi. 443. „Aleksas Girdenis: Fonologija. Vilnius, Mokslas 1981“, in: Kratylos. Kritisches Berichts- und Rezensionsorgan für indogermanische und allgemeine Sprachwissenschaft. Jg. 29 (1984). Ed. Rüdiger Schmitt. L. Reichert Verlag, Wiesbaden 1985, pp. 212–213. Recenze litevské učebnice fonologie. — Psáno německy. 444. „Die alttschechischen ‟Olmützer Erzählungen”“, in: Litterae Slavicae medii aevi Francisco Venceslao Mareš sexagenario oblatae. Herausgegeben von Johannes Reinhart. Sagners slavistische Sammlung, Bd. 8. München: Verlag Otto Sagner, 1985, pp. 351–362. Interpretace staročeských textů v knize Olomoucké povídky, Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy; k vyd. připravil, úvodem a poznámkami opatřil Eduard Petrů; Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1957 (Univerzitní knihovna v Olomouci, publikace č. 4/1957).
445. „Die Sequenz. — Zu den lettischen Familiennamen“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 47. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1985, pp. 30, 30–31. První glosa pojednává o postavení křestního jména před či za příjmením, druhá o lotyšských jménech s koncovkami -son, -sen, -ins (-inš). 446. „Nochmals zur Theorie des Eigennamens“, in: Namenkundliche Infornantionen. Bd. 48. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther, Inge Bily, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1985, pp. 17–18. Připomínky k definici pokládající vlastní jméno za označení určitého jednotlivce. 447. „A mock report on the Prague pogrom in 1389“, Slavica Hierosolymitana. Slavic studies of the Hebrew university. Vol. 7. Edited by Dmitri Segal, Wolf Moskovich, Moshé Taube. Yerushalayim: The Hebrew university, 1985, pp. 239–241. O povaze charakteristiky pražského velikonočního pogromu roku 1389 v perikopické parodii Passio Iudaeorum Pragensium secundum Ioannem Rusticum Quadratum. 448. „Jan Lehár: Nejstarší česká epika. Praha, Vyšehrad 1983“, in: Wiener slavistisches Jahrbuch. Bd. 31. Edd. Josef Hamm, Gerta Hüttl-Folter, Radoslav Kaličić, František Václav Mareš & Günther Wytrzens. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1985, pp. 231–232. Recenze. — Psáno německy. 449. „Medium und Reflexiv“, in: Studia linguistica diachronica et synchronica Werner Winter sexagenario annno MCMLVIII gratis animis ab eius collegis, amicis discipulisque oblata. Edd. Ursula Pieper & Gerrhard Stickel. Mouton, Berlin–New York–Amsterdam 1985, pp. 825–827. O různých mediálních a reflexivních formách slovesného vyjadřování v indoevropských jazycích. 450. „Dobroslava Moldanová: Naše příjmení. Praha 1983“, in: Beiträge zur Namenforschung , Neue Folge 20, (Heidelberg) 1985, Nr. 1, pp. 52–53. Recenze — Psáno německy. 451. „Jonas Bretkunas, Rinktiniai raštai. Vilnius 1983. Mokslas, 402 s.“, Slavia 54, 1985, č. 2, str. 211–212. Recenze edice lotyšského překladu Bible ze 16. století — Psáno česky.
452. „Hans Christian Andersens Unglücksgeschichten“, in: Archiv für das Studium der neueren Sprachen und Literaturen , Bd. 222, Jg. 137, 2. Halbjahr, (Braunschweig) 1985, pp. 338–339. Glosa k Andersenovým příběhům s nešťastným koncem. 453. „O mistru Dybinovi, »rétoru doby Karlovy«“, Listy filologické 108, 1985, č. 2 (srpen), str. 111. Poznámka ke statím Hanse Szklenara (Studien zum städtischen Bildungswesen des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit; red. B. Moeller, H. Patze a K. Stackmann; Göttingen 1983) a Samuela Petera Jaffého (Dafnis 7, 1978).
454. „K změně židovských příjmení podle josefínského patentu z roku 1787“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 26, 1985, č. 4/5, str. 497–498. Glosa ke stati Gustava Hofmanna „Změny židovských příjmení“ (Onomastický zpravodaj ČSAV 25, 1984, str. 23–26). 455. „Šalamoun, Šimon, Šavel a Samuel“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 26, 1985, č. 4/5, str. 562–563. Poznámky k etymologii uvedených jmen. 456. „Taussig — jak je třeba vykládat toto příjmení“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 26, 1985, č. 3/4, str. 576–577. Podepsáno: P. Trost — MNŠ (Marie Nováková-Šlaisová). — Glosa ke stejnojmenné poznámce Josefa Beneše (Onomastický zpravodaj ČSAV 25, 1984, str. 477, podepsáno Bš). 457. „Über ein Gesetz des Vokalwandels“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 25, 1985 (Wiesbaden), Nr. 3, pp. 343–344. Poznámka k mínění V. M. Žirmunského o změnách samohlásek v němčině a v německých nářečích. 487. „Hledání smyslu jedné básně Celanovy“, in: Souvislosti. Růženě Grebeníčkové k šedesátinám a pořád. Praha 1985 [samizdatový sborník, strojopis], 3 str. (přerušované stránkování). Převzato do SJL ze samizdatového sborníku. 1986458. „The Balto-Slavic genitiv with the supine“, in: Essays in the area of Slavic languages, linguistics, and byzantology — A festschrift in honor of Antonín Dostál on the occasion of his seventy-fifth birthday. Edited by Thomas G. Winner with assistance of Jan Kasík. Byzantine studies / Études byzantines. Bd. 8/11/12, 1981/1984/1985. Pittsburgh: The University Center for International Studies. University of Pittsburgh, 1986, pp. 405–406. O baltoslovanském genitivu se supinem ve srovnání s obdobami ve staroslověnštině, staročeštině a litevštině. 459. „Drei kleine Stücke Kafkas“, in: Germanica Olomucensia. Sv. 6. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica: Philologica, Sv. 54. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1986, str. 111–113. Interpretace próz Vor dem Gesetze (Před zákonem), Poseidon a Der neue Advokat (Nový advokát) a poznámka k románu Das Schloss (Zámek). 460. „Der Gebrauch der Eigennamen. — Die Grundlage der literarischen Onomastik“, in: Namenkundliche Informationen. Bd. 50. Edd. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther, Inge Bily, Ernst Michael Christoph & Elke Saß. Karl-Marx-Universität, Leipzig 1986, pp. 22, 22–23. První glosa je zaměřena na motivaci užití či neužití vlastního jména ve výpovědi, druhá na jeho funkci v literárním díle. 461. „Drei Anmerkungen zur alttschechischen Literatur“, in: Wiener slavistisches Jahrbuch. Bd. 32. Edd. Josef Hamm, Gerta Hüttl-Folter, Radoslav Kaličić, František Václav Mareš und Günther Wytrzens. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1986, pp. 71–76. 1. Rozmlouvání člověka se Smrtí. 2. Abermals zum Tkadleček. 3. Nochmals zum Ostrover Lied. Poznámky ke staročeským skladbám Rozmlouvání člověka se Smrtí, k Tkadlečkovi a k Písni ostrovské (Slovo do světa stvořenie). 462. „Jazyk ironie. Teze přednášky Jazykovědného sdružení v Praze dne 12. 12. 1985“, Jazykovědné aktuality 23, 1986, č. 1/2, str. 47–48. O podstatě jazykové ironie a podmínkách vzniku ironického mluvního aktu. Viz verzi vydanou z pozůstalosti (1997). 463. „Zur Apocolocyntosis des Seneca“, Listy filologické 109, 1986, č. 1 (květen), str. 15–17. K Senecově pamfletu na císaře Claudia Ztykvění božského Claudia.
464. „Max Wehrli, Literatur im deutschen Mittelalter, Reclam, Stuttgart 1984“, Listy filologické 109, 1986, č. 1 (květen), str. 62. Poznámka ke knize Maxe Wehrliho o německé středověké literatuře.
465. „Hans Christian Andersens Liebesgeschichten“, in: Archiv für das Studium der neueren Sprachen und Literaturen, Bd. 223, Jg. 138, 2. Halbjahr, (Braunschweig) 1986, pp. 349–350. Glosa k Andersenovým milostným příběhům. 466. „Nochmals zum Nominativobjekt des Infinitivs im Baltischen“, Baltistica 22, 1986 (Vilnius), Nr. 2, pp. 35–36. O nominativu ve funkci předmětu v neosobních větách baltských jazyků.
467. „Rolf Ulbrich: Tkadleček und Ackermann. Waldenserliteratur, Humanismus, Theologie und Politik um 1400 in Böhmen. Berlin, R. Ulbrich 1985“, in: Göttingische gelehrte Anzeigen 238, 1986, Nr. 1/2, (August), pp. 67–69. Recenze monografie R. U., srovnávající staročeského Tkadlečka s Ackermannem aus Böhmen Johannesa von Saaz na pozadí českých poměrů kulturních a politických kolem roku 1400. 468. „Zwei Bemerkungen zum deutschen Vokalismus“, Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 53, 1986 (Wiesbaden), Nr. 2, pp. 202–204. Poznámky k systému německých samohlásek a dvojhlásek. 469. „Nochmals zum Dobschauer Deutsch“, in: Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik 53, 1986 (Wiesbaden), Nr. 2, pp. 204–205. O dobšinském německém dialektu; replika I. T. Piiranenovi (Muttersprache 95, 1985, str. 101–102), který reagoval na Trostovu recenzi knihy Juraje Valisky (viz 435). 470. „Drei Stücke aus Kafkas Sammlung Ein Landarzt“, in: Literatur für Leser 9, 1986 (Düsseldorf), Nr. 3 (October), pp. 131–133. Interpretace povídek Starost hlavy rodiny, Bratrovražda a Venkovský lékař. 488. „Dodatek z roku 1986“. Rukopisná poznámka z pozůstalosti. 1986. Dodatek ke stati „Subjekt a predikát“ (viz 1962). 1987471. „Zwei lateinisch-althochdeutsche Mischgedichte“, in: Althochdeutsch, Bd. 1. Grammatik. Glossen und Texte, Hrsg. Rolf Bergmann, Heinrich Tiefenbach und Lothar Voetz in Verbindung mit Herbert Kolbe, Klaus Matzel und Karl Stackmann; C. Winter — Universitätsverlag, Heidelberg 1987, pp. 807–808. Glosa k makarónské básni De Heinrico a k velmi porušené makarónské básni s dialogem klerika a jeptišky ve sborníku Cantica Cantabrigiensia. 472. „Poslední povídka Čechovova“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury 28, věd. redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela; Univerzita Karlova, Praha 1987, str. 127–129. Interpretace povídky „Nevěsta". 473a. „Subject and predicate“, in: Explizite Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung. Bd. 14. Probleme und Perspektiven der Satz- und Textforschung (k nedožitým 80. narozeninám Pavla Trosta). Praha: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, 1987, pp. 145–150 (tr. Petr Sgall). Původně česky: viz 164 473b. „Code switching“, in: Explizite Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung. Bd. 14. Probleme und Perspektiven der Satz- und Textforschung (k nedožitým 80. narozeninám Pavla Trosta). Praha: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, 1987, pp. 151–156 (tr. Eva Hajičová). Původně česky: viz 322. 473c. „Zu allgemeinen Fragen des Stils“, in: Explizite Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung. Bd. 14. Probleme und Perspektiven der Satz- und Textforschung (k nedožitým 80. narozeninám Pavla Trosta). Praha: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, 1987, pp. 157–160 (tr. Jaromír Povejšil). Původně česky: viz 89. 473d. „Zu den Ursachen des Sprachwandels“, in: Explizite Beschreibung der Sprache und automatische Textbearbeitung. Bd. 14. Probleme und Perspektiven der Satz- und Textforschung (k nedožitým 80. narozeninám Pavla Trosta). Praha: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, 1987, pp. 161–167 (tr. Jaromír Povejšil). Původně česky: viz 113. — Též německy: 273. 474. „Dva văprosa na balkanskoto ezikoznanie“, in: Ezikovetskata bălgaristika v Čechoslovakia, Nauka i izkustvo, Sofija 1987, pp. 270–273 (tr. Petja Asenova). Bulharský překlad stati „Deux points de linguistique balkanique“ z roku 1965 (viz 202). 475. „Nochmals zu Ústí — Aussig“, in: Namenkundliche Informationen 51, Hrsg. Ernst Eichler, Wolfgang Fleischer, Johannes Schultheis, Hans Walther, Inge Bily, Ernst Michael Christoph und Elke Saß; Karl-Marx-Universität, Leipzig 1987, pp. 43–44. Glosa k původu německého pojmenování města. 476. „Německá literatura od středověku do konce druhé světové války“, in: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Zpracoval kolektiv autorů za vedení Václava Boka, Věry Macháčkové-Riegrové a Jiřího Veselého. Praha: Odeon, 1987, str. 7–15. Podepsáno: pt. První část (o období do 16. století) kolektivní úvodní studie. Pavel Trost (šifra pt) napsal též hesla: Altenberg Peter /str. 99/, Auerbach Erich /109/, Böhme Jakob /139–140/, Curtius Ernst Robert /178/, Dilthey Wilhelm /188/, Franck Sebastian /234/, Freud Siegmund /239–240/, Gellert Christian Fürchtegott /256/, Gottfried von Strassburg /271/, Gudrun /285/, Hamann Johann Georg /295/, Johannes von Saaz /373/, Kapper Siegfried /384–385/, Körner Josef /425–426/, Leppin Paul /457–458/, Lichtenberg Georg Christoph /464–465/, Moritz Karl Philipp /512–513/, Píseň o Hildebrandovi /554/, Píseň o Nibelunzích /554–556/, Sauer August /593–594/, Sonnenfels Josef von /635–636/, Spitzer Leo /641/, Trakl Georg /670–671/, Walzel Oskar /699/. 477. „Balkánský model jazykového svazu“, in: Studia Balkanica Bohemo-Slovaca 3 (Příspěvky přednesené na III. celostátním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech 9. a 10. června 1986). Red. Ivan Dobrovský. Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1987, str. 215–220. O strukturních shodách balkánských jazyků; obsahuje též stať „Un balkanisme syntactique: L'accusatif avec proposition substantive“ (viz 313). 478. „Rétorický styl v Senecově Apocolocyntosis“, in: Zprávy Jednoty klasických filologů 28/29, 1986/1987, str. 83–84. K rétorickým prvkům (antitetičnost, juxtapozice, přízvuk) Senecovy satiry Ztykvění božského Claudia. 479. „Anmerkungen zum Ackermann aus Böhmen“, in: Zeitschrift für deutsche Philologie 1, Jg. 106, (Berlin–Bielefeld–München) 1987, pp. 112–114.
K poukazu Arthura Hübnera ve sborníku Der Ackermann des Johannes von Tepl und seine Zeit (vyd. Ernst Schwarz; Darmstadt 1968; str. 380) na shodu Ackermanna aus Böhmen s verši dvou básní Eustacha Deschampse (z nich jedna mu je pouze připisována), o latinské skladbě Tractatus de crudelitate mortis jako předloze k Ackermannovi a o paralelismu větných částí v Ackermannovi. 480. „Jean Haudry, Les Indo-Européens, Paris, Que sais-je?, 1981, 1985“, Listy filologické 110, 1987, č. 1 (květen), str. 53. Recenze díla o Praindoevropanech.
1988481. „Čechovovy povídky Jonyč a Stáří“, in: Bulletin ruského jazyka a literatury 29, Prof. PhDr. Vladimíru Hraběti, CSc., k šedesátinám. Ved. redaktoři Bohumil Neumann a Jaroslav Popela. Univerzita Karlova, Praha 1988, str. 251–254. Interpretace povídek Jonyč a Starosť. 482. „Sprache und Dichtung“, in: Energeia und Ergon. Sprachliche Variation — Sprachgeschichte — Sprachtypologie. Band III. Das sprachtheoretische Denken Eugenio Coserius in der Diskussion. Studia in honorem Eugenio Coseriu. Eingeleitet und herausgegeben von Jens Lüdtke. Tübinger Beiträge zur Linguistik. Band 300. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 1988, pp. 235–236. O jazyce uměleckého díla podle Eugenia Coseriu. 483. „Ještě k původu některých židovských příjmení“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 29, 1988, str. 230. Poznámky k příjmení Kapper, Gutmann a Soudek–Saudek (ke stati Josefa Beneše „Česká židovská příjmení z apelativa z rodných jmen“, Onomastický zpravodaj ČSAV 26, 1985, str. 354–365. 484. „K původu příjmení Bass, Plaček a Simaichl“, in: Onomastický zpravodaj ČSAV 29, 1988, str. 231. Poznámky ke stati Rudolfa Forstingera „Ještě ke knize Dobravy Moldanové Naše příjmení“. 1989485. „Federico García Lorca, Canción de Jinete. Pokus o interpretaci“, in: Germanica Olomucensia 7. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis 1989; Facultas philosophica: Philologica, sv. 60. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1989, str. 31–33. O předpokladech odborné interpretace a o možnosti interpretovat uvedenou Lorcovu báseň jako sociální baladu. 486. „Interlingualer und intralingualer Lautwandel“, in: Linguistica generalia 4. Uspoř. Vlastimila Mlíkovská, Ladislav Nebeský a Bohumil Palek. Acta Universitatis Carolinae 1985: Philologica, sv. 1. Univerzita Karlova, Praha 1989, str. 7–9. O interlingválních a intralingválních hláskových změnách; zvláště o intralingválnich změnách se zřetelem k možnosti ustavit jejich kybernetický model. 1995489. Studie o jazycích a literatuře. Sestavil, cizojazyčné texty přeložil a doslov napsal Jaromír Povejšil. Soupis díla sestavili Emanuel Macek a Jaromír Povejšil. Praha: Nakladatelství Torst, 1995, 8°, 519 stran. Obsah: |001| O pražském argotizování (1935) /7–9/. |002| Argot a slang (1935) /10–13/. |003| Poláčkův román maloměstský (1937) /14-20/. |004| Český verš ve srovnání s německým (1938) /21-23/. |005| Staropolský verš ve srovnám se staročeským (1938) /24-25/. |006| Vliv císařské kanceláře Karlovy na slovesnou kulturu německou (1939) /26-33/. |007| Česká práce o větné intonaci (1939) /34-39/. |008| Kunhutina píseň a sekvence Tomáše Akvinského Lauda Sion (1940) /40-42/. |009| Poslední próza Karla Poláčka (1948) /43-45/. |010| Tabu vokativu (1948) /46-51/. |011| K dvojjazyčnosti Vojny a míru (1948) /52-57/. |012| K nejstarší české duchovní poezii (1949) /58-61/. |013| K etymologickému slovníku místních jmen v Čechách (1950) /62/. |014| Nový překlad Písma (1950) /63-65/. |015| K obecným otázkám stylu (1955) /66-67/. |016| K staročeskému Mastičkáři (1956) /68-70/. |017| K otázce baltoslovanských jazykových vztahů (1958) /71-77/. |018| Splynutí diftongických řad v nové horní němčině (1958) /78-79/. |019| Poznámky o metonymii (1958) /80-82/. |020| K německému slovnímu přízvuku (1959) /83-84/. |021| Přízvuk českých slov v němčině (1959) /85-87/. |022| K dnešní situaci historické fonologie (1960) /88-90/. |023| Poznámka o pražských schillerovských oslavách roku 1859 (1960) /91-95/. |024| Česká a německá kramářská píseň (1963) /96-98/. |025| O germanismech v kramářských písních (1963) /99-100/. |026| O vlivu jazyka na myšlení (1962) /101-103/. |027| Subjekt a predikát (1962) /104-106/. |028| Dodatek z roku 1986 (1986) /107/. |029| Poznámka k Zpravodaji místopisné komise ČSAV III, 135 n. (1962) /108-109/. |030| Německé vlivy na slovanské jazyky (1963) /110-112/. |031| K prostému instrumentálu v češtině (1963) /113-115/. |032| Poznámka k Zpravodaji místopisné komise ČSAV III, s. 298–300 (1963) /116-117/. |033| K příjmení ze základu Hof (1963) /118/. |034| Jacob Grimm a český kulturní svět (1963) /119-123/. |035| Nové práce o minnesangu (1963) /124-126/. |036| K metodě výkladu Kafkových děl (1963) /127-128/. |037| K problematice německých výpůjček v češtině (1964) /129-133/. |038| Německo-česká dvojjazyčnost (1965) /134-142/. |039| O kontinuitě německého živlu v Litoměřicích (1966) /143-144/. |040| Ještěd — Jeschken (1967) /145-146/. |041| Ještě k původu slova chachar (1967) /147/. |042| Básnická řeč raného Werfla (1967) /148-152/. |043| Pražské teze o jazykové kultuře (1968) /153-155/. |044| Toponymické dvojice a dvojjazyčnost (1968) /156-157/. |045| Středověká židovská čeština (1968) /158/. |046| Interpretace dvou básní B. Brechta (1968) /159-162/. |047| Židovsko-německé básně ze synagogy Genizah v Káhiře (1969) /163-165/. |048| Česko-německá lexikální kongruence (1960) /166-168/. |049| K tzv. staroevropské hydronymii (1970) /169-170/. |050| Vztah Komenského k německému jazyku (1970) /171-174/. |051| Poznámky ke kafkovským miscelám J. Beneše (1970) /175-176/. |052| Složené adjektivum v baltštině (1971) /177-178/. |053| Ještě jednou o konstrukci — je vidět Sněžka (1971) /179-180/. |054| K historii infinitivu (1974) /181/. |055| Slovanština a baltština v jazykové Evropě (1972) /182-187/. |056| Verš a pauza (1972) /188/. |057| Dvě česká rozmlouvání o lásce (1972) /189-194/. |058| Čechovova humoreska Tlustý a tenký (1972) /195-196/. |059| Poznámky o relativní větě (1973) /197-198/. |060| Českomoravská židovská příjmení z místních jmen (1973) /199/. |061| O poslední německé literatuře pražské (1973) /200-203/. |062| Slova fucmuc a fucek, flák a flek (1974) /204-205/. |063| K diskusi o povaze vlastního jména (1975) /206-207/. |064| Slangová slova majznout, rambajs, šťabák a šťabajzna (1975) /208/. |065| Slova rošťák a roup, roupy (1976) /209/. |066| Antikizující Donalitius (1975) /210-213/. |067| Čechovova humoreska Chirurgie (1975) /214-216/. |068| Střídání kódů (1976) /217-219/. |069| Jméno a příjmení (1976) /220-221/. |070| Slova ofina a placka (1976) /222/. |071| Staré sloveso fintovati a fintit (1976) /223/. |072| K sporu o básnické skladby Hynka z Poděbrad (1976) /224-225/. |073| K Petroniovi, kapitola XLI–XLVI (1976) /226-228/. |074| Čechovova humoreska Na poštovním úřadě (1977) /229-230/. |075| Znova o významu osobních jmen (1977) /231/. |076| Příjmení = místní jméno (1977) /232/. |077| Slovo cimbolec ,rampouch‘ (1977) /233/. |078| Slova štrádovat a štrachat (1977) /234-235/. |079| Slova fikat, kvalt (1977) /236/. |080| K německému podílu na české slovní zásobě (1977) /237-240/. |081| Česká substituce v cizích slovech (1977) /241-242/. |082| Písemná díla z dob před vznikem spisovných jazyků (1977) /243-246/. |083| Versologie J. Kuryłowicze (1977) /247-250/. |084| K poměru staročeského básnictví k staroněmeckému (1977) /251-254/. |085| K problematice hláskových změn (1978) /255-257/. |086| Unika a vlastní jméno (1978) /258-259/. |087| Slova popeláři a smetař, bez a šeřík, valcha (1978) /260-261/. |088| O některých zaříkadlech u K. J. Erbena (1978) /262-264/. |089| Komenského jazyková doktrína (1979) /265-270/. |090| Poznámky k teorii vlastního jména (1979) /271-276/. |091| Právo na vlastní jméno (1979) /277-278/. |092| Co je nová horní němčina? (1979) /279-281/. |093| Česká němčina (Böhmisch-Deutsch) (1979) /282-284/. |094| K původu slov tébich, vergl, Honza, Merta, čtverák, facha, rázovat, štrúdl (1979) /285-287/. |095| K původu slov majzlík, rachejtle, šlukat, šmikat, šmudlat, šatlava, žalář (1979) /288-290/. |096| Čechovova humoreska Sboristka (1979) /291-292/. |097| Vlastní jméno — jazyková univerzálie? (1980) /293-294/. |098| Dva paradoxy vlastního jména (1980) /295-296/. |099| Příjmení Hujer, Pujman, Rujbar, Stuiber (1980) /297/. |100| Hodnotní stupnice vlastních jmen osob (1980) /298-299/. |101| Česko-německý makaronismus (1980) /300-303/. |102| Glosy k Petroniovi (1980) /304-308/. |103| Ještě jednou o povaze vlastního jména (1981) /309-313/. |104| Formální a neformální řeč (1981) /314-316/. |105| 1. K dvojici křestního jména a příjmení (1981) /317/. |106| 2. Komolení jména a náhrada jména (1981) /318-319/. |107| Zdůvěrňující přípona -i (1981) /320/. |108| Kategorie čísla v baltském slovese (1981) /321-323/. |109| Mýty o pražské němčině (1981) /324-331/. |110| K staročeské milostné lyrice (1981) /332-335/. |111| Antonín Hrubý, Der Ackermann aus Böhmen und seine Vorlage (1981) /336-338/. |112| Kafkova Proměna (1981) /339-340/. |113| Čechovova povídka Rotšildovy housle (1981) /341-343/. |114| Ještě jednou k staročeskému Tkadlečkovi (1982) /344-348/. |115| O dvou povídkách Čechovových (1982) /349-352/. |116| Normy jazykového chování (1983) /353-355/. |117| O metodách Pražské školy (1983) /356-358/. |118| Židovské příjmení Traub (1983) /359/. |119| O příjmení Taussig (1983) /360/. |120| Jméno Siegfrieda Kappra (1983) /361/. |121| Baltistické tradice v ČSSR (1984) /362-364/. |122| K staročeskému Životu Josefa Egyptského (1984) /365-366/. |123| Brechtova Píseň o Vltavě (Das Lied von der Moldau) (1984) /367-369/. |124| H. Ch. Andersen, Princezna na hrášku (1984) /370-371/. |125| Ještě k teorii vlastního jména (1985) /372/. |126| K změně židovských příjmení podle josefínského patentu z r. 1787 (1985) /373/. |127| Staročeské Olomoucké povídky (1985) /374-380/. |128| Dvě příbuzné povídky Čechovovy (1985) /381-383/. |129| Dvě poznámky o A. P. Čechovovi (1985) /384-386/. |130| Povídky o neštěstí H. Ch. Andersena (1985) /387-388/. |131| Základ literární onomastiky (1986) /389/. |132| Baltoslovanský genitiv se supinem (1986) /390-391/. |133| K Senecově Apocolocyntosis (1986) /392-394/. |134| Tři prózy z Kafkovy sbírky Venkovský lékař (1986) /395-397/. |135| Tři drobné prózy Kafkovy (1986) /398-400/. |136| Milostné povídky H. Ch. Andersena (1986) /401/. |137| Tři poznámky k staročeské literatuře (1986) /402-406/. |138| Balkánský model jazykového svazu (1987) /407-410/. |139| Ještě jednou k Ústí–Aussig (1987) /411/. |140| Poznámky k Oráči z Čech (1987) /412-414/. |141| Dvě latinsko-starohornoněmecké makarónské básně (1987) /415-416/. |142| Rétorický styl v Senecově Apocolocyntosis (1987) /417/. |143| Indoevropské starožitnosti (1987) /418-419/. |144| Poslední povídka Čechovova (1987) /420-421/. |145| Čechovovy povídky Jonyč a Stáří (1988) /422-423/. |146| Interlingvální a intralingvální hláskové změny (1989) /424-426/. |147| F. García Lorca, Canción de Jinete. Pokus o interpretaci (1989) /427-428/. |148| Hledání smyslu jedné básně Celanovy (1985) /429-431/. Ediční poznámka (J. P.) /433/. Jaromír Povejšil: Pavel Trost /435-441/. (fotografická příloha) /442-444/. Bibliografie Pavla Trosta (Sestavili Emanuel Macek a Jaromír Povejšil) /445-512/. Úvodní poznámka /447/. [Soupis díla] /448-491/. Činnost redakční /492/. Soupis šifer Pavla Trosta /493/. Soupis excerpovaných časopisů, sborníků a jiných knih /494-502/. Rejstřík spolupracovníků Pavla Trosta spolupodepsaných na kolektivních pracích /503/. Rejstřík předmětový osobní /504-507/. Rejstřík předmětový věcný /508-512/. Recenze: Jan Lehár, LF 120, 1997, 1-2, 173-177. Online: libgen. — Mirek Čejka, SaS 58, 1997, č. 2, 130-132. Online: Kramerius.lib.cas. 1997490. „Jazyk ironie“, Slovo a slovesnost 58, 1997, č. 2 (červen), str. 81–85. Vydáno z pozůstalosti. — Srv. teze přednášky z roku 1986.
1998490a. „Vliv císařské kanceláře Karlovy na slovesnou kulturu německou“, in: Co daly naše země Evropě a lidstvu. 1. část. Od slovanských věrozvěstů k národnímu obrození. Praha: Evropský literární klub, 1998 (3. vydání), str. xx–xx. Viz 1.vydání 1939. 2006491. Studien über Sprache und Literatur. Herausgegeben von Jaromír Povejšil. Leipziger Universitätsverlag, 2006, 8°, 395 Seiten. Auf dem Umschlag: Schriften über Sprache und Literatur. Inhalt: Allgemeine Sprachwissenschaft |001| On the methods of the Prague School (1983) /9-11/. |002| Die »Prager Thesen über Sprachkultur« (1968) /12-15/. |003| Subject and Predicate (1987) /16-19/. |004| Post-skript 1986 (1986) /19-20/. |005| Code Switching (1987 [1976]) /21-24/. |006| Zu den Ursachen des Sprachwandels (1971 [1958]) /25-30/. |007| Interlingualer und intralingualer Lautwandel (1989) /31-33/. |008| Zu allgemeinen Fragen des Stils (1987 [1955]) /34-36/. |009| Normen des Sprachverhaltens (1977/1983) /37-40/. |010| Formelle und informelle Rede (1981) /41-44/. |011| Die Sprache der Ironie (1997) /45-51/. |012| Zur Theorie der Bühnensprache (1980/1984) /52-56/. |013| Deux notes de théorie (1960) /57-59/. |014| Die Satzlehre Karl Bühlers (1984) /60-64/. |015| Medium und Reflexiv (1985) /54-67/. |016| Il mondo slavo e baltico nel quadro dell'Europa linguistica (1972) /68-76/. |017| Die Sprachdoktrin Komenskýs (1979) /77-84/.
Deutsche Sprache |018| Bemerkungen zum deutschen Vokalsystem (1939) /85-93/. |019| Zwei Bemerkungen zum deutschen Vokalismus (1986) /94-96/. |020| Neuhochdeutsche Monophthongierung und Diphthongierung (1981) /97-98/. |021| Was ist Neuhochdeutsch? (1979) /99-102/. |022| Zur deutschen Wortbetonung (1959) /103-105/. |023| Vokalquantität und Silbe im Deutschen (1970) /106-108/. |024| Zur phonologischen Wertung der deutschen Diphthonge (1966) /109-111/. |025| Über »palatovelare Färbung der Vokale« in mitteldeutschen Mundarten (1958) /112-115/. |026| Systemic Support for the x/ç Distinction in German (1958) /116-118/. |027| Der nordbairische Vokalismus (1974) /119-122/. |028| Zum Zipser deutschen Dialekt (1984) /123-125/. |029| Präteritumsverfall und Präteritumsschwund im Deutschen (1980) /126-132/. |030| Zur Bedeutung von »über« und »über-« (1982) /133-135/. |031| Zwei Satzwörter: »Oder?« und »halt« (1980) /136-137/.
Deutsch-tschechischer Sprachkontakt |032| Deutsche Einflüsse auf slawische Sprachen (1963) /139-142/. |033| Die Mythen vom Prager Deutsch (1981) /143-153/. |034| Das späte Prager Deutsch (1962) /154-163/. |035| Prager Deutsch und Baltendeutsch (1968) /164-168/. |036| Böhmisch-Deutsch (1979) /169-171/. |037| Deutsch-tschechische Zweisprachigkeit (1965) /172-183/. |038| Der tschechisch-deutsche Makkaronismus (1980) /184-189/. |039| Tschechisch-deutsche lexikalische Kongruenz (1969) /190-193/. |040| Zum deutschen Anteil am tschechischen Wortschatz (1977) /194-198/. |041| Zur deutschen Übersetzung des Hašekschen Švejk (1968) /199-203/. |042| Jacob Grimm und die tschechische Kulturwelt (1963) /204-209/.
Namenkunde |043| Der Gegenstand der Toponomastik (1962) /211-216/. |044| Nochmals über die Natur des Eigennamens (1981) /217-222/. |045| Schimpfwörter als Kosenamen (1933) /223-232/. |046| Der Gebrauch der Eigennamen (1986) /233/. |047| Die Grundlage der literarischen Onomastik (1986) /234/. |048| Zur Zweiheit von Rufnamen und Familiennamen (1982) /235-237/. |049| Über einige tschechische Familiennamen (1981) /238-242/. |050| Der Name Kafka (1983) /243-244/.
Jiddisch |051| Zwei Stücke des Cambridger Kodex T-S 10. K. 22 (1961) /245-254/. |052| The Judaeo-German Poems from the Cairo Genizah (Survey of Research Results) (1969) /355-258/. |053| A Mock Report on the Prague Pogrom in 1389 (1985) /259-260/. |054| Medieval Judaeo-Czech (1968) /261/. |055| Yiddisch in Bohemia and Moravia: the Vowel Question (1965) /262-266/. |056| Dukus Horant (1972) /267-270/. |057| Daniel. Das altjiddische Danielbuch (1981) /271-272/. |058| Die Reste des Jüdischdeutschen (1971) /273-274/. |059| Prager Judendeutsch (1968) /275-276/.
Literaturwissenschaft |060| Über die letzte deutsche Prager Literatur (1973) /277-281/. |061| Zur Interpretationsmethode von Kafkas Werken (1965) /282-283/. |062| Franz Kafka und das Prager Deutsch (1964) /284-292/. |063| Drei kleine Stücke Kafkas (1986) /293-296/. |064| Drei Stücke aus Kafkas Sammlung Ein Landarzt (1986) /297-300/. |065| Die Verwandlung Kafkas (1981) /301-302/. |066| Das Urteil Kafkas (1981) /303-305/. |067| Die dichterische Sprache des frühen Werfel (1967) /306-311/. |068| Die Sprache Bert Brechts (1960) /312-321/. |069| Verse von Brecht (1967) /322-327/. |070| Interpretation eines Gedichtes von Brecht (1962) /328-330/. |071| Interpretation zweier Gedichte von Brecht (1968) /331-334/. |072| Brechts Lied von der Moldau (1984) /335-337/. |073| H. C. Andersen, Die Prinzessin auf der Erbse (1984) /338-340/. |074| H. C. Andersens Unglücksgeschichten (1985) /341-342/. |075| H. C. Andersens Liebesgeschichten (1986) /343-344/. |076| Tschechows Erzählung Rotschilds Geige (1981) /345-348/. |077| Tschechows Erzählungen Jonytsch und Das Alter (1988) /349-351/. |078| Die letzte Erzählung Tschechows (1987) /352-353/. |079| Zur Apocolocyntosis des Seneca (1986) /354-357/. |080| Zu Petronius cap. XLI-XLVI (1976) /358-361/. |081| Neue Forschungen zum Minnesang (1963) /362-365/. |082| Zwei tschechische Minnereden (1972) /366-371/. |083| Anmerkungen zum Ackermann aus Böhmen (1987) /372-375/. |084| Der Ackermann und seine Vorlage (1981) /376-380/. |085| Zum Verhältnis der alttschechischen zur altdeutschen Dichtung (1977) /381-385/. |086| Zwei lateinisch-althochdeutsche Mischgedichte (1987) /386-388/.
Nachwort: Jaromír Povejšil: Wer war Pavel Trost? /389-393/. Zu dieser Edition (J. P.) /395/.
Činnost redakčníSovětská věda — Jazykověda 2, 1952; 4, 1953. — Člen redakční rady. Travaux linguistiqes de Prague 1 (Praha 1964). — Spolu s Františkem Danešem, Karlem Horálkem, Vladimírem Skaličkou a Josefem Vachkem. — 2 (Praha 1966). — Spolu s Františkem Danešem a Josefem Vachkem. Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur I (Berlin 1965); II Berlin 1968). — Spolu s Bohuslavem Havránkem, Rudolfem Fischerem, Ernstem Eichlerem a Josefem Filipcem. Časopis pro moderní filologii 49, 1967; 50, 1968; 51, 1969; 52, 1970. — Člen redakční rady. Philologica Pragensia 10, 1967; 11, 1968; 12, 1969; 13, 1970. — Člen redakční rady. Les études balkaniques tchécoslovaques 3 (Praha 1969). — Spolu s Jiřinou Smrčkovou. Germanica Pragensia 6 (Praha 1972). — Spolu s Emilem Skálou. General linguistics (Pennsylvania) 24, 1984. — Člen redakční rady. Soupis šifer Pavla TrostaP. T. — 25, 29, 32, 33, 35, 39, 40, 72, 425, 426 pt — 477 T. — 36, 37 nepodepsáno — 78, 425, 492, 493
Úvodní poznámkaTato anotovaná bibliografie vznikla v roce 1994 a popisuje práce Pavla Trosta od roku 1932. Až na malé výjimky, kdy se nepodařilo v našich knihovnách zjistit několik málo zahraničních časopisů nebo sborníků, je popis pořízen de visu, přičemž starší bibliografie (především „Verzeichnis der Arbeiten von Professor Pavel Trost", zpracovaný Jaromírem Povejšilem a Jaroslavem Popelou a uveřejněný v časopise Philologica Pragensia 21, 1978, č. 1, str. 48–60, nasledný doplněk do roku 1987 s týmž názvem zpracovaný Jaromírem Povejšilem a otištěný v témž časopise, roč. 30. 1987, č. 3, str. 150–153, a „Soupis onomastickych prací profesora dr. Pavla Trosta" od Marie Novákové v Onomastickém zpravodaji ČSAV, roč. 29, 1988, str. 254–257) sloužily především jako podklad pro revizi rozsahu excerpce. Ta byla mimoto revidována i pomocí bibliografických kartoték Ústavu pro jazyk český AV ČR, jehož pracovnicím dr. Janě Papcunové, mgr. Aleně Nejedlé a zvláště dr. Marii Novákové, která k tomuto účelu poskytla i svůj vlastní bibliografický materiál, patří náš dík. Bibliografie je sestavena chronologicky, kdy jsou v jednotlivých letech předřazeny práce ve sbornících a předmluvy či doslovy v knihách (v abecedním pořadí těchto sborníků a knih) přesněji datovaným pracím časopiseckým (podle měsíců jednotlivých čísel). Vlastní soupis je doplněn soupisem redakční činnosti Pavla Trosta, šifer, jichž užil, časopisů a sborníků, do nichž přispíval, a předmětovým jmenným a věcným rejstříkem. E. M. & J. P.
PramenyPetr Čermák — Claudio Poeta — Jan Čermák, Pražský lingvistický kroužek v dokumentech. Praha: Academia 2012. Bohuslav Havránek, „Pavel Trost — k šedesátce“, Slovo a slovesnost 28, 1967, str. 337–340. Helena Kurzová, „Pavel Trost (3. 10. 1907—6. 1. 1987)“ (Zprávy), Listy filologické 110, 1987, č. 3, str. 175—177. (Online: libgen.) Emanuel Macek & Jaromír Povejšil, „Bibliografie Pavla Trosta“, in: Pavel Trost: Studie o jazycích a kultuře. Praha: Torst, 1995, pp. 445–512. Jiří Marvan, „To celebrate Pavel Trost's 65th birthday“, Lituanus. The Lithuanian Quarterly. Journal of Arts and Sciences 19, 1973, 1 (Spring), pp. 27–30 (Professor Pavel Trost's bibliography on Baltic languages and literatures.) (Online: lituanus.org.) Marie Nováková, „Soupis onomastickych prací profesora dr. Pavla Trosta“, Onomastický zpravodaj ČSAV, roč. 29, 1988, str. 254–257. Jaroslav Popela — Jaromír Povejšil, „Soupis prací prof. Pavla Trosta“ (Kronika), Slovo a slovesnost 28, 1967, 440-446. (Online: sas.ujc.cas.cz, kramerius.lib.cas.cz.) Jaroslav Popela, „Za profesorem Pavlem Trostem“, Slovo a slovesnost 48, 1987, str. 240–242. Jaromír Povejšil — Jaroslav Popela, „Verzeichnis der Arbeiten von Professor Pavel Trost“, Philologica Pragensia 1, roč. 21, 1978, str. 48–60. [Bibliografie 1967–1976.] Jaromír Povejšil, „Verzeichnis der Arbeiten von Professor Pavel Trost“, Philologica Pragensia 3, roč. 30. 1987, str. 150–153. [Bibliografie 1977–1987.] Vladimír Skalička, „P. Trost sedmdesátníkem“, Slovo a slovesnost 38, 1977, str. 257–258. Radoslav Večerka (rv), „Trost, Pavel“, in: Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. Biograficko-bibliografický slovník. Ed. Milan Kudělka — Zdeněk Šimeček a kol. Edice Slovanské knihovny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, str. 479.
„Wer weiß, der sucht“
( Poslední aktualizace 1. listopadu 2022 )
|
Seznam zkratek: BLFLB — Bulletin linguistique de la Faculté des lettres de Bucarest, Paris / Københaven / Bucureşti. ČMF — Časopis pro moderní filologii, Praha. ČMM — Časopis Matice moravské, Brno. IF — Indogermanische Forschungen, Berlin. LF — Listy filologické, Praha. NM — Neuphilologische Mitteilungen, Helsinki. NŘ — Naše řeč, Praha. NV — Naše věda, Praha–Brno. SbVŠP — Sborník Vysoké školy pedagogické. SbVŠPOl — Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci. SJL — Pavel Trost, Studie o jazycích a literatuře, 1995. SMS — Sborník Matice slovenskej, Turčiansky Svätý Martin. SS — Slovo a slovesnost. List Pražského linguistického kroužku. (Podtitul od r. 1950: List Ústavu pro jazyk český a Pražského linguistického kroužku. Od r. 1953: Časopis pro otázky teorie a kultury jazyka.) Praha. SSL — Pavel Trost, Studien über Sprache und Literatur, 2006. SVě — Slovesná věda. SVJ — Sovětská věda — Jazykověda. TCLP — Travaux du Cercle linguistique de Prague, Pražský lingvistický kroužek, Praha. VaŽ — Věda a život. Word — Word – Journal of the International Linguistic Association (formerly The Linguistic Circle of New York), New York (1945–). WS — Wörter und Sachen. Kulturhistorische Zeitschrift für Sprach- und Sachforschung, Heidelberg (1909–1944). ZDA — Zeitschrift für deutsches Altertum und deutsche Literatur, Berlin–Wiesbaden. ZfM — Zeitschrift für Mundartforschung (1935–1968) [= ZDL – Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik (1969–)] ZfN — Zeitschrift für Namenforschung, München–Berlin. ZMK — Zpravodaj Místopisné komise ČSAV. ZPhon — Zeitschrift für Phonetik und allgemeine Sprachwissenschaft, Berlin (1. 1947 — 13. 1960) = ZPSK Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikations-forschung, Berlin (14. 1961 — 45. 1992) = Sprachtypologie und Universalienforschung, (46. 1993–) = Language Typology and Universals (2008). ZSG — Zeitschrift für Semitistik und verwandte Gebiete, Leipzig (1922–1935). ZSP — Zeitschrift für slavische Philologie, Leipzig–Wiesbaden. ZTU — Zeitschrift für den Tschechisch-unterricht. ZONF — Zeitschrift für Ortsnamenforschung, München–Berlin (1925—1937).
Odkazy: Slovník české literatury po roce 1945: Pavel TROST
|
Online: 
Cp. Disertace Pražské university. 1882—1945. II. Německá universita. Praha: Universita Karlova, 1965, s. 90.
Reprint: 
